Tomio Okamura žije v luxusu. Vilu za 20 milionů architekti milují, ale pro sousedy je trnem v oku

Nebojte, neměníme se v politický magazín. Politice se tu obvykle vyhýbáme, dnes ale uděláme malou výjimku. Nepůjde však o žádný politický komentář ani předvolební agitaci. Na paškál si vezmeme bydlení současného předsedy Poslanecké sněmovny, jehož dům už řadu let vyvolává emoce nejen mezi voliči a odpůrci, ale také mezi architekty.

Luxusní vila Tomia Okamury v pražském Břevnově totiž patří k nejneobvyklejším stavbám, které kdy v Česku vznikly. Stavba složená z několika propojených válcových tubusů rozhodně není pro naše české poměry nikterak typická. Připomíná spíš projekt z architektonické výstavy než dům vhodný do jedné z nejlukrativnějších částí Prahy.

Takešiho hrad uprostřed Prahy

Právě jeho neobvyklá podoba vyvolává v lidech rozporuplné emoce. Přezdívá se mu Takešiho hrad, protože údajně připomíná bizarní překážky stejnojmenné japonské televizní show. Ať už s tímhle tvrzením souhlasíte nebo ne, jedno nelze Okamurově domu v Břevnově upřít: Nejde kolem něj projít bez povšimnutí.

Návrh čtyřpodlažní budovy čítající tři byty, garáže pro pět aut a 39 místností původně Tomio Okamura hodlal svěřit svému bratrovi, architektu Osamu Okamurovi. Ten ale na velkolepý projekt neměl čas a pro svého bratra za sebe hledal tu nejlepší náhradu z nejlepších. Volba nakonec padla na světově uznávaného švýcarského architekta Christiana Kereze.

Architektovi do práce Okamura nemluvil

Tomio Okamura později svěřil, že Kerezovi dal v projektování naprostou volnost. Tu omezovala pouze stavební nařízení, žádná z věží například nesměla přesahovat výšku 12,5 metru. Výsledkem je tak jedinečná stavba, každá místnost je totiž unikát. Dispozice umožnily pohrát si i s výškou stropů, výška místnosti začíná na 2,35 metrech, nejvyšší měří 4,9 metru.

Rozporuplné dojmy vyvolala už samotná stavba Takešiho hradu. V roce 2019 přinesl magazín Blesk výpovědi některých sousedů, kteří se s výstavbou bizarní stavby nedokázali ztotožnit. Lokalita, ve které dům stojí, je totiž zapsaná v památkově chráněném území a slavný návrh tak byl od samého počátku trnem v oku místním.

Dlouho se nedařilo získat stavební povolení

Stavbu přitom Okamura plánoval zahájit již v roce 2014, stavební úřad ale povolení nevydal. Dům totiž podle Blesku nesplňoval podmínky pro zahájení výstavby. To se změnilo o pár let později, když pražský magistrát změnil stavební předpisy. Úředníky navíc zaměstnal i fakt, že v tubusech nenajdete podkroví. Tubusové domy podle Okamura stavební úřad nikdy předtím neposuzoval, nedokázal tedy najít žádnou kazuistiku v předchozích stavebních řízeních.

Bez zajímavosti není ani proces hledání stavební firmy, která by projekt realizovala. Náročnosti stavby se totiž lekla rovná polovina oslovených firem. Zakřivené stěny, prosklené místnosti a atypická dispoziční řešení zkrátka nejsou pro každého. Svým způsobem ani pro Kereze, který sice podobný návrh nosil v hlavě dvacet let, i tak si ve svém ateliéru musel postavit modely v poměru 1:1, aby si dokázal lépe představit svou koncepci v reálu.

Projekt dotáhly k dokonalosti simulace místností

Právě v těchto vzorových modelech vznikl nápad na různé výšky stropů. Kerez, který uvnitř nich dlouhé dny pracoval, tak například zjistil, že v některých typech místnosti jsou příliš nízké stropy nekomfortní a člověk se při pobytu v nich necítí dobře.

Uvnitř domu navíc nehledejte centrální místnosti jako v běžných domech nebo panelákových bytech. Dům je navržen tak, že v jednotlivých bytech umožňuje propojit místnosti, ale zároveň je šikovně oddělit. Na střechách tubusů pak najdete terasy, které díky omezení výškových staveb v lokalitě nabízí vskutku krásné výhledy.

V Česku kontroverzní, ve světě obdivovaná

Jestli si Okamura od ambiciózního plánu na stavbu složitého domu v hodnotě 20 milionů, který financoval z velké části hypotékou, sliboval pozitivní ohlasy, těžko říci. Podle diskuzí na sociálních sítích ale nebyla Okamurova stavba laickou veřejností přijata. Diskutující připodobňují dům například ruličkám od toaletního papíru, který je mezi okolními domy jako pěst na oko. Ve světě ale stavba získala mimořádného uznání. Už v roce 2014 byl návrh prezentován v odborném časopise Global Architecture, což je velmi prestižní uznání.

Tomio Okamura sám návrh svého domu tehdy připodobnil Eiffelově věži nebo Centre Pompidou. „Ve své době je mnozí nechtěli a dnes je z obou staveb turistický tahák a neumíme si bez nich ani Paříž představit,“ uvedl. S odstupem času už vnímáme tuhle kontroverzní stavbu trochu jinou optikou. Především si na ni postupně začínáme zvykat. A kdo ví, třeba Okamurův dům skutečně spustil jakousi revoluci v české architektuře.

Líbí se vám Okamurův dům nebo patříte mezi zastánce tradičních staveb? Pište nám do komentářů.

Zdroje: iDnes, Seznam Médium, Blesk