Psychologové varují před čistotou: Pokud uklízíte častěji než 2x týdně, zahoďte hadru hned do kouta

Když člověk vstoupí do místnosti, kde je všechno na svém místě, vzduch voní čistotou a světlo se odráží od naleštěných ploch, bývá to víc než jen estetický zážitek. Mozek se uklidní, myšlenky zpomalí a pocit kontroly nad okolím se znovu vrátí. Úklid, zdánlivě obyčejná činnost, má totiž mnohem hlubší význam.

Psychologové popisují domov jako rozšíření vlastní identity. To, jak se o něj staráme, ukazuje, jak se cítíme. Když je prostředí čisté a uspořádané, mozek se lépe soustředí a tělo reaguje menším stresem. Mnoho lidí tak nevědomky používá úklid jako způsob, jak regulovat náladu. Dvakrát týdně ale uklízejí ti, kteří se stali otroky vlastních pocitů nebo ti, co hledají vnitřní rovnováhu?

Když nás úklid uklidní

Rozsáhlý výzkum publikovaný v odborném časopise Home Clutter and Mental Well-being (ScienceDirect, 2025) popisuje, že úklid opravdu pomáhá lidem najít klid v duši. Vědci zjistili, že míra nepořádku v domácnosti souvisí s psychickou pohodou a vnímanou krásou domova. Čím více nepořádku, tím hůře lidé hodnotili nejen své prostředí, ale i sami sebe. Krásný domov podle studie zvyšuje životní spokojenost, snižuje úzkost a podporuje pozitivní emoce. Ukázalo se, že uklizený prostor se zrcadlí i v lidské hlavě, protože vizuálně jednoduché prostředí se snadněji zpracovává a vyvolává příjemné pocity.

Na stejný jev poukázala i německá studie The New Power of Cleaning (IKW, 2016). Její autoři popsali, že uklízení se pro moderní společnost stalo způsobem, jak se vyrovnat s tlakem a chaosem každodenního života. Domov vnímají lidé jako útočiště, kam se uchylují před přetížením z práce, médií i technologií. Čištění a třídění mohou plnit potřeby soukromí, pocitu struktury a kontroly nad vlastním životem. Když se povede vrátit bytu řád, často se dostaví i klid v hlavě.

Co na to ale študovaní odborníci

V psychologickém rozboru se navíc ukázalo, že samotný akt čištění vyvolává pocit zvládnutí úkolu a přináší krátkodobou odměnu v podobě endorfinů. V malých dávkách tak úklid působí jako terapie. Člověk má dojem, že zvládl něco konkrétního, což mu dává energii pustit se do dalších věcí. Dvakrát týdně se tak ukazuje jako optimální rytmus, který posiluje pocit jistoty, ale ještě nenarušuje přirozený klid domácnosti.

Jenže i to, co pomáhá, se může obrátit proti nám. Český psycholog Jan Kulhánek upozorňuje, že touha po dokonalém pořádku se u některých lidí mění v nutkání. Posedlost uklízením může být projevem obsedantně kompulzivní poruchy. Takový člověk má potřebu čistit a dezinfikovat všechno kolem sebe, i když objektivně není co. Úklid se pro něj stává nástrojem, jak ovládnout vnitřní chaos.

Jedna z pacientek, kterou Kulhánek zmiňuje, vstávala každý den s myšlenkami na úklid. Jídlo si často odpírala, aby nemusela znovu uklízet. Její potřeba čistoty přerostla v nemoc, která ničila nejen její zdraví, ale i vztahy. Psychoterapeuti varují, že extrémní pořádkumilovnost může vést k migrénám, vyčerpání, ztrátě imunity a sociální izolaci.

Odborníci radí hledat rovnováhu dřív, než se z přirozené péče stane nutkání. Kdo má pocit, že úklid přebírá kontrolu nad jeho životem, by měl zkusit práci na chvíli odložit a pozorovat, co se děje s jeho myšlenkami. Pokud úzkost sílí, může být na čase požádat o pomoc. Pomáhá i rozhovor s blízkými, kteří dokážou člověka vrátit zpět do reality, když se zapomene mezi hadry a saponáty.

Pozor na puntičkářství

Zdravý vztah k úklidu se pozná podle toho, že člověk má z péče o domov radost a necítí nátlak. Dvakrát týdně uklízet znamená dopřát svému prostoru pozornost, ale zároveň neobětovat všechnu svoji energii v honbě za dokonalostí. Psychologové připomínají, že v každém koutku může zůstat trochu nedokonalosti, která je stejně důležitá jako čistota sama. Pokud tedy máte pocit, že musíte uklízet denně, zahoďte raději hadru do kouta a dejte si pohov.