Po rozvodu mu zbývá 145 Kč na den. Lidé mu radí péct vlastní pečivo nebo některé dny neutrácet vůbec

Rozvod mu zamíchal nejen se životem, ale i s rozpočtem na každý den. Muž se o svou situaci podělil na sociální síti a zeptal se, jestli s podobnou částkou vyjde ještě někdo další. Lidé mu obratem popsali své spořicí triky a podělili se i o hodně kontroverzní radu. 

Jeho denní suma přitom leží níže, než kolik stát považuje za životní minimum.

Rozvod nekončí u soudu

Kdo si prošel rozdělením společné domácnosti na vlastní kůži, ví, že nejtěžší den nebývá ten u soudu. Skutečná zkouška přichází o pár týdnů později, když nájem, energie i nákup najednou táhne jeden člověk místo dvou. Z lednice, pračky a televize se v mnoha případech přes noc stane účetní úloha a každá stovka hraje důležitou roli.

Na Threads jsem narazila na příspěvek, u kterého jsem se zastavila déle, než bych čekala. Muž v něm stručně popsal, že je po rozvodu, má invalidní důchod a k němu poloviční úvazek. Jeho otázka, jestli s podobnou sumou vyjde ještě někdo jiný, přilákala docela dost odpovědí. Některé mě pobavily, u jiných jsem byla v šoku.

Kolik podle státu stačí na život

Úřady pro tyhle účely pracují s hranicí, které se říká životní minimum. Kdo bydlí sám a sám se také živí, má podle ní na měsíc počítat se 4 860 korunami na jídlo, šaty a další nezbytnosti, zatímco nájem a energie stojí mimo. O navýšení na 5 500 Kč se debatuje už řadu měsíců, ale zatím nic potvrzeného nebylo.

Ještě hlouběji pod touto hranicí leží existenční minimum, které vystačí sotva na to, aby člověk nechodil spát o hladu. Muž popsal, že mu po rozvodu zbývá 145 Kč na den, což v měsíčním součtu dělá zhruba 4 350 korun, tedy méně, než je zmíněné životní minimum. Z téhle sumy přitom neplatí jen jídlo, ale třeba také léky nebo drogerii.

Pro obědy si chodí do jídelny a přiznává, že nejvíce šetří právě na potravinách. Když se ho kdosi zeptal na alimenty, odpověděl, že děti nemají a výživné tedy neplatí.

Když internet radí, jak ušetřit

Lidé mu radí péct vlastní pečivo nebo některé dny neutrácet vůbec a už tahle dvojice ukazuje, jak pestrá debata byla. Nejvíc srdíček posbíral komentář: „Když jeden, dva dny vynecháte, tak na ten třetí den máte více peněz na útratu než na ten jeden den.“ Jiná čtenářka by na jeho místě vsadila na domácí výrobu, tedy na vlastní rohlíky, jogurty i sýry, a mléko by brala jen tehdy, když ho obchod zlevní. 

Další diskutující varoval, že rozpočítávat peníze po dnech je past, a doporučil jeden velký hrnec na několik obědů, díky kterému vyjde i na kousek masa. Jedna žena zase přiznala, že jí dvě stovky denně pokryjí jídlo, drogerii, jízdenky i léky a občas si ještě objedná rozvoz.

Tipy na levné kuchyňské vychytávky

Láďa Hruška, jehož Vychytávky diváci dobře znají, by se u téhle diskuse nejspíš spokojeně usmíval. Moc dobře ví, že nejlevnější jídlo vzniká v jednom velkém hrnci, ze kterého se jí několik dní po sobě. Čočková polévka, hrachová kaše nebo pořádná bramboračka stojí pár desítek korun a zasytí na celé odpoledne. 

 

 

Zobrazit v aplikaci Threads

 

Kuře koupené vcelku vyjde levněji než samotná prsíčka a první den z něj bude pečeně, druhý den vývar a ze zbytků pak ještě rizoto. Chleba z mouky, vody, soli a droždí pak určitě voní lépe než ten z regálu a stojí zlomek ceny.

I šetření má své hranice

Radu vynechávat celé dny bych ale brala s velkou rezervou, obzvlášť u člověka, který denně bere léky. Hlad není rozpočtová položka, na které se dá donekonečna šetřit bez následků. Rozumnější, než držet půst, je chodit nakupovat jen jednou za týden se sepsaným seznamem.

Část uvařeného hned uložit do mrazáku a okoralé pečivo nastrouhat nebo použít na topinky. Pokud člověku po zaplacení základních výdajů nezbývá dostatek peněz, může si na Úřadu práce ověřit nárok na dávku státní sociální pomoci. Pomoci umí i potravinové banky, ke kterým se lidé dostanou přes sociální pracovníky a charity.

Jak byste se 145 korunami na den hospodařili vy?

Zdroje: threads.com, modrykonik.cz, mzdy.cz, denik.cz