Předpověď se změnila z hodiny na hodinu. Česko čeká týden, jaký si budeme pamatovat ještě v prosinci

Na začátku týdne dvacet stupňů, na konci sotva polovina. Tak vypadá nejkratší shrnutí toho, co se chystá nad Českem. Meteorologové mění výhledy snad nejrychleji za poslední roky. Příští dny přinesou překvapení, které je zajímavé i na aprílové počasí.

Sobotní odpoledne nám nadělilo slunce a teploměry se přehouply přes dvacítku. Takhle vypadá konec dubna, jak si ho přejeme. Jenže dnes ráno už to byl úplně jiný příběh. Při bezvětří a čisté obloze se minima přibližují k bodu mrazu. Vyrazit na kolo v kraťasech bude tak maximálně připomínat scénu ze Sněženek a machrů, kde si profesor Karda libuje v otužování studentů.

Člověk ráno škrábe námrazu z čelního skla, přestože ještě včera seděl na zahrádce v tričku. 

Přitom to vypadalo nadějně

Modely počítaly s postupným oteplováním, přičemž na středu 29. dubna se rýsovala maxima kolem třiadvaceti stupňů. Takové číslo koncem dubna není žádná samozřejmost, ale rozhodně není ani nemožné. Jenže nakonec výsledek vypadá úplně jinak. Klíčový zlom přináší neděle 26. dubna, kdy od severozápadu do Čech vtrhla studená fronta nabitá arktickým vzduchem. 

Jak upozornil meteorolog Rogner, ve středu a ve čtvrtek příštího týdne dorazí ze severních šířek studená masa vzduchu, která srazí odpolední maxima ke skromným devíti až třinácti stupňům. A při přeháňkách ve vyšších polohách nad osm set metrů nad mořem by se mohly objevit dokonce i sněhové vločky. 

V roce 2017 se koncem měsíce probudili řidiči na jihu Čech do zasněžené krajiny a v horských oblastech kolem Jeseníků ležela několikacentimetrová bílá vrstva. A potom tu máme duben 2024, kdy po dnech s teplotami nad dvacet stupňů přišel mráz tak krutý, že na horských stanicích rtuť spadla až k minus patnácti.

Tenhle host určitě zvaný nebyl

Za celou situací stojí tlaková výše, která zmohutní v oblasti Britských ostrovů a Severního moře. Po její přední straně začne do střední Evropy proudit vzduch, který se zformoval vysoko na severu. Tento arktický vpád je podle meteorologů na období konce dubna nezvykle silný a přinese teploty pod dlouhodobým průměrem minimálně do začátku května. 

ČHMÚ ve svém měsíčním výhledu pro období od dvacátého dubna do třetího května označuje jako teplotně mírně až silně podprůměrné. Návrat k normálním hodnotám by mohl přijít až v týdnu od čtvrtého do desátého května.

Nejhorší je, že rozkvetlé meruňky, broskvoně a rané odrůdy jabloní nevydrží pod nulou víc než pár hodin a pak je po úrodě. Loňský rok to bolestně dokázal, mrazíky zdevastovaly ovocné sady v Čechách natolik, že ovocnářská unie vyčíslila celkové škody na částku přesahující miliardu korun.

Letošek zatím kráčí nepříjemně podobnou cestou, protože teplé dny v polovině dubna rozhýbaly vegetaci do plného květu a nadcházející ochlazení ji zastihne v nejhorší možný okamžik.

ČR rozdělená na dvě teplotní části

Další zvláštností nadcházejícího týdne budou výrazné teplotní rozdíly napříč Českem. Už počátkem dubna jsme zažili něco podobného, když ČHMÚ upozornil, že napříč naším územím prochází výrazné teplotní rozhraní. Morava a Slezsko budou opět o poznání chladnější než západní polovina Čech a teplotní propast mezi regiony může dosáhnout i pěti stupňů. 

Letošní březen patřil srážkově k nejchudším za posledních roky. V Čechách napršelo za celý měsíc jen kolem čtrnácti milimetrů, což odpovídá zhruba třetině toho, co bychom normálně očekávali. Půda je vysušená do hloubky a portál InterSucho hlásí vodní deficit na více než dvou třetinách území. 

Jak vnímáte letošní aprílové počasí vy? Máte pocit, že se výkyvy rok od roku zhoršují, nebo se zkrátka jedná o normální český duben? 

Zdroje: chmi.cz, denik.cz, trendysvet.cz