Ministerstvo zdravotnictví varuje před nebezpečným trendem. Někteří Češi začínají nahrazovat lékaře umělou inteligencí

Když vás něco bolí, pravděpodobně zavítáte k lékaři. Stejné by to mělo být i v případě, kdy vás trápí duše. Jenže v době obrovského nedostatku psychologů je to opravdový oříšek. Stále častěji se tak děje to, že místo toho, aby lidé čekali několik měsíců, se raději obrátí jinam. A to je největší kámen úrazu. Lidé se totiž spoléhají na rady umělé inteligence, kterými si ale mohou ještě více uškodit. Ministerstvo zdravotnictví tak varuje před využíváním AI k určování diagnóz.

Psychické zdraví je stejně důležité jako to fyzické.

Když není psycholog, pomůže AI

Skvělou zprávou je, že v posledních letech se psychické zdraví řeší mnohem více než dříve. V dnešní uspěchané době je totiž strašně snadné zapomenout na sebe a na odpočinek. Stres v práci, finanční problémy, neshody ve vztahu nebo prostě jen pocit, že je člověk na všechno sám. To jsou věci, které už dávno nejsou ničím výjimečným. Přesto se spousta lidí bojí, nebo dokonce stydí říct si o pomoc.

Vůbec k tomu nepřispívá ani nedostatek odborníků. Najít dnes psychologa nebo psychoterapeuta je nadlidský úkol. A když už člověk nějakého najde, termín má nejdříve za pár měsíců. Když ale hoří a problém potřebuje řešit hned, nezbývá mu, než si poradit sám.

Neznamená to, že by chyběli všichni lékaři. Podle srovnání měla Česká republika v roce 2025 celkem 4,2 lékaře na tisíc obyvatel, což je více, než byl celkový průměr. Samozřejmě to ale nevypovídá nic o počtu konkrétních specialistů. Těch je totiž žalostně málo. Spousta z nich odchází do důchodu a praxi nemají komu předat. Podle dostupných dat právě počet lidí, kteří potřebovali psychologickou pomoc, ale nedostali ji, vzrostl z 0,5 procenta na 2,4 procenta, což je problém, před kterým se nedají zavřít oči.

Dostupnost je ve dne v noci

Proto není divu, že se lidé stále častěji obracejí na umělou inteligenci. Nástroje jako ChatGPT nebo Gemini jsou totiž dostupné 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, a nemusíte čekat dlouhé měsíce, než na vás přijde řada. Stačí napsat, co vás trápí, a během chvilky máte odpověď.

U psychických problémů bývají dotazy různé. Někdo zjišťuje, jak zvládat úzkost před důležitou událostí, jiný zase vyhledává příznaky syndromu vyhoření. Spousta lidí také řeší vztahové problémy a jak komunikovat to, co cítí. Pro spoustu lidí je totiž mnohem snazší se svěřit robotovi než někomu blízkému.

AI má výhodu v tom, že odpovídá trpělivě do té doby, dokud se jí člověk bude ptát, a žádnou jeho odpověď nesoudí. Dokáže shrnout obrovské množství informací, kterými byste se běžně prokousávali několik dní. Není proto žádným překvapením, že ji lidé využívají stále více.

Problém ale nastává ve chvíli, kdy umělá inteligence kompletně nahradí zdravotní péči. Chatbot totiž není žádný kvalifikovaný lékař. Nemůže člověka vyšetřit, pracuje jen s tím, co se mu řekne, a nedokáže vyhodnotit situaci a sám se rozhodnout. Přesto ale dokáže být hodně přesvědčivý a lidé v nouzi mu důvěřují.

Ne každá rada je nad zlato

Představte si situaci, kdy člověk už několik týdnů v noci prakticky nezamhouřil oko, neustále se cítí ve stresu a nedokáže se na nic pořádně soustředit. Čekat několik měsíců na termín k psychologovi se mu moc nechce, a tak se rozhodne, že se poradí s chatbotem. Ten mu samozřejmě okamžitě nabídne několik možných vysvětlení a řešení. Jenže bez odborného vyšetření jsou to jen obecné informace z internetu.

Jelikož jde o celkem univerzální příznaky, příčin může být neuvěřitelné množství. Například nespavost je často příznakem tělesného onemocnění. Jakmile člověku stačí první rada, kterou mu vyplivne robot, může přehlížet mnohem horší problém.

Na nebezpečí určování diagnózy pomocí AI upozorňuje i Světová zdravotnická organizace. Podle ní se AI vyvíjí mnohem rychleji, než se stíhá regulovat. Jednoduše řečeno, AI běží kupředu, ale zákony jí nestačí. Robot totiž nenese odpovědnost za chyby, a jakmile mu člověk svěří své zdraví, může si ještě uškodit.

Ministerstvo chce nastavit jasná pravidla

Ministerstvo zdravotnictví varuje před nebezpečným trendem. Někteří Češi začínají nahrazovat lékaře umělou inteligencí. Před pár dny zveřejnilo výsledky průzkumu, který měl za cíl zjistit, jak moc lidé spoléhají na rady ohledně zdraví, které jim nabídne AI. Petr Winkler z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy k tomu uvedl:

„Naší snahou není její využívání omezovat, ale zajistit, aby lidé i odborníci dokázali AI využívat bezpečně, kriticky a ve prospěch duševního zdraví.“

To shrnuje celou myšlenku. Umělou inteligenci nemusíme hned odepsat, ale je dobré vědět, co od ní máme čekat. Může nám pomoci vysvětlit pojmy, shrnout dostupné informace nebo nám poradit, jak se na setkání s opravdovým odborníkem připravit. Neměla by ale rozhodovat o tom, jestli a jakou potřebujeme léčbu.

Dalším problémem může být ztráta soukromí. Lidé totiž umělé inteligenci často svěřují velmi osobní informace nebo rodinné problémy. Ve chvíli, kdy to udělají, AI s nimi pracuje, a dál je ukládá. Robot si tak pamatuje i něco, co jste mu řekli klidně před rokem.

Trend se šíří rychlostí blesku

Výsledky z letošního jara jsou překvapivé. Z necelých 1 800 dotázaných 29,2 procenta z nich uvedlo, že během posledních 30 dnů použilo AI v souvislosti s duševním zdravím. Nejčastěji to byly rady, jak zvládat stres nebo úzkosti. Bohužel 30,7 procenta z nich využilo umělou inteligenci jako náhradu za odborníka.

To samozřejmě neznamená, že jakákoli interakce s robotem je špatná. Jen se ukázalo, že se smývá hranice mezi vyhledáváním informací a nahrazováním lékařské péče. AI je skvělým pomocníkem, ale je důležité vědět, že je to stále jen technologie, která má své limity. Proto by na ni člověk neměl úplně spoléhat, tím spíš, když jde o zdraví. Použili jste někdy AI při zdravotních potížích?

Zdroje: mzd.gov.cz, who.int, oecd.org