Vánoční zvoneček má cenu 127 milionů korun. Pokud s ním voláte Ježíška, okamžitě přestaňte
Co byste řekli na to, že byste vytáhli krabici s vánočními ozdobami, kterou máte schovanou někde na půdě nebo ve sklepě, a mezi skleněnými koulemi po babičce a slaměnými řetězy nahmatali starý, zašlý zvoneček. Každý rok s ním na Štědrý den svolávali rodinu ke stromečku v domnění, že jde o bezcennou cetku. A pak byste zjistili, že jde o vzácnost z roku 1848? Pokud byste náhodou vlastnili tento skvost, drželi byste v ruce jmění, za které byste si mohli koupit menší ostrov.
Viktoriánské Vánoce si většina z nás představuje jako idylku z Dickensových románů v zasněžených ulicích Londýna. Málokdo ale tuší, že v centru této romantické představy je i sbírka předmětů, které mají obrovskou cenu.

Vánoční zvoneček královny Viktorie
V této soukromé sbírce britské královny Viktorie najdete i stříbrný zvoneček vyrobený v roce 1848. Jeho hodnota se na aukčním trhu vyšplhala na závratných 5,3 milionu dolarů, což při současném kurzu dělá zhruba 127 milionů korun. Předpokládá se, že šlo o osobní dar prince Alberta jeho choti. Povrch tohoto mistrovského díla zdobí jemné rytiny andělů a sněhových vloček, tedy motivy, které jsou typické pro toto viktoriánské období.
Jak princ Albert naučil Anglii zdobit stromeček
Je zajímavé, jak moc za naše současné zvyky vděčíme právě královně Viktorii a princi Albertovi. Často se traduje, že to byl právě princ Albert, kdo přinesl vánoční stromeček do Anglie. Není to ale tak úplně pravda, skutečnou průkopnicí byla královna Charlotta, manželka Jiřího III., která už v roce 1800 uspořádala ve Windsoru večírek pro děti, jehož středobodem byl ozdobený strom. Tehdy se na větve věšely svíčky, papírové květiny a sladkosti.
Jenže v roce 1848 prestižní časopis Illustrated London News otiskl slavnou ilustraci, na které královská rodina s dětmi stojí kolem rozzářeného vánočního stromku na hradě Windsor. A v tu chvíli se z německé tradice stal britský a později i světový fenomén. Albert, který měl na své dětství v Německu a tamní Vánoce ty nejlepší vzpomínky, chtěl tuto atmosféru přenést i do svého nového domova. Jakmile lidé viděli obrázek v novinách, chtěli mít doma to samé co královna.
Svíčky, cukroví a nebezpečná krása viktoriánských ozdob
Královské stromy té doby vypadaly jinak než naše dnešní. Na větvích visely pozlacené vlašské ořechy, perníčky, malé košíčky s bonbony a vajíčka plněná sladkostmi. Zásadním prvkem byly voskové svíce, na každém patře stromku jich hořelo hned několik.
Královna Viktorie si tuto tradici zamilovala. Do svého deníku si už jako třináctiletá dívka v roce 1832 zapsala, jak po zazvonění zvonečku vstoupili do jídelny, kde stály dva velké stromy ověšené světly a cukrovými ozdobami. Dárky byly rozloženy kolem nich. Mimochodem, královská rodina dodržovala německý zvyk a dárky si rozbalovala už na Štědrý večer, nikoliv až ráno na Boží hod, jak je v Británii zvykem u „běžných smrtelníků“.
Albert osobně dohlížel na zdobení. Měl rád specifické cukrovinky, například semínka anýzu nebo kmínu obalená ve vařeném cukru, vytvarovaná do podoby švestky a opatřená drátkem na zavěšení.

Co se podávalo na královské tabuli
Zatímco my večeříme většinou kapra s bramborovým salátem, viktoriánská hostina byla především o mase. Chudší vrstvy měli většinou husu. Lidé si na ni šetřili celý rok v takzvaných „husích klubech“, a protože mnozí neměli doma pec, nosili své husy upéct k místnímu pekaři. Krocan začal být populární až koncem 19. století, zejména ve střední třídě. U královského stolu to ale vypadalo úplně jinak. Viktorie si do deníku v roce 1843 poznamenala, že měli „tradiční vánoční večeři“. Podle záznamů se servíroval krocan, obří hovězí pečeně, švestkový pudink a masové koláče. Albert navíc miloval kančí hlavu, která na stole nesměla chybět. Na stole byly i polévky, včetně tehdy populární falešné želví polévky z telecí hlavy.
Dědictví v podobě zvonečku
Vánoční pohádka Viktorie a Alberta ale neměla trvat věčně. Když princ Albert v roce 1861 zemřel, pro královnu Vánoce na dlouhou dobu skončily. V roce 1862 si smutně zapsala, že svátky, dříve tak šťastné, jsou nyní jen smutnou vzpomínkou. Rodina se přesunula do Osborne House na ostrově Wight a tradice Windsoru utichly. Až vnoučata dokázala v pozdějších letech Viktorii vrátit alespoň část radosti a stromečky se do královských sídel vrátily. Zvoneček za 127 milionů korun je tedy víc než jen drahý kus kovu. Je to symbol doby, ve které se zrodila moderní podoba Vánoc. A vy, pokud se chystáte letos zvonit na Ježíška, raději si svůj zvonek nejdřív dobře prohlédněte. Třeba držíte v ruce vzácnost.
Zdroje: msn.cz, forbes.cz, nationalgeographic.cz, english-heritage.org.uk
