Přes den ani ťuk, v noci vylezou z hlíny. Nezvaného nájemníka si Češi přinesou domů z obchodu

Jsou návštěvy, které si člověk nepozve, a přece přijdou. Nezavolají předem, nezeptají se, jestli se to hodí. Prostě se objeví. Tihle návštěvníci se ještě ke všemu přes den tváří, že neexistují. Ani ťuk. Ale jakmile se setmí, začnou se dít věci.

Samá nožička a lenivý pohyb. Z květináčů se ozve tiché šustění, nebo se cosi vysouká zpod skříně. A vy si uvědomíte, že máte doma nájemníka, který se pěkně zabydlel a nájem platit nemíní. První reakce bývá: „Co to proboha je?“ Nezvaného nájemníka si Češi přinesou domů klidně z obchodu.

Co vlastně jsou mnohonožky

Mnohonožky jsou tvorové, kteří vypadají, že se příroda rozhodla udělat tu nejdelší možnou verzi žížalky a přidala jí drobounké nožičky podle zásady „čím víc, tím líp“. Patří do kmene členovců, třídy Diplopoda. Na rozdíl od stonožek to nejsou lovci, nekoušou a pohybu moc nedají. Jsou to takoví pomalí vegetariáni, kteří se živí rozkládající se rostlinnou hmotou, humusem, mechem či zetlelými listy. V přírodě jsou užiteční, neboť ji vlastně uklízejí. Jenže v obýváku si nejradši uklízíme sami.

V záhonu však jsou mnohonožky spojencem zahrádkáře. Pomáhají rozkládat odumřelé listí, zbytky rostlin a další organický materiál. A tím přispívají k přirozenému koloběhu živin v půdě.

Zajímavosti z Wikipedie

„Rekordmanem mezi mnohonožkami je australský druh Eumillipes persephone. Vědci u jednoho exempláře napočítali neuvěřitelných 1306 nohou.“

„Kdybychom měli mezi mnohonožkami hledat skutečného obra, vyhrála by prvohorní Arthropleura armata. Dorůstala totiž délky kolem 2,6 metru – tedy zhruba jako menší auto.“

Noční život českých domácností

Jak se mnohonožky do domácností dostanou? To si zkrátka koupíte pokojovou rostlinu, abyste si domů přinesli trochu přírody. Zelené listy, květináč plný zeminy, umístění na parapetu. A pak jednoho večera projdete kolem a zjistíte, že jste dostali něco navíc. Z hlíny pomalu leze podivné stvoření s nekonečným počtem nožiček a vydává se na noční obchůzku za potravou. A vy máte po radosti.

Mnohonožky bývají bonusovým dárkem k pokojovým rostlinám z hobby marketů a květinářství. Mají tam totiž optimální podmínky k životu: vlhko, tmu a organické zbytky. Ve dne jsou zavrtané hluboko v zemině a v noci vylézají na průzkum. Také si je můžete přinést s kompostem nebo pytlem zahradnického substrátu či ze zahrady s květinami, které jste si nastříhali do vázy.

Kolik druhů u nás žije?

V Česku žijí desítky druhů mnohonožek. Liší se velikostí, tvarem těla, zbarvením i způsobem života. Některé obývají lesní půdu, jiné najdeme na zahradách, v kompostu nebo ve vlhkých sklenících. Nejčastěji se u nás vyskytuje mnohonožka obecná, mnohonožka černá a mnohonožka drobná. A právě ta je typickým obyvatelem květináčů. Přestože se jednotlivé druhy odlišují, většina má jedno společné: nikomu neublíží. Běžné domácí druhy nekoušou, neštípou, nepřenášejí choroby, nelezou do jídla a ani my je vůbec nezajímáme.

Prostě pro nás nepředstavují významnější zdravotní riziko. Nanejvýš vám přijde nechutné, když se jdete v noci napít a načapáte je na lince, kam jste si včera umístili nový lopatkovec. A také se jich můžete pořádně leknout. Některé druhy při ohrožení vypouštějí páchnoucí sekret, ale v domácnostech je to vzácné. Děje se to spíš ve venkovním prostředí.

Proč se u nás tak dobře zabydlí?

Protože české domácnosti jsou pro ně ráj: miska s vodou pod květináčem, tmavé kouty za skříní, přelitá monstera, koupelna, kde se po sprchování drží vlhkost. Mnohonožka je do jisté míry indikátorem přelitých rostlin. Když se objeví, znamená to, že dopřáváte pokojovkám takřka bahenní lázně.

Jak se jich zbavit?

Žádný velký problém to není. Necháte vyschnout zeminu, rostliny přesadíte, odstraníte organické zbytky, snížíte vlhkost. Nepotřebujete k tomu žádné chemické přípravky. Stačí zkrátka méně vody a více světla. A mnohonožky se samy odstěhují. Museli jste vy sami tento problém řešit?

Zdroje: IReceptář, Wikipedia, PěstujSnadno