Sleduje vás váš pes, když jdete na záchod? Tohle je skutečný důvod, proč z vás nespustí oči

Každý třetí majitel psa toto určitě zná. Sotva se zvednete z křesla a vydáte se směrem k toaletě, už máte za zády věrného průvodce s nadšeně vrtícím ocasem. Možná právě teď sedí vedle vašich nohou nějaký chlupatý detektiv. Důvod tohoto chování překvapí každého milovníka psů.

Dřív než stihnete udělat tři kroky směrem ke dveřím koupelny, už za sebou slyšíte dupání tlapek. A ejhle, stojí tam váš čtyřnohý společník, připravený na další společné dobrodružství, tentokrát v koupelně. Někteří lidé to berou s humorem, jiní si pokládají otázky, zda je to normální. A pak jsou tu majitelé, kteří si tajně přejí alespoň chvilku klidu bez psích očí upřených na sebe.

Váš pes rozhodně není jediný

Doprovázení majitele na toaletu patří mezi nejčastější psí zvyky, které veterináři evidují. Studie ukazují, že podobné chování vykazuje drtivá většina domácích psů bez ohledu na plemeno či velikost. Není to tedy ani náhoda, ani výjimka. Zajímavé je pozorovat, jak se toto chování liší mezi jednotlivými členy domácnosti. 

Pes může vytrvale následovat jednoho člověka, zatímco jiného úplně ignoruje. Někdy dokonce mění své preference podle nálady nebo denní doby. Věk psa hraje rovněž svou roli. Štěňata většinou sledují kohokoliv z rodiny, zatímco starší psi už si vytyčili své jasné preference. Nejsilnější pouto obvykle vzniká s tím člověkem, který se o psa stará nejvíce, krmí ho, venčí nebo s ním tráví spoustu času.

Záhada za zavřenými dveřmi

Koupelna je pro většinu psů jakási mystická komora, kde se jejich oblíbený člověk pravidelně zavírá a koná něco neznámého. Psí nos dokáže rozlišit tisíce různých vůní, které pro nás zůstávají nepostřehnutelné. Sprchové gely, šampony, parfémy, dokonce i změny v našem tělesném pachu, tudíž je pro ně koupelna rájem.

Navíc psi milují rutiny a vzorce. Když si všimnou, že určité chování vede k zajímavým událostem, zapíšou si to do své psí paměti. Možná jednou dostali za doprovázení na toaletu pohlazení a teď doufají, že se situace zopakuje.

Každé plemeno má jiné potřeby

Různá plemena psů mají různou míru závislosti na lidské společnosti. Pastevečtí psi jako border kolie nebo australští ovčáci jsou vám v patách neustále. Vadí jim, když ztratí majitele z dohledu. Jejich práce po tisíce let spočívala v hlídání stáda, takže mají přirozenou potřebu vědět, kde se nachází každý člen jejich smečky.

Na druhé straně stojí nezávislejší plemena. Afgánský chrt nebo shiba častokrát pohyby člověka po domě ignorují a zajímají se hlavně o vlastní pohodlí. Tyhle psy můžete klidně nechat samotné v obýváku a oni si ani nevšimnou, že jste odešli.

Velikost psa hraje taktéž svou roli. Menší plemena jako jorkšíři nebo čivavy si často kompenzují svou velikost intenzivnějším poutem s majitelem. Cítí se bezpečněji, když jsou blízko svého ochránce. Větší psi jako německé dogy nebo bernardýni zase mohou být klidnější, protože se necítí tak zranitelní.

Když se láska změní v obsesi

Ne vždy je ale psí doprovázení jen roztomilou zvědavostí. Někdy se může vyvinout do problematické podoby, kdy pes nedokáže být bez majitele ani chvilku. Takový pes pak projevuje známky stresu už při pouhém náznaku, že by měl zůstat sám.

Separační úzkost se může projevovat různě, od neustálého kňučení přes ničení nábytku až po odmítání jídla. Pes s touto poruchou nedokáže relaxovat, dokud nemá majitele na dohled. Rozdíl mezi zdravou přilnavostí a úzkostí je v tom, jak pes reaguje na krátké oddělení.

Zdravý pes si dokáže najít zábavu nebo si počká, až se majitel vrátí. Anxiózní pes začne panikařit už po několika sekundách a může začít škrábat na dveře nebo poškozovat okolní předměty. V takovém případě už nejde o roztomilý zvyk, ale o vážný psychický problém.

Pokud vám psí společnost na toaletě nevadí a pes se chová klidně, není důvod nic měnit. Naopak to můžete brát jako kompliment. 

Zdroje: caninejournal.com, oxfordpets.com, chewy.com