Film za 120 milionů měl být pýchou české kinematografie. Místo potlesku se ale v sále ozývalo chrápání
Na papíře to vypadalo jako jistý úspěch. Zkušený režisér, oceňovaný scenárista, silný příběh zasazený do dramatických let české historie. A především rozpočet, který by v tuzemských podmínkách vystačil na několik celovečerních snímků. Přesto výsledek dopadl úplně jinak, než kdokoli čekal. Film, který měl být klenotem české kinematografie, se stal spíše varováním, že peníze a slavná jména nezaručí, že diváci zůstanou vzhůru až do závěrečných titulků.
Projekt, do kterého proudily desítky milionů z českých, slovenských i polských zdrojů, vznikal s cílem nabídnout velkolepý pohled do minulosti. Natáčení doprovázela pečlivá výprava, dobové kostýmy i výrazná vizuální stylizace. Už při oznámení se mluvilo o tom, že půjde o jeden z nejdražších českých projektů desetiletí. Rozpočet přesáhl 120 milionů korun.
Jenže jakmile se snímek dostal do kin, ukázalo se, že velké ambice mohou být zároveň největším rizikem. Publikum se do příběhu ponořilo jen těžko a kritici brzy začali psát, že tempo je příliš pomalé a děj neudrží pozornost. Mnozí diváci přiznávali, že po deseti minutách ztráceli zájem i trpělivost.

Projekt, který rozdělil filmový svět
Řeč je o filmové trilogii Zahradnictví z roku 2017. Rozsáhlý rodinný epos, který měl navázat na legendární Pelíšky. Scénář napsal Petr Jarchovský, režie se ujal Jan Hřebejk a celý projekt vznikal jako česko‑slovensko‑polská koprodukce s účastí České televize. Tři části, Rodinný přítel, Dezertér a Nápadník, měly zachytit proměny české společnosti od 30. do 50. let minulého století.
Myšlenka byla působivá. Zobrazit tři rodiny, jejich osudy, lásky i ztráty na pozadí dějinných zvratů. V hlavních rolích se objevili známí čeští herci. Aňa Geislerová, Ondřej Sokol, Martin Finger, či Gabriela Míčová, kteří do projektu přinesli výrazné herecké výkony a přirozenou civilnost. Jenže místo živého vyprávění vznikl tříhodinový maraton melancholie a zdlouhavých dialogů. To, co mělo být velkým návratem do doby před Pelíšky, skončilo jako příliš rozvleklá vzpomínka.
Nádherná forma, prázdné emoce
Filmoví publicisté ocenili výpravu, kameru i snahu o historickou přesnost, ale shodli se, že chybí emoce. „Zahradnictví je krásné na pohled, ale chladné na dotek,“ psal jeden z recenzentů. Na serveru ČSFD se trilogie pohybuje kolem 55 %, což je na tak drahý projekt zklamání.
První díl Rodinný přítel vidělo v českých kinech přibližně 118 tisíc diváků, což znamenalo komerční propad. Ani druhý a třetí díl na tom nebyly lépe. Z investovaných 120 milionů se nikdy nevrátilo ani zlomek. Podobný osud potkal i jiné české filmy s vysokým rozpočtem. Například Toman nebo Il Boemo, které sice získaly uznání, ale diváky do kin také nepřilákaly v očekávaném počtu.
Tvůrci bránili svůj film až do konce
Režisér Jan Hřebejk po premiéře připustil, že trilogie nebyla určena pro masové publikum, ale spíše pro náročnější diváky. Scenárista Petr Jarchovský v rozhovorech hovořil o tom, že šlo o osobní projekt, který měl uzavřít dlouholetou spolupráci s Hřebejkem a tematicky doplnit Pelíšky. Tvůrci se shodli, že výsledek sice nesplnil finanční očekávání, ale vnímají ho jako „poctu minulosti“ a pokus o zachování filmové tradice, která se v dnešní době těžko prosazuje.
Zpětně se tak Zahradnictví stalo obrazem dnešní české kinematografie, kde umělecké projekty často narážejí na tržní realitu.

Co zbylo po snu za 120 milionů
Dnes má trilogie Zahradnictví své příznivce mezi filmovými fajnšmekry, kteří oceňují její vizuální kvality a pokus o hlubší pohled na české dějiny. Přesto pro většinu publika zůstává symbolem promarněné šance. Projektem, který chtěl být velkolepý, ale skončil jako drahá filmová meditace. Zlé jazyky v recenzích dokonce tvrdí, že místo očekávaného potlesku na konci snímku bylo slyšet chrápání.
A tak zatímco Pelíšky žijí dál v kultovním statusu, jejich předchůdce se zapsal do historie českého filmu spíše jako připomínka, že i sto dvacet milionů může zmizet, aniž by po sobě zanechalo skutečné emoce.
Zdroje: csfd.cz, film.moviezone.cz, irozhlas.cz