Česká pohádka z 90. let dobyla svět. Dostala se do více než 20 zemí, včetně Singapuru a Hongkongu

Pohádka, která dokázala oslovit miliony českých diváků a přinesla nejen milý děj, ale i ikonické hlášky a písně, uspěla i v zahraničí. Dostala se k divákům po celém světě ve více než 20 zemích.

U nás patří Troškova pohádka z devadesátých let mezi ty nejoblíbenější vůbec. Slavila takový úspěch, že se jí dostalo pokračování, které ke dnešnímu dni nebylo překonáno co do počtu diváků na Štědrý den. Je pochopitelné, že dokázala svým humorem i atmosférou nadchnout české diváky, ovšem to, že se dostala i na cizokrajné obrazovky, teprve svědčí o její divácké kvalitě.

V kině pohádku vidělo okolo čtvrt milionu diváků

V roce 1994 režisér Zdeněk Troška převedl na plátna motivy českého spisovatele Jana Drdy a vznikla tím filmová pohádka Princezna ze mlejna. Ta sleduje krásnou Elišku v podání Andrey Černé, která oproti jiným princeznám tak úplně princezna není. Žije na mlýně se svým otcem, kde jí společnost dělá hned několik nápadníků. Čert, vodník a knížepán. Do cesty však přichází pohledný chlapec Jindřich, kterého ztvárňuje tehdy debutující herec Radek Valenta.

Pohádka dokázala během svého uvedení v kinech přilákat okolo čtvrt milionu diváků a tentýž rok se stala i štědrovečerní pohádkou České televize. Stala se natolik oblíbenou, že její pokračování vyšlo o 6 let později a sledovaností předčilo pohádky na léta dopředu.

Návštěvníků bylo více než dvojnásobek

Pohádkové pokračování z prostředí kouzelného mlýna vyšlo v kinech v roce 2000 a oslovilo okolo půl milionu diváků, tedy dvojnásobek prvního filmu. Princezna ze mlejna 2 se ovšem vysílala na Štědrý den až v roce 2001.

K televizním obrazovkám tehdy přilákala neuvěřitelné 4 miliony diváků, za což jí dodnes patří první místo v žebříčku nejsledovanějších štědrovečerních televizních pohádek.

Druhé místo pak patří také pokračování, a to filmu Anděl Páně 2 z roku 2017. Zimní příběh Petronela a Uriáše od režiséra Jiřího Stracha sledovalo 3,6 milionu diváků, tedy o 400 tisíc méně než Princeznu ze mlejna 2. Nabízí se tak otázka, čím si dokázal příběh Elišky získat srdce diváků nejen u nás, ale i v zahraničí.

Tradiční fikční postavy

Za diváckým úspěchem v tuzemsku dle režiséra Trošky stojí hlavně to, že pohádka přináší nám známé čarovné postavy. Zatímco světová tvorba oživuje nejrůznější fiktivní tvory, které v naší historii nemají místo, pohádka pojednává o tradičních postavách z českého prostředí, jako jsou čert či vodník.

„Český divák nechce v české pohádce vidět cizí prvky a importované postavy podobné hobitům, Avatarům, skřetům. Nám bohatě vystačí čerti, vodníci, víly, čarodějnice, hejkalové, bludičky,“ uvedl k pohádce Zdeněk Troška.

Troškovo tvrzení tak může částečně vysvětlovat, proč je pohádka oblíbená u českého publika. Pohádka ale putovala i do zahraničí, kde nám známé příšery nemusí vůbec znát.

Dostala se do více než 20 zemí

Princezna ze mlejna byla vysílána například v Singapuru, Hongkongu či Rusku a byla prodána do více než 20 států. Zaujmout mohla právě novými postavami anebo i příjemným milostným dějem, který na rozdíl od ostatních pohádek postrádá element zla.

Skutečně oproti jiným známým pohádkám zde šťastnému konci hlavních hrdinů Elišky a Jindřicha nestojí v cestě žádná zlá všemocná strana. V cestě k jejich věčné lásce stojí samotný Jindřich, který slepě hledá princeznu a trvá mu, než si uvědomí, že ji má v Elišce. Právě v tomto je pohádka kouzelná a originální, což mohlo přispět i k jejímu světovému úspěchu.

„Pohádka, která je důkazem, že i bez opravdové princezny může být plná legrace, krásné přírody a překrásných písniček.“ – ArthasKarfa na ČSFD

Do zahraničí se dostaly i jiné české pohádky

Princezna ze mlejna není zdaleka jedinou českou pohádkou, jež dokázala oslovit i zahraniční diváky. Do ciziny se dostala i vánoční klasika Tři oříšky pro Popelku, která dokázala přilákat zejména evropské publikum a několik zemí ji do dnešního dne řadí do pravidelného vánočního vysílání.

Možná ještě světovějším se pak stal seriál Arabela, který stejně jako Tři oříšky pro Popelku vznikal pod křídly režiséra Václava Vorlíčka. Arabela v roce 1980 nadchla skvělou kamerou, kostýmy a filmovými triky a dodnes je považována za úkaz české tvorby. Důvodem, proč seriál působil u nás tak pokrokově, může být skutečnost, že vznikal na zakázku západoněmecké televize WDR, která požadovala, aby pro její diváky nebylo rozeznatelné, že seriál vznikal na východě.

„Když jsem se potom dozvěděl, že ten seriál šel v různých zemích světa, tak jsem byl docela překvapený, jaký sklidil úspěch,“ komentoval úspěch Arabely herec Jiří Lábus, představitel Rumburaka.

Seriál se ovšem chytil i na východě. Znali ho nejen českoslovenští diváci, ale například i Rumuni. Zde jeho mezinárodní úspěch ale nekončil. Magický svět Arabely se dostal i do Jižní Koreje, Vietnamu, Austrálie či Japonska.

Troška či Vorlíček jsou důkazem, že i tuzemská tvorba se dokáže prosadit ve světové konkurenci a zaujmout.

Zdroje: Česká televize, ČSFD, Kinobox, Wikipedia, Blesk, Filmový přehled, Stream, zdenektroska.cz