Práce z domu zplodila generaci lenochů: Zapnou si televizi a z gauče pracují jen na poloviční plyn

Časy se mění. Pokrok nezastavíš. Doba jde dopředu. To všechno jsou hlášky, které jsme v životě nesčetněkrát slyšeli, ať už ze svého okolí nebo ze svých vlastních úst. Posun moderních technologií otevřel v posledních letech obrovskou paletu možností a změnil i přístup k volnému času a práci.

Jenže ne každá změna je nutně ku prospěchu. S možností pracovat na dálku z pohodlí domova se začala stírat hranice mezi prací a volným časem. Televize hraje na pozadí, během porady pověsíme prádlo, mezi dvěma e-maily dáme vařit oběd a při čekání na odpověď kolegy otevřeme sociální sítě. Večer přitom můžeme mít pocit, že jsme celý den svědomitě pracovali. A najde se spousta lidí, kteří tvrdí, že práce z domu zplodila generaci lenochů.

Covid všechno změnil

Dnes už na slovním spojení home office není nic zvláštního a zná ho snad každý. Před pár lety však byla situace úplně jiná. Podle údajů Českého statistického úřadu pracovali v roce 2014 z domova pouhé 4 % zaměstnanců. Jenže pak přišla pandemie covidu a během ní se čísla rapidně zvedla. V roce 2024 už alespoň někdy pracovalo z domova přes 20 % zaměstnanců.

Pandemie tak nezpůsobila jen dočasnou změnu v našich pracovních zvyklostech, ale naučila velkou část lidí, že to jde i jinak. A kdo si jednou vyzkoušel, že může ráno místo půlhodiny na cestě strávit půlhodinu déle v posteli, tomu se zpátky do každodenního dojíždění příliš nechce, byť je to jen jeden nebo dva dny v týdnu. Jenže právě ono pohodlí může být ve finále kámen úrazu.

Stačí být online a pracovat na půl plynu

Pracovní den v kanceláři se u většiny z nás výrazně liší od toho domácího. Ráno sice také vstaneme, uděláme základní hygienické úkony a zapneme počítač, jenže místo, abychom rovnou sedli k práci, jdeme si v klidu udělat snídani a kávu. Když už jsme u toho, naplníme myčku a cestou k počítači i pračku a než se dostaneme k mailům, uběhne celkem dost času.

A rozhodně nejde o chování několika výjimek. Průzkum společnosti Nielsen mezi lidmi pracujícími na dálku zjistil, že 56 % respondentů dokonce u práce sledovalo televizi. Ještě zajímavější čísla přinesl průzkum mezi dvěma tisíci britských pracovníků. Pětina přiznala, že během smluvené pracovní doby tráví nejméně hodinu denně mimopracovními činnostmi. Mezi lidmi pracujícími z domova se 58 % věnovalo domácím pracím a 49 % sledovalo televizi. Téměř třetina si někdy během pracovního dne dokonce zdřímla.

Někteří nepracují téměř vůbec

Ještě otevřeněji hovoří lidé v internetových diskusích. Na českém Redditu například jedna uživatelka popsala pracovní den, během kterého měla minimum úkolů.

„Včera jsem měla home office a za celý den jsem pracovala jen 5 min, protože po mně zrovna nikdo nic nechtěl. Celý den jsem místo práce hrála hry, uklízela, vařila a sportovala,“ napsala pod anonymním profilem.

Samozřejmě nejde o reprezentativní vzorek českých zaměstnanců. Její zkušenost ale velmi dobře ukazuje jednu ze slabin práce z domova. V kanceláři máme kolem sebe prostředí, které produktivitu podporuje. Doma se vždycky nabízí jiná činnost, kterou bychom mohli dělat.

Záleží na zaměstnanci

Bylo by velmi jednoduché z toho všeho vyvodit, že práce z domova vytvořila generaci lidí, kteří se naučili, s lehkou nadsázkou, pobírat výplatu z gauče. Jenže výzkumy zdaleka neukazují jen děsivé výsledky vykazující neproduktivní lenochy. Například ve velké studii Stanfordovy univerzity byli zaměstnanci pracující dva dny v týdnu z domova stejně produktivní a měli stejné vyhlídky na povýšení jako jejich kolegové docházející do kanceláře každý pracovní den. U hybridních zaměstnanců navíc klesl počet odchodů z firmy o třetinu a lidé to brali jako obrovský benefit. Ekonom Nicholas Bloom výsledky shrnul slovy:

„Hybridní práce představuje výhru pro produktivitu, výkon a udržení zaměstnanců.“

Je důležité vytvořit si vhodné podmínky

Práce z domova nám na jednu stranu dala svobodu, kterou jsme před covidem v podstatě neznali. Jenže společně s ní jsme dostali také mnohem větší odpovědnost za svůj svědomitý přístup a koncentraci. Kancelář totiž vytváří hranice automaticky, kdežto doma si je musíme vytvořit sami. Když pracujeme pravidelně z postele nebo gauče, máme vedle sebe telefon a televize běží od rána jako kulisa, pracovní a soukromý život se začnou stírat a produktivita jde dolů.

Důležité je dodat, že práce na dálku by se nejspíš časem stala, bez ohledu na pandemii. Ta však všechno urychlila a my se museli o to rychleji přizpůsobit. A ve finále je vlastně jedno, zda během pracovní doby pověsíme prádlo nebo dáme vařit polévku. Pokud máme jasně stanovené úkoly a odvedeme stejnou práci kvalitně a včas, může být právě tahle volnost jedním z těch nejlepších benefitů, které jsme mohli dostat. Záleží jen na nás samotných, jak se k tomu postavíme.

Využíváte práci na dálku? Jste stejně produktivní jako v kanceláři?

Zdroje: microsoft.com, reddit.com, news.stanford.edu, dur.ac.uk, statistikaamy.csu.gov.cz, businessinfo.cz, avcr.cz, nielsen.com