Všichni si mysleli, že je to pryč navždy. Teď se to vrací a obrací centrum Prahy naruby

Když se podívám na fotografii, napadá mě jediné: všichni jsme si mysleli, že nic takového už nikdy neuvidíme. Na snímku je rozkopaný Václavák, hromady dlažebních kostek a dělníci v montérkách. Koleje se buď pokládají, nebo odstraňují: laikovi nemusí být na první pohled jasné, zda byly v Praze ve třicátých letech koleje ve výstavbě nebo v likvidaci. Ale podle těch štosů materiálu na levé straně je jasné, že tehdy se budovalo.

Často slýcháme, že historie se opakuje a na Václavském náměstí se to v současnosti odehrává doslova. Stavíme znovu. Jako by mělo hlavní město ve své DNA zakódováno, že jednou za několik desítek let se musí Václavák obrátit naruby.

Václavák, jak ho známe i neznáme

Dopravní podnik hl. m. Prahy pracuje na výstavbě nové tramvajové tratě Muzeum. Projekt přímo navazuje na trať ve spodní části Václaváku; budou tedy tvořit jeden celek jako kdysi. Proč se město do takové akce znovu pustilo? Že by centrum Prahy potřebovalo dokonalejší dopravní obslužnost? Nebo metropole neví, co s penězi? Mně nepřísluší tato rozhodnutí posuzovat, takže mohu jen konstatovat, že na Václaváku se opět už nějaký čas kope. A bude se kopat ještě dlouho.

Když se člověk podívá na fotografie Václavského náměstí v průběhu desetiletí, vidí stále totéž: koleje, výkopy, dělníky, prach. A naději, že to bude nejen prospěšné, ale i krásné. Pak přijde další generace a rozhodne, že stávající situace je nevyhovující a že se to musí předělat. Co jeden zakopal, druhý zas vyhrabe. Co jedni považovali za přežitek, druzí označují za moderní řešení. Jako by někdo stanovil, že historie centra Prahy se bude neustále točit v jakémsi začarovaném kruhu.

Tramvaje opět v centru Prahy

A tak se naše hlavní pražské náměstí vždycky na nějaký čas ustálí a pak zase přijde změna. Když byla kolejová doprava středem Václavského náměstí v roce 1980 zrušena, mnozí Pražané se domnívali, že je to navždy. A přesto se nyní usilovně pracuje na tom, aby mohl být kolejový provoz v příštím roce obnoven. Tramvaje projedou celým Václavákem, protnou magistrálu a pokračovat budou na Vinohradskou třídu.

Fotky ze současné přestavby pražské hlavní třídy se od těch z třicátých let přece jen v něčem liší. Krumpáče a lopaty tam už dnes moc nevidíte. Místo nich tam pracují bagry, sbíječky a vše je ohrazeno bedněním.

Václavské náměstí jako nekonečný příběh

Když jsem četla článek na Médium.cz, skoro jsem se rozesmála. V 80. letech se koleje na Václaváku slavnostně odstranily, protože tramvaje prý do centra moderní metropole nepatří. Dnes se koleje slavnostně vracejí, protože tramvaje do moderního města patří a kvůli posílení dopravy jsou nezbytné.

Proč se do toho DPP pouští?

Důvod je tedy nejspíš zřejmý: Praha potřebuje lepší dopravní obslužnost. Tramvaje mají ušetřit lidem čas, nervy a objížďky, které dnes vypadají jako trasa orientačního běhu. Současné spojení mezi Vinohrady a centrem je složité, lidé musí jezdit oklikou přes Lazarskou. A protože tramvaje objíždějí půl Nového Města, praskají ve švech. Navíc zastávky u Muzea nejsou bezbariérové.

Kdybych znala plán DPP dopodrobna, důvodů bych našla určitě víc. Takže ano – koleje jsou zpátky, protože dávají smysl. Praha se vrací k řešení, které kdysi opustila.

Daniel Šabík z DPP řekl pro Blesk:

„Celý projekt má několik fází, ale práce postupují podle harmonogramu. Termín dokončení a zprovoznění je stanoven na konec června 2027.“  

Budoucnost hlavní třídy

Václavské náměstí je jako kniha, do které každá generace přidá jednu kapitolu. Někdy je to kapitola krásná, jindy chaotická. Ale vždycky něco vypovídá o dané době. A ta současná říká: „Tramvaje se vracejí. A už zůstanou.“

Tak tady dovolte, abych se opět pousmála. Až se budou naši vnuci a pravnuci dívat na fotografie z letošního roku, budou se divit, proč sem ty koleje někdo nacpal. A rozhodnou o zrušení tramvajové dopravy Václavákem. Lidé už jsou takoví. Ale nakonec je to asi dobře. Protože ve městě, které se nebojí změn, tepe život.

Zdroje: CSDopravák, Blesk, PražskýDeník