Vypadá jako obyčejná sklenice z kredence. Ve skutečnosti může mít mimořádnou hodnotu

Občas kredence našich babiček a prababiček ukrývají hotové poklady. Mnohdy takové nádobí vypadá na první pohled zcela nenápadně, ale ve skutečnosti může mít až mimořádnou hodnotu. Retro věci jsou zkrátka v kurzu a sběratelé za ně neváhají zaplatit vysoké částky.

Úžasné poklady se najdou v kredenci mezi sklenicemi. I když některé vypadají úplně obyčejně, zdání může klamat a ve finále se jedná o opravdové skvosty. Jedním z takových skvostů jsou například legendární „duritky“, které mají svůj typický vzhled. Sběratelé se zajímají především o zachovalé a barevné kousky nebo o kompletní sady.

Jak poznat tradiční skleničky „duritky“

Tradiční „duritky“ jsou jednoduché, tlustostěnné a lisované skleničky, které mají typický válcovitý nebo mírně kónický tvar. Jejich povrch je hladký, ale robustní, dno je těžké. V případě specifických variant mohou mít i mírné žebrování. Materiál je silné, kalené neboli duritové sklo (odtud označení duritky), které bývalo o poznání těžší a masivnější než skleničky z běžných materiálů.

Zázrak z Dubí starší více než 100 let

Skleničky duritky jsou takovým malým zázrakem z Dubí. Jsou staré už 112 let. „Speciální skleněné nádobí pod obchodní značkou Durit vyráběla od roku 1914 do roku 1996 sklárna Rudolfova huť v Dubí. Krom duritek se proslavila jako monopolní výrobce pivních půllitrů nebo zavařovacích sklenic,“ uvádí historik Martin Krsek, který o duritce píše ve své knize Nejslavnější značky Ústeckého kraje.

Odolné sklenice se velice rychle staly nepostradatelnou součástí domácností

Duritky byly ten typ věci, který se nekupoval na vystavení do vitríny. Jednoduše měly sloužit svému účelu. Dokázaly vydržet horký nápoj, časté mytí i lehce hrubší zacházení. V domácnostech se tyto skleničky objevovaly po desítky let a nikdo na ně nedal dopustit. Šlo o dobře navržený užitkový předmět, který si mohl koupit běžný člověk.

Čiré, ale i barevné skleničky z duritového skla

Původně bývaly skleničky z duritového skla čiré, ale existovaly i v kouřové hnědé, zelené či modré variantě. Lisované sklo mívá po stranách jemné stopy po formách (švy), kterými se lišilo od foukaného skla. Tyto skleničky měly mimořádnou odolnost, byly totiž téměř nerozbitné. Vlivem pnutí nebo v případě velmi nešikovného nárazu ovšem mohly explodovat na drobné, i když méně nebezpečné střepy.

Duritky proslavil film Pelíšky

Tento typ skleničky proslavil také film Pelíšky, které chtěli dokonce kvůli jedné větě tenkrát zakázat. V jedné ze scén Miroslav Donutil v roli otce upustí duritku na podlahu, aby rodině předvedl zázrak v podobě nerozbitné skleničky. Pak totéž zkouší jeho syn, ale s větší razancí. Duritka se v důsledku tohoto pádu roztříští na desítky malých kousků. Tato scéna udělala z předmětu vyráběného v Dubí legendární záležitost.

Jak moc jsou duritky vzácné?

Pokud náhodou na tyto sklenice narazíte při vyklízení domu po babičce nebo staré půdy, rozhodně je nevyhazujte. Jedná-li se o barevné, zachovalé nebo kompletní kusy, nenechte je zbytečně skončit ve sběrném kontejneru. Nejdřív se podívejte, co přesně držíte v ruce. Mohou mít mimořádnou hodnotu. Duritky se vyráběly ve velkých počtech, takže samotné stáří automaticky nevytváří vysokou cenu. O výši ceny dnes rozhoduje hlavně konkrétní varianta, počet kusů, barva, stav a zájem kupujících v danou chvíli. Některé babičky dokonce na půdě schovávají poklad na důchod v Karibiku. 

Obyčejné čiré sklenice mají spíše nostalgickou hodnotu a prodávají se v řádu desetikorun za kus. Jiná situace se ale týká ucelených barevných sad nebo mléčných šálků. Ty jsou totiž pro sběratele cenným úlovkem. Cena za zachovalou sadu šesti barevných sklenic nebo kompletní servis z mléčného skla se dnes na aukčních portálech běžně pohybuje mezi 500 až 2 000 korunami, a to v závislosti na unikátnosti odstínu.

Nemáte i vy doma po babičce nějaký z takovýchto pokladů?

Zdroj: Deník, Poznat svět, Trendy svět