Chlapec se v bazénu jen nalokal vody. Večer šel spát, ráno už se neprobudil. Kdy je nutné jet do nemocnice?

Pokud jdete s dětmi k vodě, dávejte na ně pozor i poté, co z bazénu vylezou. Když se během koupání dostane větší množství vody do jejich dýchacích cest, mohou se ve vzácných případech dýchací potíže rozvinout až s odstupem několika hodin.

Je léto, horký den, děti se koupou v bazénu nebo někde na koupališti. Během toho se dítko zakucká vodou, zakašle, otřepe se a hraje si dál. Na první pohled nic neobvyklého. Ve vzácných případech ale může i zdánlivě běžný den skončit o několik hodin později tragédií.

Příběh, který obletěl internet

V roce 2008 otřásl internetem případ desetiletého chlapce z americké Jižní Karolíny. Chlapec si zaplaval v sousedově bazénu a během toho se mu voda dostala do dýchacích cest, pak zakašlal, ale to bylo vše, jinak vypadal normálně. Doma si pak postěžoval na únavu a šel spát. Když se za ním matka přišla podívat, už nedýchal. Lékař potom zjistil, že měl plíce plné tekutiny.

Média tomu začala říkat „suché“ nebo „sekundární“ utonutí.

O co jde?

Podle současné medicíny nic jako „suché utonutí“ v tom smyslu, v jakém ho líčí internet, neexistuje, není to oficiální diagnóza. Světová zdravotnická organizace tonutí definuje jako jeden plynulý proces, ne sadu „suchých“ a „mokrých“ typů.

Termín „suché utonutí“ není uznávaný medicínský pojem a zbytečně straší rodiče, protože sugeruje smrt bez jakéhokoliv příznaku. Pediatrička Amy Groen dodává, že ke skutečnému tonutí dochází jen tehdy, když se dítě fakticky ponoří a má problém s dýcháním, ne prostým polknutím vody při hraní.

Podle dostupných informací se mu během koupání dostala voda do dýchacích cest, po čemž se u něj v následujících hodinách rozvinuly závažné dýchací komplikace.

Co se v plicích děje a kdy se to projeví

Je důležité rozlišovat mezi spolknutím vody a jejím vdechnutím do dýchacích cest. Samotné spolknutí vody může vyvolat kašel nebo nevolnost, ale obvykle nepředstavuje riziko pro plíce. Nebezpečné je především vdechnutí většího množství vody, které může poškodit plicní tkáň a narušit okysličování organismu.

Vdechnutá voda může narušit surfaktant, tedy látku, která udržuje plicní sklípky otevřené. To může způsobit jejich částečný kolaps, zhoršit okysličování krve a vést k hromadění tekutiny v plicních sklípcích.

Merck Manual uvádí, že se dýchací potíže po vdechnutí vody mohou objevit se zpožděním. Nejčastěji se rozvinou během několika hodin, výjimečně až přibližně do osmi hodin. Pediatrička Katarína Lundén, na sociálních sítích vystupující jako Doktorka z Finska, se snažila uklidnit možné panikařící rodiče, takže vysvětlila, že nikdo neumírá na sekundární utonutí po dnech či týdnech bez příznaků. Pokud k problému dojde, projeví se v řádu hodin. A samo o sobě je toto „sekundární“ utonutí vzácné.

Kdy opravdu jet do nemocnice

Samotné spolknutí malého množství vody při koupání obvykle nepředstavuje problém a stává se téměř každému plavci. Zpozornět je potřeba tehdy, pokud se dítěti dostalo větší množství vody do dýchacích cest nebo prodělalo skutečný incident ve vodě, například se potopilo, muselo být vytaženo, dlouho se dusilo nebo lapalo po dechu.

Pokud se něco takového stalo, sledujte v následujících hodinách:

• přetrvávající nebo zhoršující se kašel,
• zrychlené, namáhavé nebo sípavé dýchání,
• zatahování mezi žebry při nádechu,
• neobvyklou ospalost, zmatenost nebo změnu chování,
• namodralé rty nebo kůži,
• pěnu kolem úst nebo nosu.

Objeví-li se cokoliv z toho, jeďte na pohotovost. Pokud koupání proběhlo bez incidentu a dítě je veselé a normálně jí, důvod k panice není.

Jestliže si nejste jistí, zda dítě dýchá normálně nebo se jeho stav zhoršuje, je vždy bezpečnější kontaktovat lékaře nebo tísňovou linku 155.

Pokud dítě po vytažení z vody nedýchá nebo nereaguje, nečekejte na žádný z těchto příznaků. Aktualizovaná doporučení Americké kardiologické asociace a Americké akademie pediatrie z listopadu 2024 zdůrazňují, že u zástavy dechu po tonutí jsou klíčové umělé vdechy spolu se stlačováním hrudníku, protože hlavní příčinou je nedostatek kyslíku, ne selhání srdce.

Co si z toho odnést

Nejúčinnější ochranou zůstává nepřetržitý dohled u vody. Avšak ne ve smyslu ustrašeného sledování dítěte hodiny po tom, co už bazén opustilo. Sledujte ho a pokud zaznamenáte varovný signál, nic nepodceňujte a vyrazte k lékaři.

Internet je plný příběhů o takzvaném „sekundárním utonutí“, které mohou rodiče zbytečně vyděsit. Odborníci se ale shodují, že pokud po incidentu nedojde během několika hodin k rozvoji dýchacích obtíží, pozdější náhlé zhoršení se neočekává. Proto není důvod propadat panice po každém zakuckání vodou, důležité je sledovat skutečné varovné příznaky.

Obavy z takzvaného „suchého utonutí“ jsou častým tématem internetových diskusí. Lidé se ptají nejen na své děti, ale i na vlastní zkušenosti po zakuckání vodou. Jeden z uživatelů například popsal, že se při koupání zakuckal vodou a ještě po šesti hodinách vykašlával vodu, bolelo ho na hrudi a cítil únavu. Ostatní diskutující se ho snažili uklidnit:

„Zadusil ses douškem vody, nebo jsi se zadusil celou lahví vody? Kdybych měl hádat, bolí tě na hrudi z intenzivního kašlání a možná sis natáhl sval. Zbytek podle mě souvisí s úzkostí z obavy, že se utopíš.“ – Santa_Claus77, reddit.com

Slyšeli jste už někdy o takzvaném „suchém“ nebo „sekundárním“ utonutí, nebo je to pro vás nová informace?

Zdroje: health.clevelandclinic.org, unitypoint.org, cbsews.com