Před více než 50 lety ji kina hrála celé týdny. V neděli ráno se česká klasika konečně vrací na Českou televizi

Byl to jeden z těch snímků, u kterých se v premiérových týdnech stály fronty a pražská kina ho na základě toho odmítala stáhnout z plátna. Přesto na dlouhých čtrnáct let takřka zmizel, a rozhodně za to nemohla jeho kvalita. Jeho hlavní hvězda totiž přestala být pro tehdejší mocné vítaná a s hercem šla takříkajíc do trezoru i celá veselohra. 

Teď se ta černobílá lahůdka po letech vrací na veřejnoprávní obrazovku. Pojďte se mnou nakouknout do jejího zákulisí, protože historek se kolem ní nabízí požehnaně.

Když kina praskala ve švech

Psal se rok 1969 a do československých kin dorazila komedie, která diváky nadchla. V pražském kině Blaník se hrála sedm týdnů v kuse a v biografu U Hradeb vydržela na programu celý měsíc. Lidé se chodili smát k příběhu, který každý z venkova i z paneláku důvěrně znal. Jedná se totiž o věčné dohadování se kolem ženění, které nikam nevede. 

Od té doby uplynulo víc než padesát let, a přesto ta legrace neztratila nic ze svého kouzla. V centru dění stojí zarytý starý mládenec, traktorista odněkud z vesnice, kterému by ke spokojenosti stačila hospoda, karty a klid. Jeho ovdovělá maminka to ovšem vidí jinak a umane si, že syna ožení, i kdyby ho k tomu měla dotlačit inzerátem. 

Seznamování přes dopisy ovšem klopýtá od jednoho trapasu ke druhému, a tak si zoufalý mládenec nakonec doveze domů náhodnou stopařku a přemluví ji, ať přede dveřmi matky sehraje jeho vyvolenou. Celý ten kolotoč omylů drží pohromadě jediný herec, jehož projev působí, jako by kameru vůbec nevnímal. 

Jenže právě on je odpovědí k tomu, proč snímek na řadu let odešel do zapomnění.

Nevěsta na inzerát a velký návrat

Řeč je o komedii Utrpení mladého Boháčka z roku 1969, v níž traktoristu Tónu Boháčka nezapomenutelně ztvárnil Pavel Landovský. Právě tenhle titul teď dostává druhý dech, protože v neděli ráno se česká klasika konečně vrací na Českou televizi. Režie se ujal František Filip, muž, kterého diváci znají hlavně z televizních počinů jako Chalupáři nebo Cirkus Humberto. A scénář byl debutem Eduarda Vernera.

„Zase totálně přirozený film s perfektními herci a moc hezkými herečkami. Naše kinematografie v 60. letech byla skvělá,“ zaznělo na ČSFD.

Pavel Landovský nebyl jen komik s nezapomenutelným projevem, ale i nepohodlný chlapík, kterého normalizace postupně vytlačila z obrazovek a který se později stal jedním z prvních signatářů Charty 77. Když se herec stal trnem v oku, poslali za ním do trezoru i celý film, oficiálně ho tedy v roce 1976 vyškrtli z distribuce.

Zpátky na plátna směla komedie až po sametové revoluci, obnovenou premiéru si odbyla v červnu 1990. Je to vlastně malý zázrak, že se dochovala v tak dobré kondici, protože leckterý „problémový“ film dopadl podstatně hůř. 

Historky, které vás v souvislosti s filmem pobaví

Hlavní roli měl původně dostat Vladimír Menšík, jenže ten měl tehdy opravdu nabitý kalendář a nakonec couvl. Celá komedie prý vznikla během pouhých dvou týdnů, tedy v opravdu rychlém tempu. Úsměvná je i matematika související s obsazením. Stellu Zázvorkovou totiž od jejího filmového syna dělilo ve skutečnosti jen čtrnáct let. 

Filip s Vernerem přitom nešli cestou experimentů, kterými tehdy proslula nová vlna kolem Formana či Chytilové, vsadili na obyčejný, civilní humor a vyplatilo se jim to. Z hereckého ansámblu se s námi už bohužel řada tváří rozloučila, loni v listopadu odešla i Jorga Kotrbová, představitelka stydlivé zootechničky Janičky. 

Regina Rázlová, která si zahrála svéráznou stopařku Květu, naopak stále patří k výrazným dámám české scény a na obrazovce ji můžete potkat i letos. Shodou okolností ji Česká televize v nejbližších dnech nasazuje také v tragikomedii Tancuj Matyldo po boku Karla Rodena. 

Viděli jste už tento film? Pokud ne, pusťte si jej 13. září v 6:35 na ČT1.

Zdroje: tvprogram.idnes.cz, filmovyprehled.cz, csfd.cz