Myslivci varují: V tomhle počasí Češi opakují chybu, která končí tragicky

Přišel nový rok a s ním si lidé často dávají předsevzetí. Jedním z nich může být i páchání více dobrých skutků. A kde jinde začít než v přírodě. Jenže speciálně Češi se většinou rozhodnou pro jednu věc, která jim přijde jako pomoc, ale přitom to přírodě může spíše ublížit. Už delší dobu před tím myslivci varují a netýká se to jen České republiky, ale i okolních zemí.

Než se rozhodnete přírodě pomáhat, zjistěte si potřebné informace.

Přírodě můžete snadno uškodit

I přesto, že v posledních letech není zima co bývala, aktuálně se potýkáme s mrazivým počasím. Všude sníh a mráz a příroda jako by se přikryla bílou peřinou. Rostliny odpočívají a zvířata musí bojovat při hledání potravy, což je náročné, ale ne nemožné. Kopytníci, jako jsou srnky nebo daňci, se snaží najít zbytky na polích a ptáci loví hmyz v zemi pod sněhem. Někteří lidé tak mají pocit, že musí zvířatům pomoci. To by nebylo tak zlé, kdyby to dělali správně. Často totiž zvířatům víc ublíží, než pomohou.

Lidé chtějí zvířatům dopřát a stravu jim trochu obohatit. Způsob, jakým ale zvířata přikrmují, většinou zasahuje příliš do přirozeného chování přírody a způsobí tím více problémů než řešení. Lidské dokrmování dělá ze zvířat lenochy a nenaučí se, jak si mají potravu obstarat sami. To je může do budoucna ohrozit, protože jsou závislí na člověku a jakmile je člověk přestane krmit, mohou umřít hlady.

Zapomeňte na svou spíž

České myslivecké organizace i letos opět upozorňují na nejčastější chybu, kterou lidé dělají při snaze pomoci. Podle myslivců je nejhorší, co člověk může lesní zvěři přinést, chleba a jiné pečivo. Pečivo velmi rychle zplesniví, v mrazu ještě ztvrdne a v žaludku zvířete bobtná a způsobuje zažívací potíže. Ty mohou v nejhorším případě skončit i úhynem. Lidé nesmějí zapomínat na to, že divoká zvířata nejedí to, co nám přijde dobré.

To neznamená, že neexistuje způsob jak zvířatům pomoci. Jen je potřeba se nejprve informovat. Jednou z možností je například ovoce, jako jablka a zelenina, třeba mrkev. To je ale také lepší dávkovat v menším množství a tam, kde je to opravdu potřeba. Běžně se totiž do krmelců dává hlavně seno. Obiloviny nebo speciální krmiva. To je potrava, která je pro divokou zvěř dobře stravitelná a zároveň výživná.

Proč může pomoc končit tragédií?

Lékařská praxe ukazuje, že zimní přikrmování může mít dlouhodobě špatné následky, a to i když je to s dobrým úmyslem. Například u malých ptáků, kteří byli přikrmovaní lidmi, klesla úspěšnost rozmnožení na jaře. Mláďata se líhla menší, slabší a často nepřežila. To znamená, že občasné dosypání do krmítka je dobré, ale dlouhodobé dokrmování jinými potravinami než zrním, má negativní vliv.

Když už mluvíme o místech dokrmování, ta mohou být také problém. Potrava totiž nepřiláká jen jeden druh zvířat, ale na jednom místě se shlukují i druhy, které by do té oblasti nikdy nezavítaly. To pak zvyšuje riziko přenosu nemocí, a navíc to láká i predátory, kteří si počkají, až na jednom místě bude co největší množství kořisti.

Dokrmováním se zvířata stávají závislá na člověku a trvale to mění jejich chování. Přestávají se lidí bát a za potravou klidně vyrazí i do města. Určitě jste zaznamenali zprávy o tom, jak se rodinka divokých prasat vydala na sídliště.

Pomoc chce znalosti, nejen dobrý úmysl

„Mnoho lidí má pochopení pro utrpení zvířat v zimě, ale nepředpokládejte, že vaše dobrozdání je automaticky správné. Pomáhat zvířatům zdravě znamená vědět, co, kde a kdy je vhodné,“ říká biolog Mark Anderson z University of Wisconsin.

Pokud chcete efektivně pomoci volně žijícím zvířatům, je důležité pochopit potřeby těchto druhů. Myslivci upozorňují, že v některých oblastech Moravy a Slezska je extrémní nedostatek minerálů a solí. Ty jsou v zimě extrémně důležité, aby zvířata dobře trávila a udržovala si dostatek energie. Proto jsou například minerální bloky vhodným doplňkem stravy. Zvířatům neublíží, právě naopak.

Pomoc byste i tak měli vždy konzultovat s myslivci nebo ochranáři. Ti totiž vědí nejlépe, kde je vhodná oblast pro dokrmování a kde to naopak není potřeba. Stejně tak vám poradí s tím, co přinést a co raději nechat doma. Úplně nejlepší volbou je potravu přinést a její rozšíření nechat na myslivcích. Tak víte, že přírodě pomůžete, aniž byste jí svou neznalostí ublížili.

Někdy je méně více

Jak se říká: „Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly.“ Takže příště, až se rozhodnete konat dobro ve formě přilepšování divoké zvěři, nechte svoje oblíbené jídlo doma a nejprve si zjistěte, co je dobré a co ne. Mohli byste zvířatům zadělat na pořádný problém.