Byl vyhlášen nejhorší český film všech dob. Přesto ho Češi znají nazpaměť a hlášky z něj zlidověly

Filmový vkus je stejně subjektivní a individuální jako vkus na krásu, módu či partnerské preference. Každému se líbí a baví ho něco jiného. A je to tak naprosto v pořádku. Avšak stejně jako u krásy a módy se i ve filmové branži objevují kousky, kdy se většina diváků na hodnocení shodne.

K titulu nejspíš nejhoršího českého filmu v historii stačilo jediné diskuzní vlákno, které jsem nedávno objevila na filmovém portálu. A přestože to bylo v jednu chvíli těsné, nakonec zvítězil s celkem jasným náskokem snímek z roku 1992, který měl navázat na tehdejší povedené ztřeštěné komedie, ale selhal na plné čáře. Jedno mu ale upřít nejde: zná ho téměř úplně každý.

Filmový svět Růžičkových

Když se v hereckém světě řekne příjmení Růžičkovi, většině diváků okamžitě naskočí jméno Helena Růžičková. Nezaměnitelná herečka, která dokázala být hlučná a svéhlavá, ale zároveň i neuvěřitelně lidská a dobrosrdečná. Žena, které se podařilo tak trochu přiohnout filmovou branži kolem sebe, protože její role byly už od počátku tak specifické, že by je nedokázal zahrát nikdo jiný než ona.

Místo toho, aby se do filmů hledaly herečky, které by tu či onu roli zvládly, psali tvůrci role přímo ušité pro Helenu a její herecký styl. To jí několikrát usnadnil i fakt, že její manžel byl režisérem a do několika svých projektů ji obsadil. U některých se dokonce podílela na scénáři a společně s jejich synem na filmu participovala celá rodina. A nutno říct, že to mnohdy vypadalo spíš jako kdyby se jim film vymkl z ruky než jako povedená, doslova rodinná, komedie.

Diváci mají jasno

Snímkem, který se nevyhnul ostré kritice a ve finále ani titulu nejspíš jednoho z nejhorších českých filmů, je komedie s názvem Trhala fialky dynamitem. Film vznikl krátce po jiných oblíbených komediích, které spojoval nezaměnitelný „troškovský styl“: všeho a všech je moc, všechno je přeplácané, hlučné, trochu buranské a zároveň podlité notnou dávkou přímočarého humoru.

Zápletka je vcelku jednoduchá a sleduje rodinu Karafiátových, která se v nových porevolučních podmínkách rozhodne začít podnikat. Místo toho, aby vozili české turisty do zahraničí však přivážejí bohaté cizince do Česka. Jenže jejich podnikání se samozřejmě rychle změní v obrovskou absurditu plnou bizarních situací.

Film je přehnaný i nedotažený současně

Když jsem zabrousila do diváckých recenzí, narazila jsem na několik opakujících se výtek. Diváci filmu vyčítají hlavně chaotický scénář, kdy to mnohdy působí jako by herci spíš improvizovali a zároveň vlastně nevěděli, co dělají a dokonce zaznělo: „Nechápu, jak mohla paní Růžičková takhle špatně zahrát, když si vzpomenu, jak hrála ve Vlaku dětství a naděje či v Homolkách, tak mi je jí až líto.“

A druhou věcí, kterou jsem zaregistrovala nejvíckrát, byla zmíněná přehnanost. To, že v některých českých komediích je trochu hlučno a všech a všeho plno se dá pochopit – žánr jednoduchých veseloher k tomu vyloženě vybízí, tady to však trio Růžičků trochu přehnalo a snímek je větší zážitek než návštěva kdejakého kýčovitého zábavního parku.

Stejně si ho všichni pamatujeme

Co je na filmu naprosto fascinující, je, že i přes jeho opravdu mizerné hodnocení, kritiku ze všech stran a umístění mezi nejhoršími českými filmy historie se z něj stejně zvládl stát kult. Dodnes si pamatuji některé hlášky a scény z prvního promítání. Těžko říct, zda je to tím, že se mi díky své šílené energii vryl do paměti tak hluboko, že už nejde smazat, nebo že je z éry podobných devadesátkových komedií tím nejvýraznějším.

Ať už dnes je či není tím nejhorším, co jsme natočili, to, že se nám nesmazatelně zapsal do dějin našeho filmu, mu upřít nemůžeme a pojďme si říct, že špatných snímků, které si i po víc než 30 letech stále pamatujeme moc není. A tím je výjimečný. Co vy? Také si myslíte, že je nejhorším filmem naší kinematografie?

Zdroje: csfd.cz, filmovyprehled.cz, tv.nova.cz