Kdo ji tehdy neměl doma, byl výjimkou. Bývalá chlouba bytů za socialismu je zpět, prodáte ji za 50 000 Kč

Stála opřená o zeď v rohu pokoje, občas na ní visel svetr a to bylo tak vše. Za socialismu ji vlastnila spousta českých domácností, protože se dala sehnat skoro v každém větším městě a doma jí to zkrátka slušelo. Dnes se po ní shání nadšenci z Anglie, Německa i Spojených států a za ty správné kousky sáhnou hluboko do kapsy. 

Úplně stejnou věc si kdysi koupil jeden z nejslavnějších muzikantů dvacátého století. A ještě zvláštnější je, kolik jich dodnes leží po českých půdách mezi krabicemi s vánočními ozdobami.

Půda plná věcí může být zlatým dolem

Snad každé jaro se v českých domácnostech odehrává to stejné divadlo. Vyklízejí se komory a skříně a do kontejnerů putuje všechno, co tam roky jenom leželo a chytalo prach. Loni jsem podobným úklidem procházela v jednom starším pražském bytě a dodnes mě mrzí, kolik toho tehdy zamířilo do popelnice. 

Trh se starým československým zbožím se během posledních deseti let obrátil naruby a věci, které dřív nikdo nechtěl, mění majitele za sumy srovnatelné s dovolenou u moře. Znalci objíždějí burzy, pročítají inzeráty a neváhají vyhlédnutý kousek vyměnit za tučné částky.

Ve všech případech o výsledné ceně i zájmu rozhoduje vzácnost, původní stav a občas i to, jestli se k předmětu váže nějaký zajímavý příběh. Nejcennější nebývá to nejstarší, ale to, čeho vzniklo málo a dochovalo se toho ještě méně. 

Porcelán ve vitríně a broušené sklo, o kterých se píše každý druhý týden, tentokrát nechme na pokoji. Věc, o které je řeč, stávala jinde a chovala se úplně jinak.

Nestála v kredenci, ale opřená o zeď

Byla to záležitost, kterou v paneláku nešlo přehlédnout ani přeslechnout. Opírala se o zeď vedle válendy, občas visela nad postelí a v lepších domácnostech měla dokonce vlastní pouzdro. Kdo s ní uměl zacházet, měl na chmelové brigádě i u táboráku postaráno o publikum. 

Dokázala z obyčejného kluka v montérkách udělat na jeden večer hvězdu okresního formátu. Rodiče na ni šetřili měsíce a v prodejnách se na ni stály fronty. Ani pořizovací cena totiž nebyla žádná legrace. Za lepší kus se dávalo zhruba tolik, kolik dělal měsíční plat, takže se ve většině rodin kupoval jednou za život. 

Právě proto se s ní zacházelo skoro jako s rodinným stříbrem a leckde přežila stěhování, rozvod i změny režimu. Kdo ji doma neměl, chodil si ji poslechnout k sousedům přes chodbu.

Doma hledejte Jolanu

Řeč je o československé kytaře značky Jolana a o jejích starších sestrách z jihočeské Blatné, které se prodávaly pod jménem Resonet. Vyráběly se v Hradci Králové, v Krnově i v Hořovicích a značka dostala jméno po dceři hlavního konstruktéra Josefa Růžičky. 

V roce 1955 vznikla v Blatné elektrická kytara Grazioso. O tři roky později posbírala zlato na světové výstavě v Bruselu a začal se o ni zajímat i západní trh. Britská firma Selmer ji dovážela pod obchodním názvem Futurama, protože americké nástroje se tehdy do Anglie kvůli embargu skoro nedostaly. 

Pro řadu britských chlapců z konce padesátých let tak byla československá kytara vůbec první elektrikou, kterou kdy drželi v ruce. Patřil mezi ně George Harrison, Jimmy Page i Eric Clapton. Harrison si šel do liverpoolského obchodu v listopadu 1959 pro Stratocaster, jenže ten na skladě nebyl, a tak si odnesl právě nástroj z Blatné.

Zaplatil za něj necelých šedesát liber, přičemž ta samá kytara se před časem vydražila v Nashvillu za 1,27 milionu dolarů. Doma se tyhle nástroje objevovaly všude, kde se hrálo, a měly k tomu prostý důvod. Západní značky byly pro běžnou kapelu nedostupné, takže domácí muzikanti prakticky neměli z čeho vybírat. 

Kolik za ni dnes opravdu dostanete

Běžná Jolana z osmdesátých let se prodává za pár tisíc korun. Jinou ligou jsou rané nástroje z padesátých a šedesátých let, protože zahraniční prodejci u dobře zachovalého Graziosa zmiňují sumy přesahující klidně i těch 50 000 Kč. Padesátitisícová hranice tedy není z říše snů, jen se rozhodně netýká každé kytary ze sklepa.

Měli jste doma také takový nástroj a víte, kde nakonec skončil? 

Zdroje: cs.wikipedia.org, frontman.cz, musicgate.cz