Obyčejný smajlík s palcem nahoru vyvolává na internetu hádky. Někteří lidé ho považují za urážku
Pro někoho znamenají přátelské gesto, pro jiného mohou představovat ironii, chlad nebo dokonce odmítnutí. Řeč je o obyčejných emotikonech či smajlících, které čte každá generace úplně odlišně. Lidé se kvůli nim dokonce urážejí nebo pohádají.
Emotikony oslaví příští rok 45 let od svého vzniku. Obličeje s různými výrazy nebo prsty na ruce v různých pozicích používají lidé v chatech, na sociálních sítích, v e-mailech nebo textovkách. A světě div se, každá generace je vnímá odlišně.
První byl smajlík ve vzkazu kolegům
To, co může jednoho potěšit, druhého urazí. Vyplývá to z nedávného výzkumu agentury STEM/MARK. Výzkum ukazuje, jak rozdílně mladší a starší generace vnímají emotikony v digitální komunikaci.
Historie emotikonů se začala psát někdy na počátku 60. let minulého století, kdy americký grafik Harvey Ball navrhnul pro jednu pojišťovnu reklamní kresbu žlutého usměvavého obličeje. Za svůj návrh dostal prý 45 dolarů.
Emotikony hrají důležitou roli i ve filmovém průmyslu. Forrest Gump ve stejnojmenném filmu obtiskl svůj špinavý obličej do žlutého trička, čímž vytvořil smajlíka. A majitel trička v tomto fenomenálním snímku tak vydělal balík peněz. Smajlíci se prosadili i v hlavních rolích, v roce 2017 spatřil světlo světa celovečerní snímek Emoji ve filmu.
Autorem historicky prvního smajlíku v elektronické podobě byl americký profesor Scott Fahlman, který ho v roce 1982 použil ve vzkazu svým kolegům. Chtěl tak oddělit vážně myšlený text od vtipu. Na svět tak přivedl :) jako smajlíka a :( jako mračíka.
A právě obyčejný smajlík může dnes člověku v digitální konverzaci pěkně zavařit.
Smajlík může znamenat i ironii
U jednoduchého usměvavého obličeje 🙂 není podle průzkumu jednoznačná pozitivní interpretace. Mezi lidmi nad 60 let jej chápe pozitivně 68 procent, zatímco mezi mladými je to jen 39 procent. Smajlík naopak může znamenat ironii, kterou v úsměvu vidí 19 procent mladých (a pouze procento nejstarší generace). Symbol, který má komunikaci zjemňovat, tak pro část mladých může představovat pravý opak.
Podobně rozdílně je vnímán i symbol zdviženého palce 👍. Pro 45 procent lidí nad 60 let znamená pochvalu nebo ocenění, ale mezi mladými jej tak chápe pouze desetina. Mladí v něm naopak častěji vidí chladný, odbytý souhlas (16 procent) nebo ironii (15 procent). Mezi nejstaršími respondenty se tyto dvě interpretace téměř nevyskytují.
Lidé se kvůli emotikonům přou
„Kontext je důležitý. Dát palec nahoru u zprávy, ve které je napsáno, že mám 20 minut zpoždění, je v pořádku, ale dát palec nahoru u zprávy, ve které je napsáno, že se s tebou dnes nemůžu setkat kvůli rodinné nouzové situaci, je dost necitlivé,“ píše v diskuzi o emotikonech na Redditu jeden z uživatelů.

A další to vysvětluje ještě podrobněji. „Když ti někdo napíše zprávu: „Uvidíme se v jedenáct!“ A ty dáš palec nahoru, vím, že jsi přijal a potvrdil čas setkání v jedenáct. Kdybych ti napsal něco hluboce osobního a ty bys mi odpověděl palcem nahoru, zranilo by mě to.“
Téma je to také pro lingvisty
V textové zprávě může jednoslovná odpověď jako „OK“ znít nepřátelsky, protože krátké odpovědi naznačují nedostatek úsilí, tvrdí lingvističtí experti. „Pokud jsem vám právě poslal dlouhý, upřímný odstavec o svých pocitech, budete muset udělat víc než jen dát palec nahoru,“ vysvětluje Nick Leighton, moderátor podcastu o zdvořilosti magazínu Huffington Post.
Podobný posun jako u palce nahoru je patrný také u emotikonu hlasitého pláče 😭. Většina respondentů jej podle nedávného průzkumu spojuje se silným smutkem. Téměř čtvrtina mladých v něm ale vidí velký smích, zatímco u nejstarší generace jsou to jen čtyři procenta.
Relativně „bezpečné“ je srdíčko. Nejsou u něj takové mezigenerační rozdíly a převažuje pozitivní vyznění.
Pravidla, jak lidé emotikony čtou
Výzkum STEM/MARK naznačuje, že mezi generacemi nevznikají nedorozumění jen kvůli odlišným slovům. Liší se i pravidla, podle kterých lidé emotikony čtou. Mladší generace častěji používá emotikony v ironickém či přeneseném smyslu a dokáže v nich rozpoznávat významy, které se od jejich původního vyznění výrazně liší. „Starší generace se naopak více drží jejich doslovného či tradičního významu,“ píše se ve výzkumu.
Zajímavou ukázkou proměny digitálního jazyka je emotikon lebky 💀. Pro starší generaci lebka zůstává symbolem silné negativní emoce, pro mladé znamená absurdní situaci nebo pobavení.
Až vám tedy někdo příště pošle pouhý úsměv, zdvižený palec nebo plačícího smajlíka, nemusí tím myslet přesně to, co si představujete. Možná hovoří poněkud jiným digitálním jazykem.
Zdroje: stemmark.cz, irozhlas.cz, huffingtonpost.fr
