Statisíce seniorů mohou přestat platit televizní poplatek. Po podání žádosti jim bude okamžitě odpuštěn
Bývá to nenápadná položka na výpisu, kterou většina lidí jen přelétne pohledem a jde dál. Přesto se právě za ní skrývá příležitost, jak nechat ve vlastní kapse pár tisícovek ročně. Velká část penzistů totiž platí cosi, čeho by se mohla zbavit takříkajíc lusknutím prstu.
Po desetiletí se v tom orientoval i naprostý laik. Jestliže doma máte televizi, tak platíte, pokud televizi nemáte, tak vás nikdo s placením neotravuje. Pak ale dorazila novela z roku 2025 a pravidla si podle mnohých dost nesmyslně upravila.

Pod pojem přijímač dnes spadá kdeco, od chytrého telefonu přes tablet až po notebook připojený k síti. Stačí, aby přístroj zvládl pustit vysílání, a rázem jste v hledáčku. Není divu, že se v tom spousta domácností ztrácí a vlastně vůbec neví, jestli platit musí, nebo ne.
Dvě stovky, které se za rok nasčítají
Domácnost dnes odešle 150 korun za televizi a k tomu 55 korun za rozhlas. V součtu jde o 205 korun měsíčně, za celý rok se tedy nastřádá rovných 2 460 korun. Pro někoho je to cena dvou obědů, pro osamělého seniora ovšem suma, která mu v rozpočtu citelně chybí.
Z těch peněz se následně financují pořady, seriály a filmy, u nichž národ tráví večery. Přesto se stále nadhazuje tatáž otázka, jestli má do té kasičky přispívat naprosto každý. Nemalá část důchodců vůbec neví, že už podle současné právní úpravy mohou s placením skoncovat prakticky obratem.
Rozhoduje o tom výše čistého příjmu, který za poslední kalendářní čtvrtletí nesmí v dané domácnosti přesáhnout 2,15násobek životního minima. U člověka bydlícího o samotě se ta meta pohybuje někde kolem dvanácti tisíc korun čistého měsíčně. Jakmile úřad žádosti vyhoví, povinnost padá a peníze končí tam, kde mají, totiž v domácí pokladně.
Kdo všechno se placení vyhne
Okruh osvobozených je širší, než se na první pohled může zdát. Patří mezi ně lidé s úplnou či praktickou slepotou obou očí a rovněž ti, kteří trpí oboustrannou úplnou nebo praktickou hluchotou.

Vyhnout se poplatku mohou i klienti domovů pro seniory bez vlastního přijímače a cizinci, kteří u nás nemají povolen trvalý či dlouhodobý pobyt. V podnikatelské sféře pak na nulu dosáhnou živnostníci a firmy s méně než pětadvaceti zaměstnanci.
Početně nejsilnější skupinu ovšem tvoří senioři s nízkými příjmy, jichž u nás žijí celé statisíce.
Kámen úrazu jménem společná domácnost
Než ovšem nadšeně sáhnete po formuláři, počítejte s jedním omezením. Posuzuje se totiž nikoliv osamocená penze žadatele, nýbrž to, co dohromady vydělají všichni dospělí pod jednou střechou. Postačí tedy jeden výdělečně činný potomek či vnuk v bytě a po vytoužené úspoře je veta.
Nezaopatřené ratolesti se do výpočtu nezahrnují, o ty se tedy strachovat nemusíte. Největší naději proto mají senioři, kteří hospodaří o samotě a nikoho vydělávajícího vedle sebe nemají.
Postup není nijak složitý
Sama jsem zvědavá, kolik čtenářů po přečtení zjistí, že na úlevu pohodlně dosáhnou. Celá procedura naštěstí nepřipomíná žádnou byrokratickou noční můru. Kdo dosud není zaevidovaný, přihlásí se nejprve k platbě, převezme variabilní symbol a teprve potom odešle vyplněnou žádost o osvobození.
Papír může na Českou televizi doputovat e-mailem, datovou schránkou nebo poštou, zatímco plátci přes SIPO zajdou na pobočku pošty. Úřad následně rozhodne a vyrozumí vás písemně.
Velká reforma je na obzoru
Ve hře zůstává i to, co teprve přijít může. Ministr kultury Oto Klempíř, kterého si řada lidí spojuje spíš s kapelou J.A.R. než s vládním křeslem, prosazuje novelu, podle níž by se okruh osvobozených ještě rozrostl, a nahlas se uvažuje i o zrušení poplatků jako takových.
Dokud ale úprava neprojde celým schvalovacím během a oficiálně nezačne platit, drží se stávající mantinely a platit se musí dál. Kdo by chtěl platbu ošidit, riskuje doplacení dluhu a k tomu pokutu sahající u televize až k deseti tisícům a u rozhlasu k pěti.
Napadá vás ve vašem okolí někdo, komu by tahle informace odlehčila rozpočet? Dejte vědět v komentářích, jestli jste o tom, že mohou statisíce seniorů přestat platit televizní poplatek, věděli.
Zdroje: poplatky.ceskatelevize.cz, asenior.cz, arecenze.cz
