Sousedé už vytahují plavky a pasy. Muž stvořil na zahradě tropický ráj s palmami, za který by v cestovce nechal roční plat

Za plotem místo rybízu stojí palmy, které vidíte i z projíždějícího auta. Zahrádkář si dovolenou přestěhoval domů a od jara do podzimu pije kávu ve stínu palmových listů. Lidé i z okolních vesnic si jeho zahradu chodí fotit a tajně doufají, že je pozve na návštěvu.

Většina českých plotů vypadá stejně, ať jedete Polabím nebo podhůřím Šumavy. Túje, betonový sokl, poštovní schránka a za tím vším pečlivě posekaný trávník. Jednou za čas ale narazíte na pozemek, který vybočuje. Přesně o takovéhle zahradě budeme mluvit teď, protože z té vykukují listy, které byste čekali spíš na promenádě v Puerto de la Cruz než u nás.

Zvěsti se v české vesnici šíří rychleji než chřipka ve školce. Nejdříve si toho všimne pošťačka, pak paní odvedle, a za měsíc už před brankou parkují lidé z okolních obcí. Majitel prý slýchá otázku, jestli si za prohlídku nechce účtovat vstupné. Odpověď zůstává pořád stejná, protože jde jenom o jeho koníček.

Kolik by taková podívaná stála s cestovní kanceláří

Týden na Kanárech vyjde rodinu se dvěma dětmi klidně na několik desítek tisíc korun. Když si k tomu přičtete, že podobnou dovolenou chce většina lidí opakovat každý rok, dostanete se během jedné dekády na sumu, za kterou se dá pořídit kdeco. 

Muž z našeho příběhu vložil peníze místo do letenek do rostlin a výhled má doma takový, že by mu jej záviděla i leckterá dovolenková destinace. Klimatické výkyvy nám prodloužily vegetační sezónu a zahrádkáři toho začali využívat. Kde stávala stará jabloň, roste dnes fíkovník nebo olivovník, a banánovník už dávno není jen raritou z botanické zahrady. 

Většina těch rostlin to sice bez zimní ochrany nedá, jenže poptávka po nich rok od roku roste. Naše zahrady se pomalu učí mluvit středomořsky, ať se nám to líbí, nebo ne.

Muž z Plzeňského kraje se odvázal

Zahradu, o které je řeč, vybudoval Josef Kirinovič z Lipnice na Plzeňsku. Palmy u nás dlouho patřily výhradně do skleníků a botanických zahrad, protože běžné druhy zimu ve volné půdě nepřežijí. 

Změnu přinesly teprve mrazuvzdorné odrůdy, které zvládnou i tuzemské teploty pod bodem mrazu, pokud dostanou správnou zimní ochranu. Pan Josef vsadil právě na ně a začal s jedinou rostlinou, kterou koupil od zahrádkáře, jehož kousek obdivoval pokaždé, když kolem jeho pozemku projížděl.

Dnes u domu roste pěkná směsice jmen, která znějí jako menu v tropickém baru. Mexická vějířová palma washingtonie, palma konopná zvládající mrazy kolem sedmnácti stupňů pod nulou, k tomu cykas, několik druhů juk a datlovník kanárský, kterým to celé začalo. 

Přidejte k tomu olivovník, mandarinku a banánovník a máte na obyčejném vesnickém pozemku hotovou džungli. 

Sousedé nosí dárky až za branku

Nejhezčí na celé věci je reakce okolí, protože ta bývá u netradičních zahrad všelijaká. Tady zafungovala sousedská solidarita v nejlepším možném podání. Pan Josef prý jednou přijel z práce a za brankou našel malou palmu, přičemž po týdnu pátrání zjistil, že mu ji přinesla paní z vedlejší vesnice, která je pěstuje také. 

Zahrada má doma dva správce. Zeleninové záhony vede jeho žena, exotika je jeho parketa a plevel pod palmami podle jeho vyprávění spadá do jejího rezortu. Kdo pěstuje palmy, ten se zjevně nedostane k tomu, aby kolem nich ještě uklízel.

Zimování je ta pravá zahradnická olympiáda

Léto zvládne kdekdo, teprve zima oddělí profíky od snílků. Banánovník putuje na zimu do sklepa, kde se vykopaný a ořezaný ukládá k odpočinku. Odolnější palmy dostávají topný kabel a obal z netkané textilie, přičemž přitápět začíná až ve chvíli, kdy teplota klesne pod deset stupňů pod nulou. 

Pro ty nejcennější kusy vyrobil kryty z centimetr tlustého polykarbonátu, nejdřív na těžké železné konstrukci a později na lehkém hliníku, který se přes léto hodí třeba na okurky. 

Máte i vy doma nějakou exotickou rostlinu?

Zdroje: denik.cz, brnensky.denik.cz, hustopece.cz