Češi viděli prvních 20 sekund a bylo jasno. Tahle reklama okamžitě ovládla internet

Češi viděli prvních 20 sekund a bylo jasno. Tahle reklama okamžitě ovládla internet. Letos na jaře se českým internetem prohnal spot, který většina lidí poznala během pár vteřin. Melodie i záběry byly přesně jako kdysi, jen se do nich vloudil podivně cizí nádech. Jedni jásali díky nostalgii, druzí nedůvěřivě mlčeli. 

Existují reklamy, které člověk rozpozná dříve, než stačí dopít šálek kávy. Právě tahle patří mezi ně, protože se mnoha lidem kdysi zaryla hluboko pod kůži a po letech se znovu ozvala jako stará známá písnička z rádia. Průzkum značky ostatně ukázal, že si původní spot dodnes vybaví bezmála třetina lidí mezi šestatřiceti a čtyřiačtyřiceti lety.

Stačilo pár tónů flétny a divákovi bylo jasno, kde se ocitl. Zajímavé bylo sledovat, jak nejednotně lidé reagovali. Jedni se dojímali a vzpomínali, druzí psali, že jim na tom cosi nesedí. Sama jsem si video pustila dvakrát po sobě a teprve napodruhé mi došlo, co mě přesně zaráží. 

Nostalgie na nás zabírá

Vzpomínky jsou mocná zbraň a značky to moc dobře vědí. Sáhnout po něčem, co si divák spojuje s mládím nebo s bezstarostnějšími časy, je zkratka rovnou k emocím, kterou nová a obyčejná reklama překoná jen těžko. Psychologové mluví o nostalgickém poutu, protože mozek si dávné vjemy spojuje s pocitem bezpečí a rád se k nim vrací. 

Návrat starého spotu proto málokdy nechá lidi chladnými, ať už je to radostí, nebo lehkou nedůvěrou. Dnes si posvítíme na spot operátora O2, který u příležitosti dvaceti let na trhu vzkřísil kultovní reklamu Eurotelu s názvem Více ze života z konce devadesátek. Zásadní zvrat spočívá v tom, že dechberoucí české pláně, nad kterými se dojímáme, tentokrát v reálném světě vůbec neexistují, protože je od základu vytvořila generativní umělá inteligence. 

Eurotel byl v roce 1991 úplně prvním mobilním operátorem u nás a po sloučení s Českým Telecomem v roce 2006 se z něj stalo dnešní O2. Originál kdysi natáčel kameraman kultovního dokumentu Baraka Ron Fricke, hudbu složil Ondřej Soukup, autor melodií k oscarovému Koljovi, a produkce se tehdy vyšplhala až ke dvaceti milionům korun.

Jediné, co v obnoveném spotu zůstalo skutečné, jsou tváře a hlasy herců. Ty představují pro operátora mez, kterou přes veškeré nadšení z technologií překročit nechtěl. Zatímco kdysi se kamera vznášela z vrtulníku, dnešní záběry pouze předstírají let dronu, přestože žádný ve skutečnosti nevzlétl. 

Soukup nicméně ponechal původní motiv flétny a přidal modernější aranžmá, přičemž sám upozorňuje, že bez cvičeného lidského sluchu zůstane z každé skladby jen prázdná slupka. Dokonce i do útržků telefonátů v pozadí nakonec zasáhla umělá inteligence.

Můžeme se rozplývat nad krajinou, která vlastně neexistuje?

Je vůbec v pořádku cítit pohnutí nad krásou domoviny, když víme, že žádná taková louka ani kopec ve skutečnosti nikde neleží? Za předělávkou stojí agentura Free Andy a její nově sestavená hybridní parta, kde vedle filmařů sedí i specialisté na umělou inteligenci, a podle výzkumníků si spot v testování vedl nadprůměrně. 

Tvůrci zdůrazňují, že nešlo o pouhé zkoušení nové hračky, ale o spot, který by klasickou cestou vznikal mnohonásobně delší dobu, a značka ho v průběhu kampaně dál ladí podle ohlasů diváků. O2 na téhle vlně zdaleka nepluje samo. Po AI reklamě sáhl letos i konkurenční T-Mobile, když takto představoval svůj optický internet, a podobných pokusů rychle přibývá. 

Nová reklama přitom rozhodně není žádnou levnou podívanou, operátor jí na celé čtvrtletí zaplavil televizní obrazovky a připomněl, že hlavní úspora prý spočívala spíš v čase než v penězích. Zároveň vám něco připomenu já, a to to, že se mění pravidla hry, protože Google začal od července u reklam označovat, co vyrobil stroj, a v srpnu se naplno rozjede evropská regulace umělé inteligence. 

Ostatně průzkum z letošního jara ukázal, že Čechům AI v reklamách vysloveně nevadí, drtivá většina ale chce jasně vědět, kdy se na výtvor stroje dívá.

Viděli jste už tuto reklamu, která podle dostupných ohlasů po 20 sekundách ovládla internet?

Zdroje: screenvoice.cz, mam.cz, mediaguru.cz