Většina Čechů jí med celý život. Jen málokdo tuší, kolikrát projde žaludkem včely, než skončí na lžičce

Med je jedna z těch věcí, které si člověk kupuje s pocitem, že si domů nese čistou esenci jara a léta. Slunce, květy, vůni luk. Jenže kdybychom opravdu věděli, co všechno se musí stát, než se nám med dostane na lžičku, možná bychom se u snídaně tvářili o něco pokorněji.

Med je totiž produkt, který projde včelím žaludkem tolikrát, že by se za to nestyděl ani největší gurmánský degustátor. Kráva by se tomu divila, protože ani přežvýkavci to nepochopili. Ano, než se z nektaru stane med, putuje mednými váčky několika včel. A včely ho vyrábějí s takovou pečlivostí, že by se od nich mohli učit i šéfkuchaři s michelinskou hvězdou.

Některé přírodní procesy bývají ještě složitější, než jsme si mysleli

A právě výroba medu není žádná sranda. Sběrná včela přiletí ke květu, nasaje nektar a uloží ho do jedné části svého žaludku, která není určena k trávení, ale k úpravě suroviny. V tomto okamžiku včela do nektaru přidá enzymy. Ty rozštěpí cukry a začnou měnit sladkou šťávu v budoucí med. Pak přiletí do úlu, předá obsah žaludku mladší včele. Ta ho znovu obohatí o další enzymy. Med je tedy několikrát předaný a enzymaticky upravený nektar.

A takhle to pokračuje, dokud směs není připravená k uložení do plástve. Čili svou kapku nepřináší každá jednotlivá včela, ale na konečném produktu se jich podílí větší množství. V plástvi včely směs vysušují máváním křídel, až se z ní stane hustá, viskózní hmota. Když je hotová, zavíčkují ji voskem. Kdyby včely měly smysl pro humor, smály by se tomu, jak málo o jejich činnosti víme.

Proč vlastně včely med vyrábějí aneb náhled do včelí kuchyně

Včely rozhodně nevyrábějí med pro člověka. Med je jejich zásobárna energie, jejich zimní spižírna, jejich palivo. Slouží jim jako zdroj cukrů, jako zásoba na zimu, v kombinaci s pylem jako potrava pro larvy a také pro včelí metabolismus. Kdyby včely věděly, že jim ho vlastně krademe, možná by psaly protestní petice nebo nám vstup do úlu zpoplatnily. Místo toho prostě jen vyrábějí med dál do té doby, dokud ho nemají dostatek. Proto by měli včelaři mít úly tam, kde to co nejvíce kvete po celou sezonu.

Silné včelstvo během roku vyrobí mnoho desítek až stovek kilogramů medu, ale většinu samo spotřebuje. Včelař odebírá jen přebytek. Včely tedy nejsou výrobna medu pro člověka. Jsou to hospodyňky, které si na zimu plní vlastní spíž. A my jsme ti šťastlivci, kterým dovolí ochutnat ze svých zásob.

A k čemu je med nám?

Med je malý zázrak. Nejde jen o sladidlo, ale o přírodní lékárničku. Obsahuje jednoduché cukry, tedy glukózu a fruktózu, které náš organismus rychle využije. Je plný enzymů, organických kyselin, minerálů a stopových prvků, které naše tělo potřebuje. Med má antibakteriální účinky, podporuje trávení. Řada lidí ho zařazuje do jídelníčku během nachlazení nebo při zvýšené fyzické zátěži.

V domácnostech přichází med na řadu, jakmile se začne přibližovat podzim s horším počasím. Přicházejí virózy, chřipky, angíny, záněty horních a dolních dýchacích cest. A tehdy je med zdravotním pomocníkem. Podporuje imunitu, působí proti zánětům, pomáhá při kašli. Má rovněž uklidňující účinky, a ještě k tomu je velice chutný. Kdyby včely tušily, jakým přínosem pro nás med je, seděl by u každého úlu včelí výběrčí daní.

Každá lžička medu je zázrakem přírody

Když si uvědomíme, že med je výsledkem tisíců letů, desítek včel a jejich žaludků a nekonečného mávání křídel, začneme se na sklenici dívat jinak. Med není jen zdravá a chutná hmota. Je to příběh. Příběh o spolupráci, o trpělivosti, o dokonalé organizaci. Kdyby ho vyráběli lidé, už dávno by se u toho pohádali a ztratili trpělivost. A to si říkáme páni tvorstva…

Včely to zvládají bez jediného konfliktu. Možná bychom si z nich měli vzít příklad a také být za tento dar vděčnější, co říkáte? Věděli jste, že med, který zkrystalizuje, není zkažený? Naopak jde o přirozený znak kvalitního medu.

A co vy, máte rádi med?

Zdroje: VčelstvaCZU, VčelyKládky, PestráZahrada