Většina lidí ji považuje za plevel. Česká herečka ji pěstuje schválně a dává si ji ráno k snídani
Kdysi stačilo, aby na zahradě vykoukla sedmikráska nebo pampeliška, a už se plánovalo, jak ji co nejrychleji odstranit. To abychom měli pěkný čistý trávník. Dnes se však situace poněkud změnila. To, co naši rodiče a prarodiče často považovali za obyčejný plevel, končí na snídaňových talířích šéfkuchařů, celebrit i v domácích salátech lidí, kteří podlehli zdravému životnímu stylu.
V posledních letech jsme si příliš zvykli hledat doplňky v krabičkách z lékárny, zatímco nám rostou přímo pod nohama. Mnohé bylinky a jedlé květy obsahují vitamíny, minerály, antioxidanty i vlákninu. Navíc dokáží proměnit jídlo i v estetický požitek. Přiznejme si to, že salát ozdobený barevnými jedlými květy vypadá přece jen lépe než miska zelených listů připomínající krmivo pro králíka.
Zahrada, co chutná lépe než lékárna
K bylinkám a jedlým květům mají blízko i některé známé české osobnosti. Herečka a spisovatelka Kateřina Winterová se tématu bylin, přírodní stravy a tradičních postupů věnuje dlouhodobě. Ve svých projektech opakovaně zdůrazňuje, že mnoho užitečných rostlin máme doslova na dosah ruky. Vzpomínáte si na její televizní pořad Herbář?

Kateřina Winterová patří k lidem, kteří se na rozkvetlou louku nedívají s nutkáním vytáhnout ihned sekačku. Když kdokoli z nás uvidí pampelišku, přemýšlí, jak ji dostat ze záhonu. Když ji vidí Kateřina, zvažuje, zdali by byla lepší do salátu, sirupu nebo na ozdobu dezertu. V televizním pořadu Herbář často připomínala, že květy lichořeřišnice, bezu, růže, pažitky, měsíčku či levandule nemusí být jen pastvou pro oči. Zatímco my ostatní často bojujeme s plevelem, ona v něm vidí suroviny pro další recept.
Kateřina vidí v pampelišce oběd a ne problém
Někteří lidé chodí po zahradě s motykou, Kateřina Winterová spíš s kuchařskou inspirací. Tam, kde my vidíme trávník plný plevele, ona nachází pestrou spižírnu plnou vůní, barev a chutí. A to si pak i já sama pokládám otázku, kolik dobrot jsem během života vyrýpala a vyházela jako plevel.

Už jste někdy ochutnali jedlé květy? Chuť lichořeřišnice připomíná řeřichu. Sedmikrásky přidejte do zeleninových salátů. Jedlé růžové okvětní lístky udělají dobrou službu v dezertech, sirupech a letních nápojích. Listy čekanky obecné chutnají po rukole; její květy doplní zeleninové saláty i sladkosti. Stačí se začít dívat jinýma očima. To pak najednou zjistíte, že zahrada není jen místo pro sekání trávy, ale také něco mezi spižírnou a lékárnou.
Dnešní kuchaři objevili to, co naše prabáby věděly dávno
My zahrádkáři jsme ještě před pár lety bojovali s každým plevelem, i když krásně kvetl. A profesionální kuchaři je začali používat jako součást moderní gastronomie. Šéfkuchař Zdeněk Pohlreich opakovaně upozorňuje na význam čerstvých bylinek v kuchyni.

Přemek Forejt, Roman Paulus i další známí kuchaři pracují s bylinkami a jedlými květy jako s běžnou součástí prezentace pokrmů. A nejde jen o vzhled. Květy měsíčku, brutnáku nebo lichořeřišnice dodávají pokrmům vlastní chuť a vůni. Talíř pak působí jako pozvánka ke gastronomickému zážitku.
Pozor: ne všechno, co kvete, patří do salátu
Móda jedlých květů by však mohla mít i svou odvrácenou stranu. Nestačí se totiž zaměřit na první květinu, která se na zahradě objeví. To byste si nedopatřením mohli utrhnout rulík zlomocný. Pokud chcete různé bylinky a květy konzumovat, nestačí vědět, které jsou jedlé. Musíte znát i jejich vzhled, abyste omylem nesnědli něco jiného. V tomto ohledu je to stejné jako s houbami.
Zvedám tedy varovně prst, protože některé rostliny jsou jedovaté a mohou způsobit vážné zdravotní potíže. Zkušení bylinkáři doporučují začínat s dobře známými druhy, jako jsou sedmikrásky, lichořeřišnice, měsíček lékařský, květy cuket a dýní, denivka, violky nebo jedlé růže. A samozřejmě pouze z míst, kde nebyly použity chemické postřiky.
Plevel nebo poklad?
Je zajímavé sledovat, jak se mění náš pohled na rostliny. To, co jedna generace považovala za plevel, druhá v záhonku pěstuje s láskou. Vyšlechtili jsme spoustu okrasných rostlin a na ty původní, které se vyskytovaly na loukách a kolem chalup, jsme pozapomněli.
Až tedy příště uvidíte na zahradě sedmikrásku, brutnák nebo řebříček, už se na ně nemusíte dívat jako na vetřelce. Mohla by to být ozdoba i vitamínový doplněk vašeho oběda. Chystáte se některé z nich ochutnat?
Zdroje: PestráZahrada, IReceptář, Ecoista
