Václav Moravec vydává knížku. Prozrazuje v ní, co všechno mu v televizi bylo zakázáno říkat

Sotva jsme si odvykli vídat ho týden co týden na obrazovce, už se nám připomíná jiným způsobem. Tentokrát můžeme naslouchat jeho vlastním myšlenkám, a to v knize, která se jmenuje Vlastním hlasem a oficiálně vyjde v listopadu. V předprodeji je však už od září. Prozrazuje v ní, co všechno mu v televizi bylo zakázáno říkat.

Václava Moravce není potřeba českým televizním divákům dlouze představovat. Dlouhá léta patřil k nedělnímu poledni stejně samozřejmě jako svíčková nebo řízek. Někteří diváci ho sledovali pravidelně, jiní při jeho otázkách možná nervózně sahali po ovladači. Jedno mu ale upřít nelze. Jeho hlas byl po více než dvě desetiletí součástí české televizní publicistiky.

Z rádia až na Kavčí hory

Václav Moravec začínal v médiích už v devadesátkách. Prošel několika rádii a v letech 2001 až 2006 působil v české redakci BBC, kde moderoval mimo jiné pořad Interview BBC. V roce 2003 za něj získal Novinářskou křepelku. Pak přišel rok 2004 a Česká televize. Právě tehdy se na obrazovce poprvé objevily Otázky Václava Moravce. A z pořadu, který měl přinášet politickou diskusi, se postupně stal nedělní televizní rituál.

V roce 2015 k němu přibyl také Fokus Václava Moravce, v němž se věnoval společenským a odborným tématům. Česká televize byla jeho pracovním zázemím více než 21 let. A jako by se za tu dobu stal součástí našich domácností. My jsme mezitím vyměnili třikrát televizor a ještě zjistili, že řada politiků se v televizních studiích objevuje stejně dlouho jako moderátor. Jednou ve vládě, podruhé v opozici…

Poslední Otázky přišly v březnu

Pak ale nadešel 8. březen 2026. Na konci tehdejších Otázek moderátor oznámil, že v České televizi končí. Podle jeho vlastního vysvětlení

„nemohl za tehdejších podmínek garantovat nezávislost redakční práce“

Česká televize jeho výhrady odmítla. Vedení uvedlo, že o jeho rozhodnutí nemělo ani tušení, a ohradilo se proti tvrzení, že v televizi není zaručena nezávislost redakční práce. A právě tady se dostávám k otázce, co všechno se vlastně za televizní obrazovku vejde. My, diváci, vidíme moderátora, hosta, stůl a kameru. Za tím vším ale může být ještě pořádně velká místnost plná pravidel, rozhodnutí, sporů, stížností a různých pohledů na to, co se říct může a co nikoliv.

Co se dělo za kamerou?

Právě o tom má být značná část knihy Vlastním hlasem. Nejde totiž o moderátorův klasický životopis. Václav Moravec v knize odpovídá na otázky redaktora Reflexu Martina Bryśe. Vrací se ke své profesní cestě, dvaceti letům před kamerou i k odchodu z České televize. A nevyhýbá se ani tomu, co se dělo uvnitř redakcí. Zmiňuje se o politických tlacích, vztazích s politiky, redakční nezávislosti i o rozhodnutích, která by dnes udělal jinak.

Zaujalo mě především to, že moderátor, který přes dvacet let kladl otázky druhým, tentokrát odpovídá sám. Najednou se role otáčí. Už proti němu nesedí politik či jiný veřejný činitel. Tentokrát sedí v pomyslném křesle on.

Místo televize vlastní médium

Po odchodu z České televize se ovšem Václav Moravec neuchýlil do ústraní. V květnu 2026 spustil vlastní mediální projekt Moravec.cz. Nabízí v něm mimo jiné nedělní politickou diskusi Poledne s Moravcem, rozhovory a další publicistické formáty.

Takže kdo si myslel, že po posledních Otázkách nastane ticho, spletl se. Moravec pouze vyměnil televizní studio za vlastní hřiště. A místo nedělního poledne na ČT máme jeho politickou diskusi na nové platformě.

Tentokrát mluví vlastním hlasem

Kniha Vlastním hlasem má přinést nejen Moravcův osobní příběh, ale také pohled na proměnu českých médií od listopadu 1989 až do současnosti. Její součástí jsou vzpomínky na dětství, začátky v novinařině, práce v rádiu, léta před televizní kamerou i období po odchodu z ČT. A samozřejmě také zákulisí. Tedy přesně to místo, kam se běžný divák nedostane. Kniha slibuje pohled tam, kde místo televizního make-upu najdeme spíš spory, právníky, pracovní pravidla a otázky, které se do vysílání nevešly.

Zajímalo by vás nahlédnout do zákulisí Otázek, anebo máte politiky na obrazovce už tak akorát?

Zdroje: Reflex, MediaGuru, Dáma