Lžíce, se kterou se jedla krupička od babičky nejlépe. Dnes má cenu 120 tisíc korun

Babička měla obvykle takové divné lžíce. Těžké, se stříbrným leskem a ornamenty na rukojetích. Jako děti jsme si s nimi hráli a nikdy nás nenapadlo, že by mohly mít nějakou hodnotu. Dnes se podobné kusy prodávají za statisíce. Na Aukru si můžete právě teď koupit sadu starožitných příborů za cenu menšího auta, konkrétně za 120 tisíc korun. Někdo za jedinou lžíci zaplatil dokonce tři čtvrtě milionu.

Lžíce nebyly vždycky jen praktickým nástrojem k jídlu, byly symbolem postavení, bohatství a někdy i uměleckým dílem. Sada z Aukra, která teď láká kupce za 119 900 korun, pochází z dílny Františka Bibuse z období první republiky. Celkem 92 kusů různých příborů ukrytých v původním etui váží přes pět kilogramů a nesou slovenský punc s ryzostí 800/1000. To znamená, že z 80 procent jsou vyrobené ze stříbra.

Možná si teď říkáte, že přece vidlička nebo nůž jsou důležitější. Ale to je omyl, lžíce byla historicky prvním civilizovaným příborem.

Nejdražší lžíce světa

Světový rekord drží lžíce amerického stříbrníka Paula Revera ml., která se v roce 2021 prodala za neuvěřitelných 32 500 dolarů, tedy za zhruba 750 tisíc korun. Lžíce pocházela z přelomu 18. a 19. století a vyrobená byla pro Hepzibah Hall Fitchovou, jak ostatně naznačuje i monogram HH.

Paul Revere byl přitom nejen talentovaný stříbrník, ale také jeden z významných účastníků americké revoluce. Jeho jméno znáte ze slavné Půlnoční jízdy, kdy varoval kolonie před příchodem Britů. Není to ale jediný případ, kdy lžíce dosáhla astronomických sum. 

Ruské lžíce z dílny carského klenotníka Fabergého pravidelně mění majitele za statisíce. Jedna sada šesti lžiček s monogramem carevny Alexandry Fjodorovny se prodala v přepočtu za téměř 90 tisíc korun českých. 

Česká stříbrná pokladnice z první republiky

Vraťme se ale k naší domácí sadě z Aukra. František Bibus, jehož značka je na příborech vyražena, byl řemeslníkem, který pracoval v období, kdy československé stříbrnictví zažívalo skutečný rozkvět a české výrobky konkurovaly těm nejlepším světovým značkám.

Etui o rozměrech 48×36×8 centimetrů skrývá skutečný poklad: dvanáct kávových lžiček, dvanáct lžiček na mocca, dvanáct polévkových lžic, dvě velikosti vidliček a nožů, plus devět kusů servírovacích příborů. Jen samotné stříbro v této sadě má při současných cenách hodnotu několik tisíc korun, a to nepočítáme historickou a uměleckou hodnotu.

Zkontrolujte si šuplíky

Možná teď s hrůzou vzpomínáte na všechny starožitné příbory, které jste v životě vyhodili nebo darovali. Naštěstí stále existuje spousta míst, kde můžete narazit na cenné kusy, od bazarů přes bleší trhy až po pozůstalosti. Zaměřte se zejména na to, odkud příbory pochází, jak jsou staré, zda jsou nějak zajímavě zdobené, anebo kolik stříbra v sobě ukrývají. 

A pozor na stav, poškrábané nebo poškozené kusy ztrácejí hodnotu ve velkém. Zatímco dokonale zachovaná lžíce může stát desítky tisíc, stejný kus s prasklinou může být téměř bezcenný.

Sentiment i byznys aneb Proč ceny babiččiných příborů letí nahoru

Vzpomínky na babičku a její kuchyni jsou k nezaplacení. Ale pokud byste náhodou objevili podobnou sadu příborů jako tu z Aukra, mohli byste si za ni koupit pěkné auto. Jen za posledních pět let stouply ceny stříbra o mnoho procent.

Pokud se navíc k prodávané lžíci váže nějaký zajímavý příběh, budou mít o ni sběratelé o to větší zájem. Může to být poutavé povídání spojené řemeslníky, kteří ji vyrobili, anebo s rodinami, které ji používaly. Lžíce, kterou jste jako dítě jedli u babičky krupičku, možná pamatuje první republiku, druhou světovou válku či komunismus.

Pravděpodobně tak nastal čas podívat se do babiččiných šuplíků trochu pozorněji.