Česká herečka zemřela během natáčení ve 32 letech. Měla ztvárnit nejděsivější roli svého života, ale nestihla to

Bez dobrých herců by nebyl film filmem. Právě herci jsou těmi, kdo příběh dotvářejí svou tváří, hlasem a emocemi. Bez nich by i ten nejlepší scénář byl pouhými prázdnými slovy na papíře. O to smutnější je, když v průběhu natáčení filmu některý z herců předčasně odejde.  

Film nám měl zpočátku přinášet jenom zábavu. Postupem času se však stal nástrojem, jenž dokáže vyvolávat silné emoce, umí formovat naše myšlení a pohled na svět. Umožňuje nám prožívat příběhy jiných lidí, jako by byly naše vlastní a nahlížet tam, kam bychom se sami nikdy nepodívali. Přináší zábavu, poznání a poučení, ale třeba i varování před chybami, kterým by se lidé měli vyhnout.

Herci jsou živou vodou každého filmového snímku

Film je výsledkem práce celé řady profesí: scenáristů, výtvarníků, kameramanů, střihačů, režisérů… A herců. Ti dokáží proměnit literární charakter v živou bytost, s níž se divák směje, soucítí s ní, bojí se jí, anebo mu role připomíná sebe sama. Herci v nás umí probudit pocity, o nichž jsme vůbec netušili, že v nás někde dřímají. Rovněž svým výkonem dokáží povýšit i průměrný snímek na geniální film. Vkládají do něj vlastní charisma, talent, zkušenosti i osobní pohled, čímž samotný příběh obohacují.

O to smutnější je, když dobří herci předčasně odcházejí a nemají tak možnost svůj talent ještě dál rozvíjet. A nás tak obohatit o další prožitky. Takových umělců, kteří odešli do uměleckého nebe velmi mladí nebo uprostřed natáčení filmu, není málo. Jak u nás, tak v zahraničí. Vzpomeňme třeba na ty naše české talentované kluky jako byli Ivan Luťanský (†30 let) a Tomáš Holý (†21). Velmi brzy odešli i další skvělí českoslovenští herci: Petr Svojtka (†35), Jan Libíček (†42), Jiří Hrzán (†41), Eva Blažková (†32). No, a protože jsme jmenovali jedinou ženu, tak právě u ní se pozastavíme. Mladší generace nebudou mít vůbec tušení, že taková herečka u nás existovala. Pamatovat si ji budou spíš babičky.

Z krátkého života Evy Blažkové

Narodila se v roce 1938 v Jičíně. Na DAMU vystudovala herectví a své první angažmá získala v Divadle Vítězslava Nezvala v Karlových Varech. Jejím druhým divadelním působištěm bylo Satirické divadlo Večerní Brno. A pak se dostala k filmu. Poprvé hrála ještě při studiích, a to ve snímku Touha. Zprvu dostávala jen menší role, většinou postavy venkovských dívek. Pak ale přišly výraznější role ve snímcích Všichni dobří rodáci a Skřivánci na niti.

A zrovna Skřivánci byli zavřeni dvacet let v trezoru, neboť tento film odkrýval skutečnosti padesátých let, které měly zůstat utajeny. Eva Blažková tam hrála takzvanou kopečkářku, tj. ženu, která se pokusila o útěk za hranice. A tak se její role v době, kdy ještě žila, na plátno vlastně skoro nedostala. Naposledy se Eva Blažková představila v komedii Evalda Schorma Lepší pán, a to v roce 1971. Ještě toho roku totiž tato herečka tragicky zahynula v Bulharsku.

Tragédie, která otřásla filmovým štábem

A to tehdy zrovna dostala roli služebné Nely ve filmu Juraje Herze Morgiana. Vzpomínáte na to temné drama a v hlavní dvojroli Ivu Janžurovou? Příběh dvou sester, z nichž jedna, Klára, je hezká, dobrá a laskavá. Je do ní zamilovaný pohledný poručík, je středem pozornosti ve společnosti, a navíc po zemřelém otci zdědila víc majetku. Zatímco ta druhá, nehezká Viktorie, je ztělesněným zlem; zmítá jí chorobná nenávist a závist. A tak Viktorie kuje plány na Klářinu likvidaci. Její zrůdnost nabyde až nečekaných rozměrů.

Služebnou v jejich domě měla hrát právě Eva Blažková. Kvůli její tragické smrti však musela být role přeobsazena; postavu služebné Nely převzala kolegyně Drahomíra Fialková. Film je temný až strašidelný, však znáte počiny Juraje Herze; ten jde až na dřeň. A tragická smrt herečky Evy Blažkové nejenže otřásla celým štábem, ale filmu dodala ještě temnější nádech.

A jak to s Morgianou a režisérem Herzem tehdy dopadlo?

Vedení Barrandova snímek Morgiana označilo za příliš drsný a Herz dostal zákaz režírování na dva roky. Kupodivu filmu prospěli sovětští režiséři, kteří v rozhovoru pro tisk uvedli, že se jim Morgiana líbila z československých filmů nejvíc. A když si to ředitel Barrandova přečetl, Herzův zákaz odvolal.

Zdroje: ČSFD, FilmovýPřehled, ArchívNárodníDivadlo