Dnešní večer bude mít cenu 450 milionů. Na Primě poběží nejdražší český film, který kdy byl natočen
České projekty dokáží být odvážné i šílené, ale jeden z nich všechny ostatní drtí minimálně finančně. Dnes večer ho televize nabídne divákům úplně zadarmo a bez nutnosti vstávat z pohovky. Na jeho výrobu padla částka, za kterou byste v Praze pořídili luxusní byt s výhledem na Vltavu, a přesto k němu mají mnozí připomínky.
Když se bavíme o penězích v české kinematografii, pohybujeme se obvykle v desítkách milionů. Občas nějaký ambicióznější projekt překročí stovku a už se o něm mluví jako o velkofilmu. Tmavomodrý svět Jana Svěráka stál kolem 230 milionů a dlouho držel pomyslný český rekord.

Snímek, který dnes poběží v televizi, to ale s přehledem překonal. Celkové náklady na výrobu dosáhly 450 milionů korun. V hollywoodském měřítku by za takovou sumu vznikl středně velký projekt, u nás je to ale šílené číslo. Za celým snímkem stojí člověk s dost neobvyklou životní dráhou.
Reprezentoval Česko v judu, závodil na olympiádě, potom se živil jako kaskadér a nakonec se rozhodl, že bude režírovat. Čekalo ho osm let shánění peněz, nekonečné přepisování scénáře, dva covidové odklady premiéry a permanentní pochybnosti okolí, jestli se něco takového vůbec dá v Česku dotáhnout do konce. A ono dalo.
Čtyři tisíce adeptů a jeden Američan
Obsazení hlavních rolí se táhlo čtyři roky. Během těch bylo ve hře přes čtyři tisíce zájemců a producent od začátku věděl, že hlavní postavu nemůže svěřit českému herci. Ne proto, že by u nás nebyl někdo dostatečně talentovaný, ale protože film musel lákat i mezinárodní publikum.

Hlavní roli nakonec převzal Ben Foster, americký herec známý třeba z westernu 3:10 Vlak do Yumy nebo fantasy Warcraft, který má v zámoří pověst mimořádně vybíravého umělce. O české historii do té doby prakticky nic nevěděl, ale scénář ho podle jeho vlastních slov hluboce zasáhl.
Vedle Fostera se před kamerou objevil Michael Caine, kterému bylo v době natáčení devětaosmdesát let. Kromě zahraničních jmen se ve filmu mihl třeba i olympijský vítěz v judu Lukáš Krpálek nebo hudebník Ben Cristovao v roli kumánského bojovníka. Celý štáb čítal tři sta lidí a poslední klapka padla v prosinci 2018 v Nymburku.
Vojevůdce, kterého zná celý národ
Dnes ve 20:00 na Prima Max uvidíte snímek Jan Žižka, který režíroval a produkoval Petr Jákl. Projekt, kvůli kterému Jákl přesvědčil hollywoodského producenta Cassiana Elwese ke spolupráci a dotáhl do Prahy herecké hvězdy, které normálně v zemích střední Evropy nenatáčejí. Co mě na tom celém baví, je určitý paradox.
Žižku zná v Česku každé dítě, jeho socha stojí na Vítkově, je na starých mincích, ve školních učebnicích zabírá celé kapitoly. Jenže když se podíváte do historických pramenů, zjistíte, že o jeho životě před husitskými válkami toho víme zoufale málo. Dokonce ani tak základní otázka, o které oko přišel Žižka v bitvě, není dodnes spolehlivě zodpovězená.
Meče, hrady a jeden velký sen o českém Gladiátorovi
Děj filmu se odehrává v roce 1402, tedy v době, kdy do husitských válek zbývalo ještě skoro dvacet let. Čeká vás příběh mladého žoldnéře, který dostane zakázku unést snoubenku nejmocnějšího muže v království a tím se zaplétá do hry o moc mezi králem Václavem IV. a jeho bratrem Zikmundem.
Jákl od začátku otevřeně přiznával, že netočí historický dokument. Chtěl vyprávět emotivní příběh o zrození vojevůdce a inspiroval se velkými filmy, které měl rád už jako chlapec. Vždycky prý toužil natočit něco podobného s českým hrdinou, protože mu vadilo, že mladí obdivují vikingy, ale o husitech nemají ponětí.
Natáčelo se na Křivoklátě, na Točníku, na hradě Zvíkov, dokonce i na Karlově mostě. Film vznikal ve dvou jazykových verzích a práce na českém dabingu zabraly skoro půl roku. Celé natáčení trvalo 54 dnů a produkcí se prolínala kaskadérská minulost režiséra, který osobně dohlížel na každou bojovou scénu.
Až film dokoukáte, zkuste se zamyslet nad jednou věcí. Stálo to za těch 450 milionů?
Zdroje: tvprogram.idnes.cz, cs.wikipedia.org, denik.cz
