3 zakázané filmy před spaním podle psychologů: Po druhém neusnete a třetí vám rozhodí nervy na celý týden

Spánek je pro naše tělo i mysl naprosto nezbytný. Během něj se tělo regeneruje, zpracováváme prožitky a ukládáme vzpomínky. Jenže co když si před usnutím pustíte film, který váš mozek rozhodí natolik, že se probudíte zpocení a vyděšení? Nejnovější výzkumy ukazují, že mediální obsah konzumovaný před spaním má překvapivě silný vliv na to, co se nám zdá.

Největšími viníky přitom nejsou nutně horory. Výzkumníci identifikovali konkrétní typy filmů, které dokážou vaši noc proměnit v noční můru.

Jak vlastně funguje náš spánek?

Než se ponoříme do toho, které filmy nám dokážou zničit noc, pojďme si rychle připomenout, co se v našem mozku děje, když spíme. Když spíme, náš mozek rozhodně neodpočívá. Pracuje na plné obrátky, jen jinak než přes den. Vědecky vzato existují dva druhy spánku: REM a NREM, kdy každý dělá něco jiného.

NREM je ten klidnější spánek, který se dělí na několik fází. Začínáme lehkým spánkem, postupně se propadáme hlouběji, až se dostaneme do fáze hlubokého spánku, kdy se tělo regeneruje nejvíce. REM fáze je pak ta chvíle, kdy se nám zdají ty nejživější, nejbarvitější a často nejbizarnější sny.

Během REM fáze je náš mozek paradoxně skoro stejně aktivní, jako když bdíme. Oči se nám rychle pohybují pod víčky, srdce bije rychleji a mozek zpracovává všechno, co jsme během dne prožili. A právě sem patří i filmy, které jsme sledovali.

Mediální obsah je stavebním materiálem pro sny

Turecká studie zjistila, že lidé, kteří sledovali násilný obsah do 90 minut před spaním, měli TŘINÁCTKRÁT vyšší pravděpodobnost, že se jim bude zdát násilný sen. U lechtivého obsahu to bylo šestkrát. Takže ano, váš mozek si opravdu bere inspiraci z toho, co mu servírujete před spaním. Prvky z filmů nebo her se objevily ve 3-43 % snů během REM fáze. 

Náš mozek je evolučně nastavený tak, že si všímá hlavně věcí, které vypadají nebezpečně. Jenže ten chudák nepozná, jestli se na vás řítí skutečný tygr, nebo jestli koukáte na Netflix. Takže když sledujete napínavý film, tělo vyplavuje adrenalin a kortizol, jako kdybyste měli utíkat jako o život.

Srdce vám začne bít rychleji, zrychlí se dýchání a svaly se napnou. Tělo se tak připravuje na boj nebo útěk. Jenže vy nikam neutíkáte, naopak se ukládáte ke spánku. A tyhle hormony pak v těle zůstávají a ovlivňují kvalitu spánku i obsah snů.

Které filmy jsou nejhorší?

Víte, co je horší než napínavý horor? Film, který vás emocionálně rozloží. Psychologická dramata s těžkými tématy, jako je ztráta blízkého člověka, rozpad vztahů nebo trauma z dětství dokážou mozek rozhodit mnohem více než klasický horor. Třeba Requiem za snem. Dalším překvapivým viníkem jsou akční thrillery plné násilí a brutality – například Tahle země není pro starý, po kterém možná ani neusnete.

A pravděpodobně tím nejhorším, co si před spaním můžete pustit, jsou filmy o katastrofách, apokalypse nebo konci světa. Mluvím především o realistických katastrofických filmech typu pandemie, přírodní katastrofy či jaderná válka. Skvělým příkladem je snímek Den poté, který vám rozhodí nervy na týden dopředu.

Na čase záleží

Kritické okno je zhruba těch 90 minut před usnutím. Krátkodobá paměť potřebuje určitý čas na to, aby se přepla do dlouhodobé paměti, přičemž během tohoto procesu jsou vzpomínky živější a mají proto větší šanci ovlivnit sny. Čím intenzivnější emocionální reakci film vyvolá, tím déle zůstává zabydlený v naší hlavě. Obzvlášť silné zážitky mohou ovlivnit sny i několik nocí po sobě.

Ne každý reaguje na filmy stejně. Osobnostní rysy hrají obrovskou roli. Lidé s vyšší mírou empatie častěji vstřebávají emoce z filmů déle. Ti, kteří mají sklony k úzkosti, zase mají častěji negativní sny po sledování stresujícího obsahu.

Děti a teenageři to schytávají mnohem víc než dospělí. Skoro tři čtvrtiny mladých přiznaly, že se jim zdává o věcech z televize. U dospělých je to zhruba polovina.