Tento český seriál milují jen lidé s IQ nad 140. Ostatní po 20 minutách vypínají televizi

V listopadu 2019 HBO vytáhlo eso z rukávu, šestidílný špionážní thriller, který Češi buď zbožňují, nebo nenávidí. Obvykle není nic mezi tím. Seriál z revolučního roku 89 totiž neservíruje odpovědi na stříbrném podnose. Divák si musí odpověď poskládat sám ze složitých náznaků, a to zkrátka každý nezvládne.

Čeští televizní tvůrci obvykle vaří podle osvědčených receptur. Divák zapne televizi po náročném dni a nechá se bez přemýšlení unášet průměrným dějem. Jenže občas se přeci jen najde tvůrce, který tyto zaběhané koleje opustí a diváky postaví před dilema: sledovat, nebo vypnout.

Režisér Ivan Zachariáš, který se proslavil reklamními spoty a seriálem Pustina, se pustil do riskantního projektu. Chtěl natočit špionážní drama z osmdesátek, které by obstálo i vedle zahraničních hitů.

Emigrantský návrat do pekla

Manželé Marie a Viktor Skálovi žijí dvanáct let v Londýně. Ona hraje na housle, on kdysi utekl před estébáky jako disident. Když se železná opona začne pomalu rozpadat, rozhodnou se navštívit domov a rodinu. Viktor ale hned první noc v Praze zmizí za podivných okolností. Marie tak zůstává sama v městě, které už nepoznává, a pustí se do zoufalého pátrání. 

Brzy ale zjišťuje, že se dostala do hry, ve které se střetávají tajné služby tří mocností, československá StB, sovětská KGB a britská MI6. Co se zpočátku zdá jako příběh o hledání ztraceného manžela, rychle nabírá obrátky složitého špionážního dramatu. Otázka není jenom, kde je Viktor, ale hlavně kdo vlastně je a proč se o něj zajímá půl světa.

Depresivní obraz hlavního města

Pamětníci si všimli, že zobrazená Praha působí spíše jako město z první poloviny osmdesátek než z roku 89. Chybí například typická dřevěná lešení u starých baráků, která tehdy chránila chodce před padajícími kusy omítek.

„Už dlouho jsem neviděl tak paranoidní a temný český seriál. Naštěstí nevrší otázky bez odpovědi, ke konci se i na ty dostane, jde o to, že se nám nemusejí líbit,“ píše jeden z diváků ve své recenzi.

Nikdo není perfektní

Táňa Pauhofová jako Marie Skálová nepředvádí klasickou ženskou hrdinku. Její postava má svoje stinné stránky a divák s ní nemusí nutně sympatizovat. Martin Myšička v roli Viktora vytváří pro změnu tak záhadnou figuru, že člověk až do konce neví, jestli jde o oběť, nebo o manipulátora.

Jan Vlasák hraje estébáckého plukovníka Vlacha, přičemž podle ČSFD si vydobyl pozornost diváků svým úžasným výkonem. A David Nykl se po letech v Hollywoodu vrátil domů, aby si zahrál britského agenta. 

„Spolu s Hřebejkovým Rédlem zcela zásadní reflexe normalizačních 80. let a období polistopadového předání moci,“ hodnotí další divák. Podle dostupných informací patří k dalšímu obsazení také Lenka Vlasáková, Petr Lněnička, Kristýna Ryška a Martin Huba. Avšak recenzenti často vyzdvihují především výkony hlavních představitelů.

Kontroverzní pohled na rok 89

Seriál nepodává sametovou revoluci jako jasné vítězství světla nad temnotou. Místo toho nabízí temnější verzi, podle které se estébáci a kágébáci připravovali na pád režimu a plánovali si svoje pozice v novém systému. Tahle interpretace naznačuje, že někteří lidé z komunistického aparátu si nejen udrželi vliv, ale dokonce ho po listopadu posílili.

Část kritiků oceňuje odvahu řešit nepohodlné otázky, jiní obviňují tvůrce z konspiračních teorií. Hlavní problém je v tom, že seriál pracuje víc s atmosférou a náznaky než s tvrdými fakty. Divák si má poskládat puzzle z indicií, což vyžaduje pozornost i ochotu zabývat se složitými souvislostmi.

Seriál Bez vědomí jednoduše není ušitý na míru běžnému televiznímu publiku. Nevysvětluje důsledky, nerozděluje svět na dobro a zlo a nenabízí jednoznačné odpovědi na zapeklité otázky.