Jahodová příchuť je jen iluze. Červenou barvu v oblíbených sladkostech zajišťuje drcený hmyz

Spousta lidí miluje sladké a většina sladkých věcí se dobarvuje. V horším případě umělými barvivy a v tom lepším jsou to přírodní barviva. Když si koupíte jahodový jogurt nebo malinové bonbony, asi vás napadne, že jsou barvené ovocem. Ve skutečnosti byste byli překvapeni. Za červeným odstínem je totiž barvivo, které se vyrábí z hmyzu. Výrobci ho používají už stovky let, ale lidé o něm nemají ani tušení.

Jestli jste nikdy nepřemýšleli nad tím, čím se barví sladkosti, možná budete překvapeni.

Člověk jí očima a vzhled je důležitý

Říká se, že spousta lidí jí nejprve očima. Jakmile se jim jídlo nelíbí na pohled, neochutnají. Teď si představte, že jsou před vámi dva talíře s bonbony. Jedny jsou zářivě červené a druhé bez barvy. Oboje chutnají stejně, a přesto většina lidí sáhne po těch červených. Lidský mozek má totiž barvu spojenou s výraznou chutí.

Je dokonce prokázáno, že to, jak jídlo vypadá, ovlivňuje náš pocit z něj. Červená barva, ať už u zeleniny nebo ovoce, evokuje zralost a čerstvost. Čím víc bledé jablko nebo rajče je, tím méně výraznou chuť bude mít. Proto se výrobci nebojí investovat velké peníze do vývoje potravin, aby výsledek vypadal co nejlákavěji. Je to jako s lidmi, protože první dojem dělá hodně. Když vás jídlo nezaujme na první pohled, v obchodě si ho nevyberete.

Ovocná příchuť má k ovoci daleko

Jak chutná čerstvá jahoda asi všichni vědí. Teď ale ruku na srdce, jestli vám jahodový bonbon chutná stejně jako jahoda. Pokud se bavíme vyloženě o sladkostech, málokterá chutná jako čerstvé ovoce. Většinou je to spíše navoněný cukr. Stejné je to s barvou, protože rozmixovaná jahoda nemá zářivě červenou barvu jako jahodová lízátka.

Jenže spojení barvy a chuti je něco, o co se technologové v potravinářství snaží. Aromata připomínající jahodu, výrazná sladká chuť a křiklavá červená, z toho mozek vyhodnotí, že jí něco, co je plné jahod. Samotného ovoce tam ale moc nebývá. Správná barva je proto extrémně důležitá, protože láká na první pohled.

Přírodní barvivo není jen rostlinné

V poslední době se lidé stále více zajímají o to, co jedí. Výrobci si proto oblíbili kouzelná slovíčka jako „přírodní“, „bez cukru“ apod. Co se týče barviv, výrobci často uvádějí použití přírodních barviv místo umělých.

Pod slovem přírodní si všichni představí látky z ovoce, zeleniny nebo bylin. Ve skutečnosti to ale není zakotveno ani v legislativě. Přírodní látka může být například i z minerálů nebo dokonce živočichů. A tady přichází moment překvapení pro spoustu lidí.

Když už jsme u té červené barvy, existuje jedno přírodní barvivo, které lidstvo zná už stovky let. Používá se dodnes a najdete ho v jogurtech, zmrzlinách, a dokonce i v kosmetice. Přestože se objevuje v každém druhém produktu, většina lidí o něm nikdy neslyšela.

Někteří lidé si myslí, že veškerá barviva vznikla až v laboratořích. Ve skutečnosti už naši dávní předkové hledali způsob, jak získávat barvy. Navíc konkrétně červená barva byla symbolem bohatství a moci. Časem objevili červený pigment, který se dal získat z jednoho konkrétního hmyzu. Dokonce bylo tak žádané, že mělo neuvěřitelnou cenu.

Nejčervenější červená ze všech

Důvod, proč se toto barvivo tak hojně využívá, je jednoduchý. Většina přírodních barviv na světle bledne nebo reaguje na kyselost prostředí. Karmínová červená zůstává sytá i po zahřátí, což je žádoucí právě při přípravě potravin. Jogurty procházejí pasterizací, nanuky mražením a málokterá barva zůstává stejná.

Podle Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv se přírodní karmínová červená řadí mezi schválená barviva a může se využívat ve většině potravin. Samozřejmě musí být dodrženy podmínky a na etiketě ho musíte vidět.

Přírodní barvivo, které známe stovky let

Když si chcete zjistit více informací o složení potravin na internetu, polije vás horko. Najdete tam spoustu varovných zpráv a informací o nebezpečných látkách. Většina z toho jsou ale nepodložené domněnky. Největším strašákem moderní doby jsou tzv. éčka. Spousta z nich je chemicky vyrobená, ale jako „éčko“ se označuje například i kyselina citronová a další přírodní látky.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin uklidňuje, že barvivo E120 je za dodržení podmínek naprosto bezpečné a nehrozí žádné riziko pro člověka. Jde o přírodní barvivo, ale pokud jste si mysleli, že je vyráběno z ovoce nebo zeleniny, tak jste na omylu. Karmín nebo košenila pochází ze hmyzu. Konkrétně z červce nopálového, který se vyskytuje hlavně v oblasti Střední a Jižní Ameriky. Nejde ale ani tolik o brouky, jako o kyselinu karmínovou, kterou samičky vypouštějí jako ochranu před predátory. Z té se získává ona karmínově červená barva.

Na kilogram barviva padne půlka plantáže

Na první pohled je to snadný proces, ale pravda je jiná. Červci se chovají na opunciových plantážích, kde se po několika měsících sbírají především právě samičky. Ty se potom usuší a extrakcí se z nich získává červený pigment.

Samotná výroba je poměrně složitá a nákladná. Na kilogram karmínu je potřeba až sto tisíc brouků. Není divu, že se při nákupu prohnete. Dalším faktorem, který má vliv na cenu je právě kvalita. Kyselina karmínová je extrémně stabilní a na rozdíl od jiných barev zůstává stále stejná.

Stačí si dobře přečíst obal

Jestli jste dočetli až sem, možná jste se trochu vyděsili. Barvivo z hmyzu je ale něco, co se používá už od pradávna. Pokud vás zajímá, jestli máte ve svém jogurtu karmín, stačí hledat označení E120 nebo Carmin. V tu chvíli víte, že to, co jíte, není barveno ovocem, ale karmínem.

Každý den se člověk dozví něco nového a možná si na červce nopálového vzpomenete, až si příště koupíte jahodové bonbony. Čtete si složení na obalech?

Zdroj: efsa.onlinelibrary.wiley.com, hmsc.harvard.edu, wikipedia.org