Moderátor AZ-kvízu změnil kariéru. Místo vědomostních soutěží se přesunul ke skutečným zločinům
AZ-kvíz patří k nejdéle vysílaným soutěžím České televize. Diváci si ho spojují především s Alešem Zbořilem a Evou Machourkovou, jenže v roce 1998 se na obrazovce objevil také jiný moderátor. Za Zbořila tehdy na půl roku zaskočil muž, který později více než čtvrt století provázel diváky skutečnými kriminálními případy. Nyní se jeho dlouholetý pořad chystá skončit.
V brněnském studiu se od začátku střídají Aleš Zbořil a Eva Machourková. V roce 1998 ale za Zbořila půl roku zaskakoval kolega, který už měl s televizními soutěžemi zkušenosti. Uváděl třeba Hip hap hop nebo Holky a kluci z jedné lavice.

Do Olomouce jezdil za kamarády
Na gymnáziu hrál s kamarády divadlo, recitoval a jednou dokonce vyhrál celostátní soutěž Wolkerův Prostějov. Nějakou dobu přemýšlel o herectví, přihlášku si ale nakonec podal na žurnalistiku. Tam ho nevzali. V Olomouci tehdy studovali dva jeho kamarádi speciální pedagogiku a on za nimi jezdil na večírky. Obor ho zaujal natolik, že ho sám vystudoval. Na práci vychovatele by ovšem podle vlastních slov neměl nervy. Hned po škole nastoupil do novin, odtud přešel do rozhlasu a později do televize.
V brněnské televizi tehdy chyběli moderátoři a dramaturg hledal někoho, kdo by uváděl dětskou soutěž. Nechal se přemluvit a u pořadů pro děti vydržel asi tři roky. Jak později vyprávěl v rozhovoru pro ČT24, představoval si, že bude moct při každém natáčení něco vyzkoušet nebo vylepšit. Časem mu začalo vadit, jak moc se jeden díl podobá druhému. V televizi se věnoval i reportážím. Přispíval třeba do investigativních pořadů Fakta a S-magazín.
V roce 1998 za Aleše Zbořila na půl roku zaskočil Roman Svoboda. Hned následující rok za ním přijeli dramaturg Jiří Šlachta a tehdejší šéf ostravského televizního zpravodajství Petr Bohuš. Toho do té doby znal jen z obrazovky. Nabídli mu moderování nového pořadu Na stopě a udělali s ním kamerové zkoušky. Od roku 2000 pak Svoboda divákům představoval případy, při jejichž vyšetřování policie potřebovala pomoc veřejnosti.
Když se kriminalista před kamerou odmlčel
Na stopě se zpočátku vysílalo živě. Kdo při reportáži někoho poznal, mohl rovnou zavolat do studia. Svoboda se podílel už na výběru případů a psal i scénáře. S kolegou obvolával policejní ředitelství a zjišťoval, s čím by jim mohli v televizi pomoct. Někdy se ozvali sami kriminalisté. Měli třeba záběry z přepadení banky a doufali, že jim některý z diváků řekne, kdo na nich je.
Pro některé kriminalisty to bylo první vystoupení v televizi. Svoboda vzpomínal, že host někdy znervózněl natolik, že na otázku vůbec neodpověděl. Později se Na stopě začalo předtáčet. Podle Svobody potřeboval štáb mezi záběry čas na úpravu světel. A když se některému z policistů odpověď napoprvé nepovedla, mohl ji zkusit znovu.
Právě z Na stopě znal Svobodu i muž z hospody. Při druhém setkání mu řekl, že po odvysílání jednoho z případů skončil jeho bratr asi na dva roky ve vězení. Od minula o tom prý přemýšlel a došel k tomu, že moderátor vlastně nemůže za to, čím se živí. Svoboda mu odpověděl, že si tu práci přece vybral sám. „Nakonec jsme si spolu dali panáka a od té doby jsme kamarádi,“ vyprávěl v roce 2013 pro ČT24.
Ještě ve čtvrtek 19. listopadu mohli diváci Svobodu v Na stopě vidět na ČT1. Pro rok 2027 už Česká televize s pořadem nepočítá. Jeho konec v říjnu potvrdil programový ředitel Milan Fridrich. Podle něj se na pořad už delší dobu dívalo čím dál méně lidí.
Zdroje: ceskatelevize.cz, ct24.ceskatelevize.cz, seznamzpravy.cz
