Naše babičky z toho měly hrůzu. Teď se do Česka vrací nepříjemný scénář, před kterým zavíraly okenice
Sledovat v Google Zprávách
Naše babičky z podobných dnů neměly radost. A i když dnes sledujeme počasí v mobilu, Medard znovu přináší scénář, který budí respekt. Druhý červnový týden má být nejchladnější a nejdeštivější z celého měsíce a nad Českem se opět stahují dešťové mraky.
„Medardova kápě, čtyřicet dní kape,“ zní známá pranostika. Co je na tom pravdy, jak to vypadalo dříve a co můžeme očekávat v nastávajícím období my?
Babičky věděly, co může přijít
Blížil se 8. červen a naši předci raději schovávali, co se dalo. Zavíraly se okenice, schovávalo se zahradní nářadí a vše, co by mohlo být poničeno. Podle zkušeností předchozích generací si naše babičky dávaly před tímto obdobím větší pozor.
Naše babičky žily úplně jiné životy než my, čerpaly ze zkušeností předávaných z generace na generaci a nemohly si snadno vyhledat na internetu další informace, jako to děláme my. Dnes totiž máme všechny informace doslova na dosah ruky. Předpověď počasí si můžeme kdykoliv zkontrolovat na mobilu, a to klidně na celý měsíc dopředu, více řešit nemusíme.
A možná právě proto, že máme vše tak moc po ruce, se vytrácí to, co naše babičky měly zažité. To, jak ony zvládaly život. Jednak jim pomáhaly právě příběhy a zkušenosti jejich předchůdců nebo sousedů, čerpaly ale také z pranostik. A to v případě, kdy potřebovaly vypěstovat zeleninu, nebo se chránit před nepříznivými vlivy počasí.
Po generace se předávalo, že Medardův den může napovědět, jak bude vypadat následující období. Ať už na pranostiky věříte, nebo ne, historie ukazuje, že právě začátek léta umí přinést velmi nepříjemná překvapení. Jedno z nich zasáhlo Česko přesně před sto lety.
Co se stalo v roce 1926
Už konec května roku 1926 naznačoval, že se mohou objevit problémy. Několikadenní deště proměnily krajinu v nasáklou houbu a půda nedokázala pojmout další vodu.
5. června pršelo ještě vydatněji. Od páté hodiny ranní lilo jako z konve a do druhé hodiny odpoledne spadlo více než 54 milimetrů srážek. Nejvíce zasaženy byly střední Čechy, zejména Mladoboleslavsko, Nymbursko, Poděbradsko a Jičínsko. Silné deště ale zasáhly také Rychnovsko, Příbramsko a oblast od Královéhradecka po Kolínsko.
Ani okolí Prahy se nepříznivé události spojené s dešti nevyhnuly. Letiště ve Kbelích naměřilo dokonce 79,4 milimetru srážek, což v tu dobu znamenalo nejhorší déšť za posledních 120 let v Praze. O zhruba deset dnů později zasáhly ničivé povodně také Pardubicko, kde se Chrudimka proměnila v ničivou řeku a brala s sebou vše, co jí přišlo do cesty.
Voda Čechům způsobila škody za miliony. Ničila mosty, domy, ale i zemědělské plodiny. Najednou se vše, s čím lidé počítali, rozpadlo. Odešly jistoty a zbyl jen strach a pochyby o tom, co bude dál.
Rok 1997 a nečekaná voda
O sedmdesát let později se situace s velkými dešti zopakovala. Situace se ale lišila. Jednak povodně zaplavily republiku až v červenci, kdy to vypadalo na normální léto, a jednak byla zasažena jiná část Česka — Morava a Slezsko.
Přeháňky, občasné bouřky, to přece není nic zvláštního. Z pohledu tehdejší meteorologie ani nic zásadního nehrozilo. Výpočty numerických modelů začaly problém signalizovat až v pátek 4. července ráno. Tedy pouhé hodiny před tím, než se rozpoutalo peklo.
Mezi nejodvážnější předpovědi patřily ty brněnské pobočky ČHMÚ, které počítaly od neděle do pondělního rána s přes 50 milimetry srážek. Realita je však překonala několikanásobně.
Deště sice ustávaly, takže by si někdo mohl myslet, že je 9. července krize zažehnána. Voda si ale dala načas a se zpožděním, 14. července, ukázala lidem svou sílu, přičemž vzala 60 životů.
O pět let později se naše země musela potýkat s dalšími obrovskými povodněmi, které postihly hlavní město. To ale jistě všichni znáte.
Vraťme se zpátky do roku 2026
Podle ČHMÚ bude týden od 8. do 14. června pravděpodobně nejchladnějším týdnem celého měsíce. Maxima přes den se zastaví kolem 20 °C, v noci klesnou k 10 °C. Oproti slunečnému začátku června kolem 25 °C je to pořádný skok.
Meteorologové upozorňují, že druhý červnový týden bude pravděpodobně nejchladnějším a nejdeštivějším obdobím celého měsíce.
Medard letos zřejmě nepřinese katastrofální povodně jako v roce 1926. Přesto připomíná, že počasí na začátku léta dokáže být překvapivě proměnlivé. A druhý červnový týden by mohl být důkazem, že stará pranostika ještě úplně neztratila svůj půvab.
Připomene nám letošní Medard, proč naše babičky braly červnové počasí tak vážně?
Zdroje: denik.cz, ct24.ceskatelevize.cz, meteocentrum.cz
