Tak velký otřes v České televizi jsme nezažili od roku 2000. Plán pro rok 2026 může změnit úplně všechno

V těchto dnech se rodí nová vláda naší republiky. A jedním z hlavních bodů vítězné koalice jsou poplatky České televize a Českého rozhlasu. Strany, které nám nyní budou vládnout, jsou totiž proti zvýšení koncesionářských poplatků. A dokonce je zamýšlejí zrušit. To bychom mohli o Českou televizi brzy přijít. Tedy alespoň v podobě, v jaké ji známe. 

Koalice do programového prohlášení napsala, že tato média mají být nezávislá, ale rovněž se hovoří o sloučení ČT a ČRo a financování ze státního rozpočtu. Šlo by něco takového vůbec dohromady? Neznamenalo by to naopak konec nezávislosti České televize, která je klíčová?

Veřejnoprávní média jsou teď na rozcestí

Veřejnoprávní média (Česká televize a Český rozhlas) byla vždy vnímána jako základ demokracie. Jejich úkolem totiž není jen informovat, ale třeba také vzdělávat, obohacovat veřejný prostor a poskytovat službu, která není závislá na politicích nebo komerci a reklamách. Právě proto se jejich financování dlouhodobě opírá o systém koncesionářských poplatků, které platíme my, občané. I když má své drobné slabiny, zdařile již léta zajišťuje, že média nejsou závislá na tom, co chce aktuální vláda.

Teď se však otevírá debata, jež může tento princip od základů změnit. Nově vznikající vláda totiž uvažuje o celkovém sloučení České televize a Českého rozhlasu do jedné instituce. A zároveň plánuje úplně zrušit koncesionářské poplatky. Jak by to bylo dál? Financování by přešlo pod státní rozpočet a bylo by nahrazeno nějakým typem daně. Tento krok prezentuje vláda jako modernizaci systému, snahu o úsporu a větší transparentnost. Jenže zde se právě otevírá otázka nezávislosti, z níž by se mohla stát pouhá fráze…

Ohrožení nezávislosti ČT a ČRo aneb co by mohl znamenat konec koncesionářských poplatků

Nezávislost médií veřejné služby není pouhý technický pojem. Je to schopnost informovat bez ohledu na politické zájmy, bez autocenzury a bez tlaku na obsah. Kdyby financování záviselo na státním rozpočtu, otevíral by se prostor k podmiňování zásadních kroků médií. Odborníci, novináři i veřejnost upozorňují, že takový model by právě mohl vést k ohrožení nezávislosti ČT a ČRo.

Změna stávajícího modelu by mohla negativně ovlivnit roli médií ve společnosti: mohla by otevřít prostor pro politický nebo institucionální vliv. Kromě toho sami zástupci varují, že sloučení by mohlo ohrozit kvalitu a rozsah služeb, které veřejnoprávní média poskytují.

Shoda zástupců médií veřejné služby na středečním jednání

Ve středu se sešli zástupci médií veřejné služby. Za Český rozhlas jeho generální ředitel René Zavoral, za Českou televizi zástupce generálního ředitele Milan Fridrich a generální ředitel České tiskové agentury Jaroslav Kábele. Všichni se shodli na tom, že stávající model financování médií veřejné služby funguje. Zrušením poplatků by byla ohrožena jejich nezávislost. A to se nesmí stát. Případné slučování ČT a ČRo by významně ohrozilo kvalitu služeb.

Poplatky se osvědčily, tak proč je měnit?

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral informoval, že stávající systém poplatků, byť byly na jaře zvýšeny, se osvědčil, funguje a není jediný důvod ho měnit: „Platební morálka uživatelů médií v Česku je špičková a my máme měnit systém, který funguje? Proč a co má být cílem těchto změn?“

Pravda je, že člověk by neměl ničit něco, co funguje, a on nemá řešení, které by vyznělo pro většinu společnosti lépe. Spíš by se měly systémy, které dobře fungují, chránit. Něco zničit jde totiž velmi rychle. A ještě René Zavoral dodal: „Pokud je zmínka o nezávislosti médií veřejné služby míněna vážně, jsem za to rád. V programovém prohlášení nové vlády jsou tyto teze spíš obecné a teprve z diskusí vyplyne, co si pod tím vládní zástupci představují.“

Stát jako plátce? Že by snaha o koncentraci moci?

I zástupce generálního ředitele ČT Milan Fridrich řekl, že mezi nezávislostí zmíněných médií a současným způsobem jejich financování je jasná propojenost. Kdyby byla média financována ze státního rozpočtu, nezávislost by byla ohrožena: „Cokoli je živeno státem, nemůže být nezávislé,“ uvedl. Generální ředitel ČTK Jaroslav Kábele k tomu ještě připomněl jedinečnost českého modelu tiskové agentury, která je zřízena ze zákona a financována z vlastní činnosti. Tedy nikoliv formou poplatků nebo příspěvků z rozpočtu. Na svůj provoz si ČTK musí vydělat. A na celém světě obdobný funkční model, jako je ČTK, neexistuje.

Možná, že prohlášení hnutí ANO o zrušení koncesionářských poplatků, mělo nalákat voliče, kteří neznají druhou část pravdy. Zruší-li se totiž tyto poplatky, lidé peníze na fungování televize a rozhlasu stejně odvedou, ale prostřednictvím daní, tedy méně viditelnou formou.