Oldřich Nový odmítl hrát se Zitou Kabátovou. Když film uspěl i bez něj, nedokázal to překousnout

Herecké prostředí si většina z nás představuje jako svět plný slávy, večírků a velkých přátelství. Jenže i za kamerami to občas pořádně vře. Herci jsou koneckonců také jen lidé, a tak se ani jim nevyhýbají hádky, uražená ješitnost nebo osobní spory.

Své o tom věděl i jeden z nejslavnějších českých herců historie, který kvůli přenici s hereckou kolegyní dokonce odmítl roli ve filmu. A protože bylo jeho jméno v branži tak zvučné, nikdo nečekal, že by bez něj měl snímek šanci na úspěch. Jenže to nakonec dopadlo přesně opačně a slavný herec to tenkrát nenesl vůbec dobře.

Režisér měl pověst náročného profesionála

Psal se rok 1942 a českou kinematografii čekala nová komedie Muži nestárnou. Tenkrát tento žánr milých filmů s distingovaným humorem táhl a každoročně jich biografy promítaly desítky. Režie se navíc ujal Vladimír Slavínský, který měl pověst velkého dříče a náročného profesionála, který vyžadoval precizní přípravu a efektivitu.

„Slavínský snad neznal jediné: oddech. Práce s ním byla proto velmi namáhavá. Byl přísný sám k sobě i k druhým a vyžadoval od svých spolupracovníků včasnou a přesnou přípravu,“ uvedl Jaroslav Marvan na konto svého kolegy.

Když proto hledal vhodné hlavní postavy k novému snímku, sáhl logicky po těch nejpovolanějších. A kdo jiný byl tehdy lepší volbou než Oldřich Nový? V té době patřil mezi největší české filmové hvězdy a jeho jméno bylo pro diváky téměř zárukou kvalitní zábavy.

Mezi kolegy to vřelo

Jenže při jednání o obsazení do filmu nastal problém. Oldřich Nový odmítl hlavní roli kvůli herecké kolegyni. Pak ho naštvalo, že film měl úspěch i bez něj. Problémem byla herečka Zita Kabátová, která měla ve filmu ztvárnit jednu z hlavních ženských postav. S Novým se dobře znala, ale jejich spolupráce postupně narazila na osobní neshody, které postupně gradovaly. Když se proto začalo připravovat filmové zpracování, Nový podle dochovaných vzpomínek prohlásil, že s Kabátovou hrát nebude.

Slavínský však místo, aby slavnému herci ustoupil a Kabátovou přeobsadil, začal hledat nového představitele pro hlavní roli. Volba nakonec padla na Jana Pivce, herce Národního divadla. To, podle dobových výpovědí Nový nebral vůbec dobře. Kromě toho, že byl rozmrzelý z toho, že film měl fantastický úspěch i bez jeho přičinění, mu ještě vadilo, že ve scénáři byly ponechány jeho úpravy. Díky tomu měl i v dalších letech spolupráci se Slavínským kategoricky odmítat.

Muži, který okouzlil tři generace žen

A o čem vlastně film Muži nestárnou je? Hlavním hrdinou je Stáňa Járský, kterého sledujeme v průběhu několika desetiletí. Jako mladý student se v roce 1911 zamiluje do Heleny Horníkové, vdané ženy a matky malé Jiřinky. Jenže jejich vztah nemá budoucnost. O několik let později potká už dospělou Jiřinku, tedy dceru své někdejší lásky. A světe div se, zamiluje se znovu. Ani tentokrát ovšem všechno nedopadne podle jeho představ.

Když se pak po dalších letech vrací jako elegantní prošedivělý muž, do cesty mu vstoupí Helenka, dcera Jiřinky a vnučka jeho první lásky. Tři generace žen z jedné rodiny a jeden muž, který jako by nestárnul. Dnes by taková zápletka nejspíš vyvolala pořádnou kontroverzi, ale v roce 1942 z ní vznikla úspěšná romantická komedie, která diváky bavila svou nadsázkou.

Film patří do zlatého fondu českého  filmu

Od premiéry filmu Muži nestárnou uplynulo už 84 let, ale stále patří mezi filmy zlaté éry české kinematografie. Jeho kouzlo nespočívá jen v trošku absurdní, leč humorné zápletce, ale také ve skvělých hereckých výkonech a uhlazené atmosféře tehdejších komedií. A jestli by byl film ještě úspěšnější, kdyby v něm hrál sám Oldřich Nový? To se už sice nedozvíme, ale ohlasy diváků potvrzují, že se i bez jeho elegance a šarmu snímek zvládnul prosadit.

I velké filmové hvězdy jsou také jenom lidi a občas udělají rozhodnutí, kterých mohou později litovat. A příběh Oldřicha Nového ukazuje, že někdy stačí osobní spor, aby člověku unikla skvělá příležitost.

Zdroje: super.cz, filmovyprehled.cz, ceskatelevize.cz, cs.wikipedia.org