Večer 26. září se vyplatí podívat k obloze. V 18:49 nastane událost, která se opakuje jen jednou za měsíc

Zářijové večery už budou připomínat, že léto definitivně skončilo. Jeden z nich ale nabídne podívanou, kvůli které se vyplatí na chvíli vypnout televizi a vyjít ven. Stačí dobrý výhled k východnímu obzoru a samozřejmě trochu štěstí na počasí.

Večer 26. září se totiž vyplatí podívat k obloze. V 18:49 nastane událost, která se opakuje přibližně jednou za měsíc – první úplněk letošního astronomického podzimu. A načasování bude tentokrát mimořádně příhodné. V Praze Měsíc vyjde přibližně v 18:29, tedy jen dvacet minut předtím, než dosáhne přesné fáze úplňku.

První úplněk podzimu

Astronomický podzim začne už 23. září, úplněk tedy přijde pouhé tři dny poté. Zářijová obloha přitom nabídne i další zajímavé cíle. Astronomický ústav AV ČR upozorňuje například na období velmi dobré viditelnosti Saturnu, který se blíží k opozici. Ve druhé polovině noci bude možné spatřit Mars a na ranní obloze výrazný Jupiter.

Hlavní podívaná pro běžné pozorovatele ale přijde právě v sobotu 26. září. Měsíc bude po svém východu velmi nízko nad východním obzorem, takže se vyplatí vybrat místo, kde výhledu nebrání domy, kopce nebo stromy. K pozorování navíc nepotřebujete žádné pomůcky.

Jednotlivé úplňky od sebe ale dělí přibližně 29,5 dne. Proto tvrzení mnohých, že se úplněk objevuje jednou za měsíc, je tak trochu zjednodušené. Čas od úplňku k úplňku totiž neodpovídá přesně délce kalendářního měsíce a výjimečně tak mohou do jednoho měsíce připadnout dokonce dva.

Úplněk patří k nejslavnějším filmovým symbolům

Zatímco astronomové vidí v úplňku běžnou fázi Měsíce, filmaři mu už dávno přisoudili mnohem děsivější význam. Zářící kotouč nad noční krajinou se stal jedním z nejznámějších symbolů vlkodlačích hororů. Stačí, aby se objevil mezi mraky, a divák zpravidla tuší, co bude následovat.

K filmům, které podobu vlkodlaků výrazně ovlivnily, patří Vlkodlak z roku 1941 s Lonem Chaneym Jr. Zajímavé však je, že dnes samozřejmé pravidlo proměny právě za úplňku v tomto snímku ještě nebylo stanoveno tak, jak ho známe dnes. Výrazněji ho s postavou Larryho Talbota spojilo až pokračování Frankenstein a Vlkodlak z roku 1943.

Ještě slavnější práci s úplňkem nabídl o několik desetiletí později Americký vlkodlak v Londýně. Hororová komedie režiséra Johna Landise z roku 1981 sleduje mladého Američana Davida, kterého během cesty po Anglii napadne vlkodlak. Útok přežije, ale při úplňku se sám začne měnit.

Proměna, která se zapsala do historie

Právě scéna Davidovy bolestivé proměny se stala jednou z nejslavnějších v historii hororu. Maskér Rick Baker za svou práci získal filmového Oscara a stal se vůbec prvním vítězem nově zavedené soutěžní kategorie za masky. Místo dnešních počítačových triků tvůrci spoléhali především na praktické efekty, masky a mechanické pomůcky.

Sílu scény oceňují diváci dodnes. „Pro mě je to pořád film, který musí ostatní překonat. Je vtipný, děsivý i smutný a ta scéna proměny vypadá neuvěřitelně i po všech těch letech,“ napsal letos v srpnu jeden z fanoušků na diskuzní platformě Reddit u příležitosti 45 let od uvedení filmu.

Úplněk tak získal v populární kultuře pověst, která se skutečnou astronomií nemá mnoho společného. Pro filmaře je ale ideální vizuální zkratkou – jediný pohled na jasný Měsíc dokáže naznačit, že se blíží něco nebezpečného.

Večer 26. září naštěstí nic podobného čekat nemusíme. Pokud počasí dovolí, stačí krátce před sedmou hodinou zamířit pohled k východnímu obzoru. A kdo bude chtít v úplňkové atmosféře pokračovat i doma, může večer zakončit některou z vlkodlačích klasik.

Sledujete úplňky pravidelně, nebo si při pohledu na zářící Měsíc vybavíte spíš vlkodlaky a hororové filmy?

Zdroje: asu.cas.cz, oscars.org, csfd.cz