Babiš varoval před budoucností Evropy. „Budeme vyrábět už jen tanky,“ prohlásil ve Sněmovně

Po přečtení takového titulku by nám mohl oprávněně běžet mráz po zádech… Čeho jsme se to vlastně dočkali? My, Češi, chodíme do práce, vychováváme děti a platíme daně. Sami nemáme nic zlého v úmyslu, a přesto se na nás valí ze všech stran zprávy, z nichž nám přibývají vrásky.

Válka v Evropě, nejistota kolem vztahů s USA, drahé energie a pohonné hmoty, obavy o průmysl. Člověk se bojí zapnout televizi, co na něj zase příště vybafne…

Slova politiků mohou pořádně vyděsit

Někdy by se člověk nejradši někam zavrtal a počkal, až lidi dostanou rozum. Jenže děti musí ráno do školy a my do práce, protože účty se samy nezaplatí. Takže nezbývá, než zase vstát a doufat, že další zprávy budou příznivější.

Dnes jsme součástí Evropy a otevření světu. Takže i to, co se odehrává za hranicemi naší země, nás může nějakým způsobem dostihnout. Někdy cenami benzínu, pak zas účtem za elektřinu a jindy obyčejnou větou… A právě jednu takovou pronesl nedávno premiér Andrej Babiš a varoval před budoucností Evropy:

„…takže pokud to takhle půjde dál, v Evropě už se nebudou vyrábět elektrická auta, ale jenom tanky. Tak to je,“ varoval na jednání Poslanecké sněmovny.

Evropské automobilky mají starosti

Prohlášení politika může budoucnost líčit hodně černě. Ale ani tím se z jeho slov nestávají fakta. Jde zatím pouze o premiérovo varování. Jenže když tato slova lidé uslyší vytržená z kontextu, mohou mít obavy. A proto by nebylo ani příliš rozumné nad vším jen mávnout rukou a říct, že někdo zase straší. Evropský automobilový průmysl skutečně řeší vážné problémy. Podle Evropské komise dává toto odvětví práci přibližně 13 milionům lidí a představuje sedm procent HDP Evropské unie. To už není žádná malá dílna za městem, jejíž zavření by nikdo ani nepostřehl.

Podle Evropské komise toto odvětví: „dává práci přibližně 13 milionům lidí a představuje sedm procent HDP Evropské unie.“ Evropští výrobci mají starosti. S vysokými náklady i se zahraniční konkurencí: „V roce 2025 se podílely vozy vyrobené v Číně na prodeji nových automobilů v EU sedmi procenty,“ uvádí ACEAuto.

Jak jsme na tom v Česku?

České automobilky stále jedou. Podle ČSÚ se v Česku v roce 2025 vyrobilo více než 1,4 milionu osobních automobilů. A fabriky nezavírají. Bylo by však pošetilé čekat, až se za posledním dělníkem zabouchnou vrata. Průmysl potřebuje investice a podmínky pro konkurenceschopnost. Co pro to vláda, výrobci a evropské instituce mohou udělat? Na toho posledního dělníka přece čekat nemůžeme…

Máme se bát, anebo si další kávu dopřát v klidu?

Někdy člověk neví, jak s výrokem politika naložit. Jde o vážný problém, nebo jen o politickou nadsázku? Co z toho plyne pro běžné občany, kteří ráno zírají na ceny u pumpy a večer počítají, na co jim ještě zbylo…

Když jedna část společnosti uslyší slovo tank, hned ji napadne, že bude válka. A zachvátí ji strach. Jiná jen protočí oči, protože politické strašení slyšela už mnohokrát a nebere je vážně. Jak si v sobě tedy zpracovat informace, které nemůžeme ovlivnit, a vlastně ani pořádně nevíme, co za nimi vězí?

Nikoli velká slova, ale skutky

Je ohrožen evropský průmysl či naše bezpečnost? Pak nechceme slyšet strašidelné výroky, ale slova o tom, jak bude vláda problémy řešit. A k tomu potřebujeme politiky, kteří mají plán, co s tím vším dělat. Nechceme přece jen nejasná varování, ale jasná a srozumitelná řešení v zájmu národa i Evropy.

Jaký je váš názor? Měli bychom brát varování jako důvod k obavám, anebo nad nimi mávnout rukou?

Zdroje: PSP, ACEAAuto, StatistikaAMy