Česko právě vstupuje do krušných časů. Podle odborníků schytají největší ránu lidé ve věku 30 až 60 let

S příchodem podzimu se každoročně přizpůsobujeme trochu jinému rytmu. Léto je se svým světlem a energií pryč, dny se krátí a rána jsou chladnější. Slunce se na obloze objevuje stále méně a střídá ho období, kdy se celá země zakryje mlhou a šedým oparem. Meteorologové mluví o přirozeném jevu, který patří k naší zeměpisné lokalitě, jenže tato změna s sebou každý rok přináší i vážné důsledky, které není radno podcenit.

Každý rok tenhle jev zažívají miliony lidí a nastupuje se stejnou jistotou jako podzimní padání listí. Pro některé to znamená klidnější období roku, které se nese v duchu vyhřátých kaváren, teplých svetrů a všeobjímající romantiky. Pro jiné však tento přechod přináší mnohem víc než jen výměnu šatníku a filmové večery s deštěm za okny. Odborníci varují, že právě v těchto týdnech se začíná dít něco, co ovlivňuje velkou část populace. A vše začne už dnes – krátce po půlnoci totiž do Česka oficiálně dorazil astronomický podzim. 

Temné období

Změna počasí je jen špičkou ledovce celé situace. Kratší dny a dlouhé noci totiž působí nejen na přírodu, ale i na člověka samotného. Statistiky ukazují, že právě v období od října do prosince přibývá stížností na únavu, sníženou výkonnost, smutek a chvil, kdy máme pocit, že nás nic nebaví. Nejvíce ohroženi jsou lidé mezi 30 a 60 lety, tedy ti, kteří stojí uprostřed profesního i rodinného tlaku a nemají prostor odpočívat a věnovat se sobě.

To, co se na první pohled jeví jako běžná reakce na sychravé počasí, má ve skutečnosti jasně popsané příznaky, a dokonce vlastní odborný název. Psychologové a psychiatři mluví o sezónní podzimní depresi, označované také jako SAD (Seasonal Affective Disorder). Nejde o vzácnou diagnózu a podle dostupných odhadů se s ní v mírnější formě setkává až čtvrtina populace.

Jak se projevuje

První příznaky přicházejí nenápadně. Člověk nejdřív ztrácí chuť do věcí, které mu dříve přinášely radost, obtížněji se soustředí a hůř spí. Typická je zvýšená chuť k jídlu, zejména na sladké a doprovodný pocit, že není energie vůbec na nic. Zatímco v létě si lidé plánují výlety a aktivity, na podzim se mnozí uzavírají do sebe.

Podle odborníků je klíčovým faktorem nedostatek denního světla. Krátké dny narušují tvorbu hormonů melatoninu a serotoninu, které regulují spánek a náladu. Mozek se tak ocitá v podobném stavu, jako by fungoval dlouhodobě v šeru.

Rizika a dopady

Pokud se rozhodneme podzimní depresi neřešit, může ovlivnit nejen náš pracovní výkon, ale i rodinné vztahy. Přetrvávající únava a špatná nálada se podepisuje také na soustředění i fyzické kondici. Lidé častěji onemocní, hůře zvládají stres a mohou se uzavírat před okolím. U těch, kteří mají zkušenosti s psychickými obtížemi, navíc hrozí zhoršení stavu.

Co pomáhá podle odborníků

Bohužel vzhledem k tomu, že je navázaná na změnu počasí, nelze jí úplně eliminovat. Nicméně je možné její příznaky zmírnit, a to pomocí celkem jednoduchých tipů. Jedním z nejúčinnějších prostředků je pobyt na denním světle, a to i tehdy, když je zataženo. V ideálním případě je dobré se čas od času vystavit speciální světelné lampě, která nahrazuje denní světlo a výrazně zlepšuje psychický stav. Jak by se dalo očekávat, důležitou prevencí je i pravidelný pohyb, který podporuje tvorbu endorfinů. Důležitý je také zdravý spánkový režim a vyvážená strava s dostatkem vitaminu D. V poslední řadě je dobré přemýšlet pozitivně, nepoddávat se skleslé náladě a snažit se čas trávit s blízkými a přáteli.

Podzim jinýma očima

Ačkoli je SAD reálným a častým problémem, není nutné, abychom se tohoto období začali obávat. Pokud člověk včas rozpozná příznaky a dokáže se o sebe postarat, může podzim vnímat i jinak: jako příležitost ke zvolnění, odpočinku a péči o vlastní pohodu. Sychravé období pak nemusí být hrozbou, ale spíše výzvou, jak se přizpůsobit rytmu přírody a najít v něm balanc, který nám vyhovuje.