Do práce už 10 let nechodí. Žena z Prahy prozradila, že každý měsíc bez problémů vyžije ze socálních dávek
Vystudovat školu, celý život pracovat od pondělí do pátku a pak konečně důchod. To je proces, který je pro spoustu lidí naprosto normální. Někteří chtějí větší svobodu, tak se pustí do podnikání. Existují ale i lidé, kteří chtějí svobodu a volnost, aniž by museli hnout prstem. Není to sice úplně ideální způsob, ale je zcela legální. A v Česku je mnoho lidí, kteří se pro tento styl života rozhodli.
V Česku existuje legální způsob obživy, aniž byste museli do práce.
Žádný podvod, jen znalost svých práv
Když se řeknou sociální dávky, lidé jsou vám schopni vyjmenovat většinou tak dvě. Český sociální systém je ale mnohem složitější. Forma pomoci skrze sociální dávky má hned několik podob, ale ne vždy se vyplatí. Každá dávka má svoje pravidla a při splnění podmínek se dají i kombinovat.
Přesně v tom je rozdíl mezi tím, kdo zná svoje práva do puntíku a tím, kdo o tom nemá ani ponětí. Odborníci upozorňují na to, že sociální systém, nejen v České republice, je tak složitý, že lidé často netuší, na co všechno by podle zákona měli nárok. Pak je tu ale skupina lidí, kteří to naopak vědí moc dobře a dokážou z toho vytěžit maximum.

Skvělým příkladem je žena z Prahy, která podle jejích slov už přes deset let nebyla v práci. Pečlivě sleduje zákony, svá práva zná nazpaměť a nebojí se ozvat za to, co jí náleží. Není to ale žádný podvod ani trik, ale propracovaná strategie, jak využít sociální systém ve svůj prospěch. Že je takových případů spousta potvrzuje i Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Spousta lidí netuší, že je mohou kombinovat
Spousta lidí dokonce nějakou dávku i pobírá, ale málokdo tuší, že se dají zkombinovat, a přitom na ně neztratit nárok. Každá jednotlivá dávka se totiž posuzuje úplně jinak. Někde je důležitý příjem celé domácnosti, jindy zdravotní stav nebo počet dětí. Ve výsledku můžou lidé získat částku, o které se jim ani nesnilo.
Samozřejmě to neznamená, že by každý, kdo si požádá, dostal dávky v plné výši. Naopak. Jak už jsme říkali, sociální systém je složitý, že by se v něm leckdo ztratil. U dávek existuje velké množství podmínek, musíte doložit spoustu dokumentů například ohledně zdravotního stavu. Kdo si myslel, že je to brnkačka, bude hodně překvapen.
Zároveň to není snadná cesta k pohodlí bez práce, jak si někteří myslí. Jak se říká „bez práce nejsou koláče“ a tohle není zrovna nejlepší způsob, jak si vydělat na jídlo. Ve většině případů si navíc dokážete v práci vydělat mnohem víc, než co byste dostali od státu.
V dnešní době je nejdražší bydlení
Lidé si ve spojitosti se sociálními dávkami vybaví podporu na dítě. Největší část ale tvoří dávky spojené s bydlením. Nešlo si nevšimnout, že v posledních letech došlo ke zdražení energií, ale hlavně nájmů. Proto si lidé mnohem více začali žádat právě o příspěvek na bydlení.
Všechno ale záleží zase na podmínkách. Jedna rodina totiž nedostane nic a jiná se stejným příjmem podporu dostane. Je to i díky tomu v jaké lokalitě žijí, protože například v Praze jsou náklady extrémní, zatímco na vesnici je to o poznání méně.

Sociální systém má ale pomoci lidem v tíživé situaci, a ne přilepšovat lidem, kterým se nechce příliš pracovat. V praxi to ale vypadá tak, že některým lidem se kombinace dávek vyplatí víc než chodit do práce.
Sociolog Daniel Prokop k tomu dodává:
„Sociální systém je nastaven tak, že když člověk bere dávky, tak se nevyplácí vydělávat, protože to dávky ubírá. Generuje to nízký užitek práce a pro lidi je takový stav demotivační, aby dělali něco navíc.“
Tato slova se nejčastěji ozývají i v internetových diskuzích. Lidé si stěžují, že prakticky vydělávají na ty, kteří se do práce nehrnou a jen ždímají státní rozpočet. V současnosti je to jeden z nejpalčivějších problémů.
Kolik může česká domácnost reálně dostat?
Když budete pobírat sociální dávky, neznamená to, že dostanete na ruku několik tisíc navíc. Záleží to hlavně na vaší životní situaci. Jaké má rodina příjmy, kolik má dětí, jaké jsou náklady nebo jaký je zdravotní stav. To všechno jsou otázky, které rozhodují.
Když se podíváme na ženu z Prahy, která žije sama v nájemním bytě, její příjmy by mohly vypadat takto:
| Podpora | Měsíční příspěvek* |
| Příspěvek na bydlení | 10 000 až 18 000 Kč |
| Příspěvek na živobytí | 3 000 až 6 000 Kč |
| Doplatek na bydlení (pokud je nárok) | 5 000 až 10 000 Kč |
| Jiná podpora (zdravotní omezení) | Podle stupně |
| Celkem | cca 34 000 Kč |
*Výpočty jsou pouze orientační.
Návrat do práce se nemusí vyplatit
Naše tabulka ukazuje, že v některých případech se lidem vůbec nevyplatí vracet se do práce. Pokud si na dávkách přijdou přibližně na 34 tisíc korun, do práce, kde by měli sotva 20mtisíc korun, už se jim nechce.
Žena z Prahy tvrdí, že jde jen o znalost svých práv.
„Lidé si myslí, že dostávám jednu velkou podporu. Ve skutečnosti je to několik příspěvků dohromady. Jen jsem zjišťovala informace a ptala se na úřadech,“ popisuje.
Sociální systém v Česku je složitý, ale není úplně dobře nastavený. Dávky jsou podporou v nouzi, ale jakmile se lidem vyplatí víc než chození do práce, někde je chyba. Sice jde o legální způsob obživy, ale rozhodně ho nikomu nedoporučujeme. Je ale dobré vědět, kdy a na co máte nárok, protože v případě nouze se vám to mlže hodit. Využili jste někdy nějakou sociální dávku?
Zdroj: oecd-ilibrary.org, mpsv.gov.cz, zoom.rba.cz
