V noci z 22. na 23. září přijde jeden z nejdůležitějších astronomických okamžiků. Změna nastane, zatímco bude většina země spát

Jeden z nejdůležitějších astronomických okamžiků roku přijde v noci, což znamená, že většina země bude spát. „Z 22. na 23. září se svět přehoupne do dalšího ročního období. Bez jediného cinknutí budíku a bez cedule „Podzim – právě otevřeno.“

Ve 2:05 SELČ nastane na severní polokouli podzimní rovnodennost a astronomické léto vystřídá podzim. Zatímco na jižní polokouli ve stejném okamžiku začne jaro. Na severním pólu začíná polární noc, na jižním polární den.

Meteorologové už mají podzim dávno odškrtnutý

Podzim už máme vlastně nějakou dobu, protože meteorologové a astronomové si v tomto případě každý jedou podle svého řádu. Meteorologický podzim začal 1. září a potrvá do konce listopadu. Astronomický podzim je větší puntičkář. Počká si na svou minutu. Jakmile Slunce při svém putování po obloze překročí nebeský rovník, má jasno: léto mu předá klíče a může odejít.

My to sice nejspíš prospíme, ale můžeme si to představit. Ještě ve 2:04 máme astronomické léto a o minutu později už jsme v jiném ročním období. A přitom se v tu chvíli nejspíš nic zásadního nestane. Ani listí na stromech nezačne náhle žloutnout.

Země udělá otočku a podzim je tady

V okamžiku rovnodennosti se střed Slunce ocitne v rovině zemského rovníku. Zní to vznešeně, ale pro nás to prostě znamená jediné: astronomické léto končí a nastupuje podzim. Slunce vyjde zhruba na východě a zapadne přibližně na západě. V Praze 23. září vyjde kolem 6:49 a zapadne asi v 18:57. Světla tak budeme mít asi tak 12 hodin a 8 minut. Rovnodennost tedy není tak docela „půl na půl“. Vesmír si zkrátka nechává malou rezervu. Připadá mi to jako účet v restauraci: tváří se na polovinu, ale při bližším pohledu zjistíte, že se tam ještě cosi připočetlo.

Přesto – obě zemské polokoule dostávají slunečního svitu skoro stejně. S tím rozdílem, že na každé polokouli budou lidé dělat něco jiného. Český zahrádkář bude přemýšlet, jestli už má posbírat poslední rajčata, a kdy začít s podzimními pracemi na zahradě. A na jižní polokouli se budou lidé radovat, že po zimě zase přišlo jaro. Stejná planeta, stejný okamžik, dvě různá roční období. Vesmír se zkrátka s naším dělením roku příliš nemaže.

Proč jednou tak a jindy onak?

Určitě jste si všimli, že podzimní rovnodennost nemá v kalendáři stále stejný den. Jednou připadne na 22., jindy na 23. září. A výjimečně se může dostat i na 21. nebo 24. září. Důvod je docela prostý, jen náš kalendář mu trochu hází klacky pod nohy. Země totiž neoběhne Slunce přesně za 365 dní. Bere si na to malinko víc času, než jí přidělil kalendář. Jeden oběh trvá přibližně 365 dní a necelých šest hodin. Každý rok tedy zůstane pár hodin ‚na účtu‘ a přestupný rok se je snaží srovnat.

„Nejbližší podzimní rovnodennost připadající na 21. září můžeme očekávat až v roce 2092, na 24. září pak v roce 2303, přičemž poslední nastala v roce 1931“

A kalendář si s námi bude hrát dál. V roce 2027 připadne rovnodennost na 23. září v 8:01, o rok později už na 22. září ve 13:45. V roce 2029 přijde ve stejný den v 19:38 a v roce 2030 se zase vrátí na 23. září, tentokrát v 1:26. A kdo si chce začátek podzimu uhlídat přesně, měl by si kromě kalendáře pořídit pomalu i stopky.

Zahrádkář podzim pozná jinak

A teď si představme českého zahrádkáře. Bude ho zajímat, že 23. září ve 2:05 začal astronomický podzim? Upřímně? Možná ano. Ale pokud mu na záhonu pořád dozrávají plodiny, bude mít jiné starosti. Zahrádkář totiž většinou neposlouchá jen kalendář. Poslouchá počasí, půdu, rostliny, a hlavně vlastní záda, která mu poměrně přesně oznámí, že sezona už byla dostatečně dlouhá.

Pro jednoho tedy začíná podzim děním na zahradě, pro jiného ve chvíli, kdy místo trička oblékne bundu. Jen by mohl podzim přicházet pozvolna, bez zbytečných teplotních šoků. Příroda snad nemusí dělat všechno stejně překotně jako člověk.

Někdo sklízí, jiný zapaluje svíčky

Někdo podzimní rovnodennost vůbec neřeší. Uvědomí si, že je podzim, až bude brzy tma. Na sociálních sítích ale najdeme i lidi, kteří rovnodennost nenechávají jen tak projít kolem. Někteří ji spojují se sklizní, jiní s poděkováním za úrodu, další si připravují svíčky či jiný rituál. Já třeba doma nahradím letní výzdobu podzimními dekoracemi. A trochu mě trápí, že léto už je v tahu…

r/czech: „Sklízím poslední úrodu a rovnou z ní vařím slavnostní oběd. A tím děkuji odcházejícímu létu za dary, které nám dalo.“

V komunitách zaměřených na novopohanské tradice zdobí oltáře květinami, ovocem, dýněmi, svíčkami a rohem hojnosti, čímž děkují za úrodu.

Podzim začne, i když to prospíme…

Celá ta změna proběhne velmi nenápadně. Od dané noci se bude na severní polokouli den dál zkracovat a noc prodlužovat. Jednoho večera zkrátka zjistíme, že je tma dřív, než jsme čekali. A ještě větší zmatek nám v tom udělá změna času z letního na zimní.

Kdy začíná podzim pro vás? Při rovnodennosti, nebo když ráno najdete na trávě první jinovatku?

Zdroje: AstronomickýÚstavAVČR, Wikipedia, Treking