Babiš hledá nový způsob financování ČT. Ve hře je speciální daň i samostatný fond
Česká televize a Český rozhlas se ocitají v době zásadních změn. Současná vláda chce zrušit povinné poplatky, ale zároveň ještě není jasné, odkud budou tyto instituce dostávat peníze. Původní plán totiž Andrej Babiš nepotvrdil. Premiér jej však ani jednoznačně neodmítl. Připustil však, že možností, jak instituce financovat, je několik.
Zrušení televizních a rozhlasových poplatků řada českých domácností oceňuje. Jiní ho naopak považují za krok, který bude mít výrazný dopad na nezávislost obou médií. V současnosti za ČT a Český rozhlas domácnosti platí 205 korun měsíčně, tedy 2 460 korun ročně. Provoz těchto institucí stojí ročně miliardy korun, a když domácnosti platit přestanou, peníze se musí nalézt jinde.
Státní rozpočet je jednou z možností financování
Původně se počítalo především s financováním ze státního rozpočtu. Jakým způsobem, to ale ještě zdaleka nevíme. Ve hře je nyní i speciální daň, samostatný fond nebo podíl z vybíraných daní.
Vláda současné koalice ANO, SPD a Motoristů původně počítala s tím, že poté, co se poplatky zruší, převezme financování Českého rozhlasu a ČT státní rozpočet. Poslanecká sněmovna už dokonce návrh koncem října poslala do takzvaného druhého čtení. Premiér Babiš však před pár dny připustil, že na přetřes přicházejí i další řešení.
Na konci října se Babiš sešel s generálním ředitelem České televize Hynkem Chudárkem a probíral s ním možnosti financování veřejnoprávních médií. „Bavili jsme se o tom, že by Česká televize a Český rozhlas mohly být financované jiným způsobem než ze státního rozpočtu, aniž by byli občané zatíženi poplatky,“ uvedl Chudárek po jednání pro Českou tiskovou kancelář.

Premiér se inspiruje v severských zemích
Premiér se podle něj inspiroval především modely fungujícími v severských zemích. Například ve Finsku lidé místo klasických televizních poplatků odvádějí zvláštní daň. Její výše se odvíjí od výše příjmů a vztahuje se jen na osoby, které překročí stanovenou příjmovou hranici.
Ve Švédsku zase lidé platí takzvanou účelovou daň, jejíž výnos putuje na oddělený účet, ze kterého se pak veřejnoprávní média platí. A tak se v Česku mluví o tom, že by se mohl vytvořit samostatný fond nebo agentura. Případně je jednou z možností navázání financování na některý z příjmů státního rozpočtu.
SPD, respektive její předseda Tomio Okamura, se ale nechal slyšet, že odmítá, aby se zvyšovaly daně. „My jsme představili naše dva mantinely: že zrušíme poplatky a nepřistoupíme na zvýšení daní,“ řekl pro Seznam Zprávy.
Změna financování veřejnoprávních médií vyvolává otázky a diskuzi nejenom mezi politiky, ale i ve vedení obou zmiňovaných institucí. Podle návrhu, který brzy zamíří do dalšího čtení, by Česká televize měla v příštím roce dostat ze státního rozpočtu asi 5,7 miliardy korun a Český rozhlas 2 miliardy. Evropský akt o svobodě médií požaduje transparentní, předvídatelné a dostatečné financování veřejnoprávních médií. Nevyžaduje však konkrétně koncesionářské poplatky.
Klempíř vydal důležité prohlášení
Tyto částky jsou ale mnohem nižší než současné rozpočty obou institucí. Proti změnám vystupuje část veřejnosti i opozice. ODS například na začátku listopadu na sociální síti X vydala toto oznámení: „Se všemi předsedy ostatních opozičních stran iniciujeme jednání o budoucnosti veřejnoprávních médií.“ Premiér ale takové jednání odmítl.
Se všemi předsedy ostatních opozičních stran iniciujeme společné jednání o budoucnosti veřejnoprávních médií. V dopise, který jsme zaslali premiérovi vyzýváme k hledání široké politické a odborné shody na stabilním financování a účinných pojistkách nezávislosti obou institucí.
Považujeme za důležité zdůraznit, že případné změně financování musí předcházet předložení jasných, daty podložených důvodů. Současný systém poplatků poskytuje oběma institucím stabilitu a odděluje jejich financování od rozhodování o státním rozpočtu.
Budoucnost České televize a Českého rozhlasu není běžný politický spor. Jde o to, jestli novináři budou moct dělat svou práci svobodně – bez strachu z odvety a bez ohledu na momentální náladu vlády.
Premiér veřejně řekl, že je ochotný jednat. Tak ať teď navrhne termín!
— ODS (@ODScz) November 3, 2026
V pondělí 16. listopadu vydal ministr kultury Oto Klempíř rovněž důležité prohlášení. Sněmovna by prý neměla pokračovat v projednávání změn financování do té doby, dokud se nezačne řešit česká legislativa, jež souvisí s Evropským aktem o svobodě médií.
Evropský předpis mimo jiné ukládá, aby veřejnoprávní média měla přiměřené, stabilní a předvídatelné financování. Zároveň ale neukládá povinnost vybírat televizní a rozhlasové poplatky.
O budoucnosti veřejnoprávních médií tak ještě zdaleka rozhodnuto není. Zároveň proto není jasné ani to, jak se případné změny nakonec dotknou i peněženek českých domácností.
Chcete rozhlasové a televizní poplatky platit dál, nebo jste pro jejich zrušení?
Zdroj: vlada.gov.cz, ceskenoviny.cz, seznamzpravy.cz
