Český festival promítá jen ty nejhorší filmy, které kdy byly natočené. Přesto je do chvilky vše plně zarezervováno
Občas narazíte na film, který je tak příšerný, až ho prostě nemůžete přestat sledovat. Děj nedává smysl, herecké výkony také nepatří k tomu nejlepšímu a člověk si tak není jistý, jestli se má smát, nebo plakat. A přesně z podobných filmových úletů někdo udělal několikadenní akci, na kterou se sjíždějí diváci z celé republiky.
Pořídit lístky navíc není jen tak, do chvilky je totiž všechno plně zarezervováno.
Místo, kde se nebojí ani nejodvážnějších titulů
Mám slabost pro kina, festivaly nebo třeba i výstavy, které se vymykají tomu, co považujeme za běžný zážitek. Multiplex s popcornem za stovku a stejnou nabídkou jako všude jinde mě nikdy neuchvátil tolik jako toto. Zatímco ostatní lákají na prestižní premiéry, tady nabízejí přesný opak a diváci se stejně hrnou dovnitř.
Čím podivnější název se objeví na plakátu, tím více lidí si na něj chce koupit lístek. Přitom by člověk čekal přesný opak. Postavit festival na filmech, které by jinde možná ani nepustili, nezní zrovna jako recept na úspěch. Jenže tady to očividně funguje. Čím větší filmová katastrofa, tím větší je zájem diváků. A sály se pak plní až do posledního místa.
Majitelé staví na tom, že mizerný snímek se sklenkou poctivého rumu v ruce se najednou snáší mnohem lépe.
Budete si muset počkat do příštího roku
Řeč je o filmovém festivalu Naruby, který si udělal jméno tím nejneobvyklejším možným způsobem. Jeho program totiž tvoří filmy, které by se v běžné debatě o kinematografii jen těžko označovaly za mistrovská díla. Právě naopak. Festival dává prostor těm nejdivočejším, nejbizarnějším a často i objektivně nepovedeným snímkům. Jenže on se i ten špatný film nakonec může proměnit v překvapivě skvělý divácký zážitek.

Nejde přitom jen o samotné promítání. Naruby si kolem béčkových a bizarních filmů buduje celý několikadenní program s hosty, přednáškami a dalšími akcemi. Letošní ročník proběhl v Praze od 11. do 13. června a pokud se koncept vrátí podle plánů i příště, další příležitost budou mít diváci v roce 2027.
Rum ke každému lístku a rekord, kterému byste nevěřili
Festival Naruby v červnu roku 2026 své příznivce zavedl na místa, kde by člověk podobnou filmovou přehlídku asi úplně nečekal. Hlavním centrem se stal odsvěcený kostel sv. Anny, známý jako Pražská křižovatka, další projekce a program pak hostily také bývalá restaurace Parnas a Klub FAMU.
Celkem tak návštěvníci měli k dispozici čtyři promítací sály. A protože některé snímky zřejmě není snadné vstřebat úplně střízlivou hlavou, součástí nabídky byl i rumový tácek, festivalové pivo, víno nebo speciální koktejly. Kdo se chtěl držet při zemi, mohl samozřejmě sáhnout i po nealkoholické variantě.
Tady se vysílají jen ty nejhorší filmy
Tvůrci festivalu pro projekce hledají místa, která sama o sobě berou dech, a jednotlivé ročníky tak mohou diváky zavést i do prostor, kde by promítací plátno čekal jen málokdo. Příští rok to vypadá, že by se návštěvníci mohli sejít v areálu raketové základny v Bratronicích.
Mezi letošní lákadla patřila například evropská premiéra snímku VelociPastor 2, pokračování příběhu pastora, který se promění v dinosaura ovládajícího kung-fu. Do Prahy dokonce dorazil i finský režisér Timo Vuorensola, autor kultovního Iron Sky o nacistech, kteří po druhé světové válce přežívají na odvrácené straně Měsíce.
Originální nápad se cení
Přiznám se, že mě nejdřív napadlo, jestli si z diváků někdo nedělá dobrý den. Čím víc jsem ale o festivalu Naruby četla, tím více mi docházelo, že jde o docela chytře vymyšlenou zábavu. Češi mají rádi humor, nadsázku a hlavně společný zážitek, který jim gauč doma nezajistí.
Sedět v nabitém sále, kde se všichni řehtají naprosté katastrofě na plátně, je něco úplně jiného než osamělé sledování Netflixu.
Chystáte se příští rok na festival vyrazit?
Zdroje: totalfilm.cz, filmfestnaruby.cz, kudyznudy.cz
