Němečtí novináři právě pějí chválu na Česko. V článcích připomínají celému světu, v čem jsou Češi tak výjimeční

Možná se to nezdá, ale Česká republika má ve světě opravdu dobré jméno. Alespoň co se kultury týče, mluví se o naší tvorbě s obrovskou chválou. V souvislosti s Frankfurtským knižním veletrhem zaujali novináře hlavně čeští autoři a jejich odvaha pustit se do nepříjemných témat. Taková pozornost navíc otevírá dveře mladým začínajícím spisovatelům.

Česká literatura není v zahraničí neznámý pojem.

Češi jsou slavnější, než si myslí

Česká kultura pro spoustu lidí znamená klasické filmy, pivo nebo celebrity. To ale není všechno. Za našimi hranicemi se totiž více než o filmech a pohádkách mluví i o literatuře. V té máme rozhodně co nabídnout od klasiky až po moderní díla a v posledních dnech se jí dostává ještě více pozornosti.

Ukazuje se totiž, že česká tvorba dokáže oslovit i publikum, které o ní dlouhou dobu nevědělo. A není to jen o připomenutí spisovatelů minulého století. Zahraniční novináři jsou lační i po nových dílech a do jakých témat se pouštějí dnešní autoři.

Česká literatura se nikdy nemusela snažit někoho napodobovat, aby zaujala i ve světě. Právě naopak. Naši autoři byli vždy autentičtí, měli svůj pohled na svět a pouštěli se do témat, o kterých se někteří báli jen zmínit.

Humor, který přežije všechno

Jedinečnou vlastností, která je pro naši tvorbu typická, je specifický humor. Češi si už po staletí dokážou udělat legraci z úplně čehokoli. Nebáli se vystřelit si z autorit, vlastních nedostatků nebo situací, ve kterých by se jiní hroutili. Neznamená to ale, že bychom snad brali všechno na lehkou váhu. Jde spíše o to, vyrovnat se s něčím, co prostě nejde změnit.

V naší literatuře je to celkem tradice. Stačí si vzpomenout na dobrého vojáka Švejka od Jaroslava Haška. Ten vypráví absurdní příběhy z vojenské mašinérie, které často nedávali ani smysl. Přestože vznikly před více než sto lety, pochopí je i dnešní čtenář.

Podle ředitele české prezentace Martina Krafla jsou taková témata společná pro všechny Evropany a záleží jen na úhlu pohledu.

„Tato mladá generace žije v dnešní Evropě a zažívá nestabilitu současné doby,“ dodal.

Právě schopnost zachovat si odstup je něco, co zajímá zahraniční novináře i dnes. Český humor je totiž specifický a nebojí se upozorňovat na problémy, o kterých se lidé bojí mluvit. Proto je naše tvorba i ve světě jedinečná.

O české tvorbě se teď hodně mluví

V poslední době je o českou literaturu větší zájem, hlavně díky Frankfurtskému knižnímu veletrhu, který právě proběhl. Veletrh se koná každoročně a Česká republika byla v letošním roce čestným hostem s mottem „Česko: země na pobřeží“.

Pro české spisovatele je to skvělá šance ukázat svou tvorbu i v mezinárodních vodách a získat nové čtenáře. Kromě toho mají větší šanci, že se jejich knihy dočkají i překladů, které by je ani nenapadlo zvažovat. Když kniha opravdu zaujme, může se díky zahraničním vydavatelům objevit v knihkupectvích po celém světě.

Vlastnost, kterou si ani neuvědomujeme

Důvod, proč je česká literatura tak svá, není nijak složitý. Profesor bohemistiky a západoslovanských jazyků Marek Nekula v rozhovoru pro německou televizi uvedl, že čeští autoři si dokážou udržet odstup. Především v situacích, které vypadají bezvýchodně, mají schopnost nebrat se tak vážně.

Podle něj právě nastal zlomový okamžik, protože německé publikum je dlouhodobě ovlivněno starší generací a jejich zkušenostmi. Nové moderní pojetí může ukázat, že česká literatura nezakrněla někde v minulosti, ale má rozhodně co nabídnout.

Proč se na nás pějí ódy?

Němečtí novináři právě pějí chválu na Česko. V článcích připomínají celému světu, v čem jsou Češi tak výjimeční. Důvodem vyššího zájmu je právě 78. ročník Frankfurtského knižního veletrhu. Česko bylo letos čestným hostem a do Německa zamířilo 75 českých autorů a autorek.

Německá média vyzdvihují to, že česká literatura není jen o Franzi Kafkovi nebo Milanu Kunderovi. Naopak je rozmanitá a nabízí od každého trochu. Proto si dnes dokáže vybrat úplně každý. Mezi autory byli například Radka Denemarková, Dora Kaprálová nebo Marek Torčík.

Letošní motto „Česko: země na pobřeží“ odkazuje na naši touhu po moři. Možná v tom je poselství celé akce. Nejde ani tak o to, jak velká je Česká republika, ale jakými příběhy dokáže oslovit svět. Jestli se našim autorům podaří získat více zahraničních čtenářů ukáže čas. Čtete pravidelně české autory?

Zdroje: magazin.aktualne.cz, swr.de, buchmesse.de