Ve 20:20 na Nově vypukne velká premiéra: Pořad, o kterém bude zítra mluvit celé Česko

Stačil jeden díl a bylo jasné, že právě vzniká nový televizní fenomén. Reality show jsou dlouhodobě oblíbeným formátem, zvlášť takových, které v sobě skrývají takzvaná „háelpéčka“ nebo hluboké lidské příběhy. O ty nebude nouze ani v novém premiérovém díle druhé série, který vysílá televize Nova dnes ve 20:20.

Už první řada získala přízeň diváků, kteří k televizním obrazovkám usedali v hojném počtu. Podíl sledovanosti se podle některých zdrojů pohybuje okolo 25 procent všech diváků, což je v době streamovacích platforem a dostupných online videí jednoznačně úspěch. Otázkou je, proč tolik milujeme koukat pod pokličku životů účastníků reality show?

Řešit životy jiných milujeme

Na úvod je třeba říct, že není reality show jako reality show. Na jednu stranu tu máme seznamovací pořady, ve kterých hledá ženu farmář, syn s nepřestřiženou pupeční šňůrou i namydlení hezounci. Každý z nich si vybírá ženu „sobě rovnou“, zatímco v prvním zmíněném formátu by asi neuspěly vysekané krásky s umělými nehty, holka v montérkách by nejspíš nezaujala typického městského kluka, který namísto traktoru a obdělávání pole dává přednost sportovním autům a prosecco párty.

V jiném formátu naopak zamíříme přímo do domácností běžných lidí. Vidíme, jak žijí, sledujeme problémy, které řeší, a nahlížíme do jejich soukromí, což v nás aktivuje přirozenou zvědavost. Zároveň se někdy uklidníme, když zjistíme, že nejsme jediní, kdo řeší stejný problém – anebo nám dojde, že naše problémy nejsou ve srovnání s jinými nijak neřešitelné.

Reality show o cestě za novým životem

Ostatně o tom, co je a není neřešitelné, pojednává také reality show Extrémní proměny. Mapuje cestu účastníků nejen za vysněnou postavou, ale i za zdravějším tělem, novým impulsem do života či novými životními směry. Na konci každého dílu můžeme sledovat, jaké stopy na každém z účastníků zanechalo roční natáčení. Ve druhé řadě takových osudů uvidíme hned 13 ve 12 dílech, přičemž ten dnešní je 9. v pořadí.

V dnešním díle se divákům představí Monika, která nejspíš zboří mýty všem, pro něž je body shaming koníčkem. Monika je totiž bývalá vrcholová atletka. Tedy žádná holka, která už od útlého dětství konzumuje fastfoody a pěšky nedojde ani na konec ulice. Přesto se její život otočil naruby. Výsledkem byla až morbidní obezita, která Monice ovlivňovala nejen zdravotní stav, ale i vztah.

Do pořadu Extrémní proměny se Monika přihlásila proto, že si uvědomovala, že sama bez pomoci zhubnout nedokáže. Proto vstoupila do náročného procesu, kde za pomoci trenéra Martina nejen znovu objevuje svou fyzickou kondici, ale hlavně ztracené sebevědomí a odhodlání. Kdysi jí tyhle vlastnosti pomohly dostat se na vrchol. Podaří se to i tentokrát?

Za každým kilem nadváhy může stát hromada trápení

Nejen Moničin životní příběh je názornou ukázkou toho, jak se lidská psychika podepíše na zdraví a postavě. Už předchozí díly ukázaly celou řadu výrazných účastníků, kteří si často nesou nejen kila navíc, ale především vlastní životní zátěže, které za jejich problémy s váhou často stojí. Právě tahle pestrost osudů je jedním z důvodů, proč jsme si Extrémní proměny tolik oblíbili. Ukazují nám hlavně, že v tom nejsme sami a že cesta ven existuje, jsme-li obklopeni těmi správnými lidmi.

Vysoká sledovanost je toho důkazem. V hlavním vysílacím čase sice k televizním obrazovkám usedne okolo 600 až 700 tisíc diváků, tímhle číslem to ale nekončí. Extrémní proměny sice dominují vysílacímu času, skutečný dosah je ale mnohem širší. Další si pustí pořad ze záznamu, jiní koukají online a řada z nás se nekouká samo. Dosah, kterého pořad dosáhne, tak může značně přesahovat odhady divácké sledovanosti.

Příběhy, které nás motivují

Ať už nás dnes večer k obrazovkám přikove zvědavost nebo touha probudit vlastní motivaci ke změně, znamená to, že Extrémní proměny mají neuvěřitelnou sílu. Sílu zasáhnout nás tam, kam běžná televizní zábava jen tak nedosáhne. Příběhy účastníků fungují jako zrcadlo a my, anonymní diváci, kteří si svá trápení drží doma v soukromí, se v nich poznáváme.

Možná neřešíme aktuálně to, co aktéři na obrazovkách. Možná ale zažívají to samé: pochybnosti o sobě samotných, strach ze selhání. Přesto jsme ve většině případů svědky toho, že i tohle lze překonat. A to nám dává naději, že to zvládneme i my.