Českou komedii viděly miliony lidí. Ani 4 měsíce po premiéře se na ni v Praze nedaly sehnat lístky

Když se v létě roku 1974 dostala do kin nová československá komedie, málokdo mohl tušit, jaký fenomén z ní bude. Diváci se na ni hrnuli v takových davech, že ještě několik měsíců po premiéře byl v Praze problém dostat se na promítání. Nakonec ji viděly téměř tři miliony lidí a některé hlášky z tohoto filmu se používají dodnes.

Řeč je o filmu Jáchyme, hoď ho do stroje!, v němž Luděk Sobota ztvárnil nesmělého Františka Koudelku. Českou komedii viděly miliony lidí a ani čtyři měsíce po premiéře se na ni v Praze nedaly snadno sehnat lístky.

Čtvrt milionu lidí za šest týdnů

Komedie režiséra Oldřicha Lipského měla premiéru v srpnu 1974 a její nástup byl vskutku impozantní. Jen během šesti týdnů, kdy se promítala v pražském kině Blaník, ji vidělo, věřte nevěřte, čtvrt milionu diváků.

Zájem o film navíc trval i dál. Od srpnové premiéry do konce roku 1974 zhlédlo snímek téměř jeden a půl milionu lidí. Ještě koncem prosince bylo v Praze obtížné vstupenku sehnat. Celková návštěvnost potom dál rostla a nakonec se zastavila těsně pod hranicí tří milionů diváků.

Zápletka přitom stojí na jednoduchém nápadu. František Koudelka přijíždí z venkova do Prahy, začne pracovat v autoservisu a nechá si vypočítat kondiciogram. Ten mu má podle data narození určit úspěšné a kritické dny. Koudelka výsledkům bezmezně věří a přizpůsobuje jim své chování i snahu získat prodavačku Blanku v podání Marty Vančurové. Nakonec ale zjistí, že se celou dobu řídil cizím kondiciogramem.

Nejdřív měl vzniknout jiný film

Jáchyme, hoď ho do stroje! byl prvním filmem podle scénáře slavné dvojice Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. K filmu se přitom dostali oklikou. Po uvedení cimrmanovské hry Vražda v salonním kupé je oslovil divadelní kritik a barrandovský dramaturg Sergej Machonin s otázkou, jestli by nechtěli napsat něco pro film.

Nejprve vytvořili scénář Sedm zásad inspektora Trachty, o jehož režii měl zájem Jiří Menzel. Projekt ale barrandovskou dramaturgií neprošel a neuspěl s ním následně ani Oldřich Lipský. Právě Lipský pak přišel s námětem na film o tehdy populárním kondiciogramu.

Kondiciogramy totiž nebyly výmyslem filmařů. V té době byly populární a měly na základě biorytmů určovat příznivé či kritické dny člověka. Svěrák se Smoljakem tak dobový fenomén proměnili v komedii o muži, který nechá vlastní život ovládat výpočtem stroje.

Sobota našel jednu ze svých nejslavnějších rolí

Jedním z hlavních důvodů, proč komedie funguje i po desítkách let, je samozřejmě Luděk Sobota. Jeho nesmělý a odzbrojujícím způsobem naivní Koudelka se stal jednou z jeho nejslavnějších filmových rolí. Vedle něj se objevili Marta Vančurová, Josef Dvořák, Věra Ferbasová, Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak nebo Petr Brukner.

Film si své příznivce udržel i dlouho po původním uvedení. Uživatel Brenan88 například na stránkách Kinoboxu napsal: „Jáchyme, hoď ho do stroje je nesmrtelná česká klasika a jedna z nejlepších českých komedií vůbec.“ Ve svém hodnocení vyzdvihl Luďka Sobotu a scénu s judem.

Z filmu, který vznikl poté, co Svěrákovi a Smoljakovi nevyšel původní plán, se tak stal jeden z diváckých hitů sedmdesátých let. Téměř tři miliony návštěvníků kin jsou působivé číslo samo o sobě. Ještě výmluvnější je ale fakt, že ani čtyři měsíce po premiéře zájem neutichal a v Praze bylo stále obtížné vstupenku sehnat. Ostatně miliony fanoušků má film dodnes. A bude je mít i za další desítky let. V dalších a dalších generacích.

A co vy? Patří snímek Jáchyme, hoď ho do stroje! mezi české komedie, na které se můžete dívat opakovaně, nebo máte ze sedmdesátých let jiného favorita?

Zdroje: filmovyprehled.cz, nfa.cz, kinobox.cz