Tak strašný český film, že z něj krvácejí oči: Režisér plánoval hit, ale natočil učebnicovou ostudu
Měl to být nový klenot české komedie, plný nadsázky, typického humoru a známých tváří. Hlavní myšlenkou bylo s humorem představit období na přelomu tisíciletí. Místo toho ale vznikl film, který se okamžitě stal totálním propadákem. Cílem byl hit, bohužel to byla spíš učebnicová ostuda a velké filmové šlápnutí vedle.
Některé filmy mají velké ambice, ale skončí fiaskem, protože diváci jsou často neúprosní.
Velké ambice přebily úspěch
Tvůrci měli od začátku jasnou vizi. Režisér Vít Olmer se rozhodl natočit film, který by ukázal realitu moderního světa na počátku tisíciletí. Nejprve to vypadalo na podobný typ komedie jako byl Kameňák, plná humoru, ironie a absurdních situací. Režisér měl s filmem velké ambice a mělo vzniknout něco, co tu do té doby ještě nebylo.
Ve filmu můžeme vidět známé herecké tváře, které měly být lákadlem. V hlavních rolích se objevuje Jiří Krampol, Eva Holubová, Oldřich Vízner, Jana Paulová a mnoho dalších. Scénáře se chopil sám režisér a jeho cílem bylo vytvořit na sebe navazující komediální scény, které se odehrávají částečně v realitě a částečně ve fantazii.

Projekt měl slibnou mediální podporu. Měl to být nový formát české komedie a marketing byl silně propagován médii.
Kde se stala chyba, a proč přišel neúspěch
Již na premiéře se začaly objevovat kritické hlasy. Nejčastějším problémem byla nesouvislost děje, sklouzávání děje k trapnosti a strojový scénář, který nezachrání ani herecké hvězdy. Měla to být odlehčená komedie, ale vtipy často působily nuceně.
Když se do světa dostaly první informace o novém komediálním filmu, diváci očekávali absurdní komedii, u které se budou smát od začátku do konce. Místo toho se dočkali jednoho velkého klišé s nuceným humorem a nelogickým dějem. Podle kritiky jsou scény, které by mohly být vtipné, přebité množstvím dialogů a nesmyslnými postavami.
Název velký, úspěch nikoli
Film, o kterém mluvíme, se jmenuje Waterloo po česku z roku 2002. Režisérem je tedy Vít Olmer a jedná se o několik po sobě jdoucích humorných povídek, které satiricky popisují dění okolo roku 2000.
Pokud se podíváme na hodnocení filmu, na portálu ČSFD je extrémně nízké, konkrétně 7 %. To ukazuje, že většina diváků, kteří film viděli, ho hodnotí jako silně podprůměrný. Podle serveru Refresher kritika film roztrhala na kusy.
Na serveru Kinobox.cz je hodnocení také velmi nízké, okolo 15 %, což jen potvrzuje, že film rozhodně úspěch nesklízí. Podobně je to i na diskuzních fórech, kde se nejčastěji objevují komentáře ohledně nejasného děje neurčitého žánru. Film přeskakuje mezi komedií, satirou s prvky erotiky a zároveň morálním poučením. Například jedna divácká recenze říká: „Pět povídek a jedna hloupější než druhá.“
Zajímavosti, které jste o filmu možná nevěděli
Režisér Vít Olmer doufal, že naváže na úspěch svých dřívějších počinů, například Tankový prapor nebo Bony a klid. Když začal natáčet film Waterloo po česku, vrátil se do režisérského křesla po několikaleté pauze. Vycházel ze svých povídek pro magazín Playboy a chtěl zpracovat problémy mužů a žen humornou formou.
Zajímavostí je, že se film z velké části natáčel v pražských exteriérech. Lokace byly různorodé, typický panelák, luxusní vila nebo továrna. Některé scény se odehrávaly v reálné textilní továrně nebo v psychiatrické léčebně v Bohnicích.
Režisér Vít Olmer v době vzniku filmu pracoval s malým rozpočtem, který byl podle informací okolo 8 milionů korun. Taková částka byla nízká i na tehdejší dobu. Produkce se sice snažila ušetřit, ale kvůli dodatečným úpravám se film prodražil.
Film měl premiéru 12. září 2002, ale už po prvním týdnu ho téměř všechna kina stáhla z programu, kvůli extrémně nízké návštěvnosti. V některých kinech přišlo dokonce jen 10 diváků. Ani jeho prodej na kazetách nezvýšil zájem a bylo vytvořeno jen omezené množství.
Co na to odborník a proč se něj nevzpomíná dobře
Petr Čihula z webu Filmweb film komentuje takto: „Tenhle film si hraje na něco víc, než čím doopravdy je, plnotučným televizním slepencem s rozbředlým scénářem a neuceleným vnitřkem. Ale ne plnohodnotný film do kinodistribuce. A je smutné, že si dnes ještě někdo myslí, že by takovéhle dílko mohla být obrovská legrace.“

Film je ukázkou toho, že i když obsadíte známé herecké tváře, máte podporu médií a velké ambice, nemusí to zaručovat úspěch. Pokud je nestabilní scénář, humor je tlačený na sílu a divák nedostane to, co očekával, je film téměř předurčen k neúspěchu.
Některé scény se dají ocenit
I přesto, že je film velmi silně kritizován, má i světlé momenty. Některé scény, které ukazují absurditu byrokracie nebo mezilidské vztahy, se dají ocenit. Herecké obsazení samo o sobě je také dobré a někdy scénu zachraňuje. Největším problémem je scénář, který je nesourodý a nelogický, tudíž na diváka působí nesmyslně.
Vybrané lokace jsou také vhodné, ale jelikož film nemá pevné základy, je těžké postavit kvalitní scénu. Vsadit na několik scén, které na sebe příliš nenavazují, také nebyl nejlepší nápad.
Co si z toho odnést
Waterloo po česku je film, který měl přinést nový formát české komedie. Měl to být film plný humoru, satiry a absurdních situací tehdejší doby. Místo toho skončil jako propadák a odstrašující případ do budoucnosti. Ani nejlepší herci a místa nezachrání špatně postavený scénář.
Možná je to znamení toho, že diváci jsou neúprosní a že jen ověřené vtipy pro dobrou komedii nestačí.
Zdroj: csfd.cz, refresher.sk, fdb.cz
