Zemřel dřív, než jeho píseň dobyla Česko. Slavný zpěvák nikdy neslyšel píseň, za kterou získal cenu Anděl
Někdy si píseň začne žít vlastním životem, který její autor už nestihne zahlédnout. Přesně to potkalo jednoho oblíbeného písničkáře z moravskoslezské scény, jehož poslední deska měla být oslavou naděje. Osud to ale zařídil po svém a v kapele zůstala hromádka rozdělaných nahrávek spolu s tichem, které nikdo nečekal.
Jeho příběh dojímá Česko dodnes a rozhodně stojí za to si ho připomenout.
Kluk z Dobré, který to rozjel až po třicítce
David Stypka se narodil v roce 1979 v Dobré u Frýdku-Místku a dlouho to vypadalo, že hudba zůstane spíš koníčkem než čímkoliv jiným. Po maturitě se protloukal jako novinář, později dělal grafika a sazeče, takže k písmenkům a klávesnici měl blízko dříve než k mikrofonu.
S hraním začal kolem dvacítky, prošel kapelami MGH a Najzar a teprve pak si dovolil psát vlastní věci. Skutečně se prosadil až po třicítce, což je v českém popu skoro rebelský počin. Frontmanem uskupení Bandjeez se stal v roce 2011 a odtud už to nabíralo grády, hlavně díky duetu Dobré ráno, milá s Ewou Farnou, milostné písni o chorobné žárlivosti.

Léto 2019 obrátilo všechno naruby
V létě roku 2019 mu lékaři našli nádor na slinivce. Následovala operace a několik kol chemoterapie, a on přesto nepřestal tvořit. Naopak, některé skladby přepsal tak, aby odpovídaly jeho nové životní situaci. Deska, na které pracoval bezmála tři roky, měla být po předchozím albu o strachu vyznáním naděje.
Jenže těsně před finálním natáčením, v lednu 2021, ve svých jednačtyřiceti letech téhle zákeřné nemoci podlehl. Zůstala po něm rozdělaná nahrávka a parta muzikantů, která se rozhodla, že David dostane to, co si zaslouží. Spoluhráči z Bandjeez, klávesák Pavel Sotoniak, bubeník Matěj Drabina a baskytarista Maro Zeman, se tedy spojili s producentem Martinem Ledvinou.
Společně poskládali finální podobu skladeb z demo nahrávek, na kterých zůstal zachovaný Davidův hlas. Výsledkem je jedenáct písní, které vyšly na albu Dýchej na začátku září 2021.
Tři ceny pro člověka, který u toho nemohl být
Na jaře 2022 rozdávala Česká hudební akademie ceny Anděl a nejvíc jich posbíral právě on, přestože už tu s námi nebyl. Album Dýchej vyhrálo v kategorii Album roku, David byl vyhlášen sólovým interpretem a jeho píseň Farmářům se stala skladbou roku. Zní to skoro neuvěřitelně, ale slavný zpěvák opravdu nikdy neslyšel píseň, za kterou získal cenu Anděl, protože její definitivní verzi jeho kamarádi doladili teprve po jeho odchodu.
O vítězích tehdy pod dohledem notáře hlasovalo přes čtyři sta šedesát akademiků.
Fanoušci na něj stále vzpomínají
Nejpozoruhodnější na tom všem je, jak se Davidova popularita rozjela naplno až po jeho smrti. Za života si přál živit se hudbou a nikdy se toho nedočkal, dnes ovšem vzpomínkové koncerty plní sály pro tisíce lidí. Ewa Farna tenhle společný hit na pódiu dodnes zpívá s jeho předtočeným hlasem.
V lednu 2026 vyšla další sbírka dosud neslyšených písní s názvem Opatruj. a do kin dorazil otevřený dokument Neboj, dýchej, čaruj režiséra Dana Svátka. Za celým příběhem nestála žádná velká marketingová kampaň. Spíš kamarádství a snaha několika muzikantů dokončit práci, kterou jejich kamarád už sám dokončit nemohl.
„Krásné a dojemné. Davida Stypky je obrovská škoda, nádherné texty,“ píše na YouTube pod písničkou paní Jana.
Nechtěli nechat jeho písně ležet někde v počítači a tím to celé uzavřít. Díky tomu se k nim mohli dostat i posluchači, kteří by je jinak nikdy neslyšeli, a to by byla škoda. Jestli jste jeho písničky ještě neslyšeli, pusťte si alespoň Farmářům nebo Kříž, který zazněl i ve filmu Úsměvy smutných mužů.
Která skladba se vám osobně líbí nejvíce?
Zdroje: musicserver.cz, irozhlas.cz, ostravan.cz
