AZ-kvíz málem skončil kvůli banálnímu problému s technikou. Aleš Zbořil přišel do studia a nic nefungovalo
Populární vědomostní soutěž se blíží k třicátinám a místo v ní je dnes skoro nedostatkové zboží. Přitom v lednu 2000 její budoucnost visela na vlásku. Moderátor přišel do studia a technika nereagovala.
Druhého ledna 2027 uplyne přesně třicet let od prvního dílu AZ-kvízu, který se celou dobu natáčí v brněnském studiu České televize. Jen za prvních pětadvacet let jím prošlo čtrnáct tisíc soutěžících a moderátoři Eva Machourková s Alešem Zbořilem jim položili čtvrt milionu otázek.
I dnes je zájem o hru tak velký, že musela televize přijímání nových přihlášek úplně zastavit. Šéf brněnského studia Petr Albrecht to na jednání Rady ČT shrnul stručně: „Brněnské studio České televize zastavilo přihlášky, současní zájemci přijdou na řadu po roce 2030.“
Přitom to s pořadem nevypadalo vždycky tak růžově. Podle Zbořila měl pořad za třicet let několikrát namále. Jednou se to stalo už tři roky po premiéře, kdy ve studiu přestala fungovat technika.
Svižná hra do podvečera
AZ-kvíz vznikal v roce 1996 zhruba čtvrt roku, protože Česká televize tehdy sháněla krátkou a jednoduchou soutěž do podvečerního vysílání. Trojúhelník z políček, otázky podle počátečních písmen a souboj dvou hráčů se ukázaly jako trefa do černého. Prvních dvacet let u pořadu bez přestávky vydržel jediný člověk, Jan Matějka. Dokonce i Zbořila v roce 1998 na půl roku zastoupil Roman Svoboda.

Začátkem ledna 2000 čekal brněnský štáb obyčejný natáčecí den. Zbořil dorazil do studia s tím, že bude moderovat jako každý jiný pracovní den. Jenže technika odmítala naskočit, což je u pořadu tohoto typu opravdu problém.
Vinu nesly dvě nuly
Natáčení připadlo na 4. ledna 2000, tedy pár dní po silvestru, kterého se značná část světa bála kvůli takzvanému problému Y2K. Zbořil na to v roce 2020 zavzpomínal v rozhovoru pro ČT24 s nadhledem: „Byli jsme snad jediný nejen pořad, ale také výroba, která málem nepřežila Y2K.“
Zázemí soutěže se totiž chystalo už v roce 1996 a podle moderátora tehdy nikoho ani nenapadlo, že by mu přelom tisíciletí mohl ublížit. Co se tehdy přesně porouchalo, už Zbořil nerozváděl.
Problém vznikl tím, že starší programy zapisovaly rok zkráceně, například 99 místo 1999, a po silvestru tak hrozilo, že si dvojici nul spletou s rokem 1900. Jednomu Američanovi ze státu New York proto napočítala půjčovna pokutu přes 91 tisíc dolarů, protože kazetu s filmem Generálova dcera podle systému vracel o sto let později.
Česko se chystalo na nejhorší
Spojené státy ještě v září 1999 Česko potřetí varovaly kvůli lehkomyslné přípravě, nakonec se tu ale nešetřilo. Komerční banka do příprav podle svého zástupce vložila kolem 400 milionů korun. Na krizovou linku českého monitorovacího centra dorazilo jen během silvestrovského večera na tisíc telefonátů.
Nejvtipnější chybu nakonec předvedla Česká pojišťovna, která některým řidičům vystavila povinné ručení platné až do 31. prosince 9999. Téma mělo i televizní dohru. V nedělním pořadu Sedm dní na Nově hodnotili přechod premiér Miloš Zeman i předseda Sněmovny Václav Klaus jako bezproblémový.
Klaus celou věc označil za „fór počítačových výrobců“, kteří podle něj vydělali miliardy dolarů na problému, který si sami vymysleli.
Výpadek vysílání ČT v prosinci 2000
Větší potíže než přechod na nový letopočet měla Česká televize na konci roku 2000 kvůli sporu o nového ředitele. Na Štědrý den se Události po zhruba dvaceti sekundách přepnuly na relaci odbavovanou z budovy TV Nova na Barrandově. Šlo o vrchol televizní krize kolem nového ředitele Jiřího Hodače a šéfky zpravodajství Jany Bobošíkové. Večer 27. prosince pak z pozemních vysílačů zmizely ČT1 i ČT2 a vysílání se vrátilo až druhý den v 18:47 na pokyn vysílací rady.
Zdroje: ct24.ceskatelevize.cz, ceskatelevize.cz, blesk.cz, lupa.cz
