Nejméně oblíbená česká herečka historie. Po odchodu z natáčení se od ní odvrátili i někteří kolegové

Patřila k nejkrásnějším ženám, jaké kdy česká kinematografie postavila před objektiv. Davy ji milovaly, kolegyně po ní pošilhávaly se směsí obdivu a závisti a producenti by se za ni snad i poprali. Pak ale udělala krok, který nebyl tím nejlepším.

Z nedotknutelné hvězdy se stala nejméně oblíbená herečka našich dějin, žena, od níž dali ruce pryč i někdejší kolegové z placu.

Dívka, kterou si plátno vybralo samo

Sotva opustila školní lavici, bylo jasné, že vedle ostatních hereček působí jako úkaz z jiné galaxie. Měla v sobě nenucenou eleganci, kus křehkosti, a hlavně neskutečný talent. Režiséři si ji žádali dřív, než vůbec stačila dostudovat konzervatoř, a za pár let už patřila k nejvytíženějším tvářím první republiky. 

V jednom jediném roce zvládla natočit osm filmů, přičemž takové tempo by dnes položilo i ostříleného herce z denních seriálů. V éře, kdy se z filmových hvězd stávaly téměř posvátné ikony, zářila ze všech nejvýš.

Berlín jí otevřel dveře, za kterými číhal nebezpečný stín

Krása i talent ji brzy poslaly za hranice, rovnou do slavných berlínských studií UFA. Angažmá v německé metropoli znamenalo přestup mezi evropskou smetánku, kam se toužil dostat každý ctižádostivý herec od Vídně po Paříž. Po boku oblíbeného německého kolegy zazářila v romantických snímcích a tamní publikum jí podlehlo stejně rychle jako to české. 

Znělo to jako scénář k filmu, ve kterém dívka z pražské měšťanské rodiny dobude kontinent jediným úsměvem. Jenže právě tam na ni čekalo seznámení, které celý ten třpyt obrátilo naruby.

Osudová láska, která jí zničila celý život

Tou krasavicí nebyl nikdo jiný než Lída Baarová, občanským jménem Ludmila Babková, která světlo světa spatřila v Praze v roce 1914. V Berlíně se totiž zapletla s mužem, při jehož jméně dodnes mnohým přeběhne mráz po zádech, tedy s říšským ministrem propagandy Josephem Goebbelsem.

Vztah s jedním z nejbližších Hitlerových mužů z ní v očích veřejnosti rázem udělal osobu, se kterou nikdo nechtěl mít nic společného. Goebbels po ní prý šílel, objevoval se na každé premiéře a zásoboval ji kyticemi tak dlouho, dokud té zamilovanosti vlastnoručně nezatrhl tipec sám Adolf Hitler. 

Herečka pak musela narychlo zmizet z Německa a vrátit se domů, kde už na ni ovšem nečekal žádný potlesk, jen dusno, v němž se den ode dne hůř dýchalo.

Nejvíc to odnesli ti, kteří za nic nemohli

Konec války s sebou přinesl tvrdou odplatu. Baarovou označili za kolaborantku, šestnáct měsíců proseděla ve vazbě a tenhle cejch ji provázel až do posledních dnů, přestože se její vina nikdy jasně neprokázala. Nejtěžší ranou ale nebyl její vlastní pád, nýbrž osud nejbližších, které ten průšvih semlel spolu s ní. 

Matce se po jednom z poválečných výslechů zastavilo srdce, mladší sestra a slibná herečka Zorka Janů si sáhla na život potom, co ji kvůli příbuzenskému vztahu s Lídou nepustili zpět na divadelní prkna. Z rodiny, která se kdysi pyšnila dvěma nadanými dcerami, tak zůstaly jen rozbité střepy.

Návrat, který nikdo nepřivítal

Když se pokoušela odstartovat nový začátek, narazila na zavřené brány barrandovských ateliérů i na záda někdejších souputníků, se kterými dřív sdílela jeden filmový plac. Z herečky, po které všichni toužili, se rázem stala žena, ke které se nikdo nechtěl ani přihlásit. 

Kariéru si ještě nakrátko oprášila v Itálii a ve Španělsku, kde se mihla i ve snímku spojeném s velikánem Federicem Fellinim, doma jí to ale odpuštěno nebylo. Závěr života strávila sama a zahořklá v salcburském bytě, zbavená svéprávnosti, a v roce 2000 skonala. 

Talent ani krása z nikoho automaticky v dobrého člověka, jenže ani jedno fatální selhání nemusí přebít celý kus odvedené práce. A jak to vidíte vy, řadíte Baarovou mezi naše nejméně oblíbené herečky, nebo si zaslouží mírnější zhodnocení? 

Zdroje: ceskatelevize.cz, denik.cz, irozhlas.cz