Jste vedle jak ta jedle? Nejsledovanější pohádku vidělo 3,9 milionu Čechů. A Popelka to nebyla!

Vánoční pohádky patří k českým tradicím. Každá rodina má své oblíbené filmy jako „Anděl páně“ nebo „S čerty nejsou žerty“. Přesto tou nejsledovanější pohádkou za posledních 27 let není ani jedna ze zmíněných. Během premiérového vysílání ji sledovala téměř polovina České republiky.

Co dělalo tuhle pohádku tak výjimečnou? Byla to dvojka. Pravděpodobně žádná česká pohádka předtím pokračování neměla, takže diváci mohli poprvé sledovat, co se stalo s jejich oblíbenými postavami po happy endu.

Čert a vodník musí pracovat také

Pokračování přineslo komplikovanější děj než první díl. Manželé Jindřich s Eliškou si nestihnou ani užít narození dcerky Terinky, když se proti nim spikne knížepán s komorníkem Žánem. Ti společně vymyslí plán, že Jindřicha pošlou na vojnu k Turkům. A knížepán se zatím v přestrojení bude dvořit Elišce. 

Manželům ale pomáhají čert s vodníkem, kteří se dokonce naučí pracovat. Čert mele obilí, vodník pere prádlo. Jejich vtipné scény dostaly ještě více prostoru než v prvním díle. Diváci je milovali už předtím, tak jich teď měli ještě více.

Režisér Zdeněk Troška s dramaturgem Vratislavem Markem rozšířili děj mimo známé prostředí mlýna a zámku. Přidali například  bitevní scény s Turky, které se natáčely v kaolinovém dole u Kaznějova. Hudbu k pohádce složil Miloš Krkoška. 

Herci se vrátili, až na jednu výjimku

Téměř všichni herci z prvního dílu se zúčastnili i natáčení dvojky. Andrea Černá hrála zase Elišku, Radek Valenta Jindřicha, Yvetta Blanarovičová čertíka a Jakub Zindulka vodníka. Lucie Bílá se ale nevrátila. Čarodějnici tak místo ní hrála mladá Monika Absolonová. Ta měla problémy s velkým hadem a neuměla si z úst vyndat falešné zuby. Nakonec to ale zvládla skvěle.

Recenze pohádky jsou různé. Někteří kritici nejsou zrovna dvakrát nadšení: „Mělo to být lepší než první díl, ale to není ani náhodou. A ti Turci tomu nasadili korunu…“ Objevily se i výhrady jako: „Jednou z mála kladných stránek tohoto filmu je snaha o zachování staré dobré české pohádky, ale bohužel to nevychází na 100%.“ I přesto ale pohádka překonala rekord ve sledovanosti.

Natáčení nebylo jednoduché

Štáb natočil 30 kilometrů materiálu. To je obrovské množství záběrů, ze kterého si pak vybírali. Blanarovičovou líčili každý den dvě a půl hodiny a někdo dokonce ukradl ovci s kozou. Našli je pak u místního zloděje.

Natáčení probíhalo v tradičních lokacích, jihočeském Bavorově a na zámku v Dobříši. Pro nové turecké scény posloužil kaolinový důl u Kaznějova. Režisér přitom o pokračování usiloval už od roku 1996, ale celých pět let mu trvalo, než získal producenta.

Filmovat se začalo 21. června 1999 v Zálužanech u Čimelic. Film se přitom měl točit už o dva roky dříve v roce 1997. Tehdy už měli připravené kostýmy, playbacky a veškerou přípravu, ale den před začátkem natáčení Česká televize projekt nečekaně zrušila.

Film byl hitem i v kinech

V kinech film vidělo půl milionu lidí a vydělal 24 milionů a dokonce získal Českého lva za divácky nejúspěšnější film roku 2000. Lidé ocenili, že se mohli vrátit ke svým oblíbeným postavám. A k tomu ještě v krásném prostředí jihočeského mlýna, které znali a měli rádi.

Nejsledovanější štědrovečerní pohádkou za 27 let je „Princezna ze mlejna II.“ Podle ČT1 ji sledovalo 3,9 milionu diváků. Troškův pokus s pokračováním tak vyšel nad očekávání, alespoň co se sledovanosti týče. Jinak si na ČSFD v porovnání s prvním dílem vede mnohem hůř. „Princezna ze mlejna II.“ drží rovnou dva rekordy. Je první českou pohádkou s pokračováním a nejsledovanější štědrovečerní pohádkou za 27 let. 

Zdroje: ČT1 – výroční zpráva, csfd.cz, filmovyprehled.cz